Článek
Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.
Budou-li někdy v Česku jezdit rychlovlaky světových parametrů, trať z Prahy na Berlín je prvním vážným kandidátem. Přípravné práce jsou tu v nejpokročilejším stadiu, Německo stavbu podporuje a velký zájem má i veřejnost v Ústí nad Labem, které bude hlavní zastávkou.
„Když nebudeme dělat nic, tak se můžeme stát periferií Polska a to by se nám určitě nevyplatilo,“ říká k průtahům všech vysokorychlostních tratí jejich dlouholetý propagátor Martin Hausenblas, ústecký podnikatel, bývalý zastupitel a nově i důležitý hráč v boji o to, jak dopadne pilotní expresní linka na Berlín.
Místo pasivního čekání, jak novou trať zakreslí do mapy někdo v Praze, zvolil Hausenblas jiný, aktivnější přístup. Zaplatil projektanty a zaskočil centrální orgány tím, že jim začal předkládat vlastní varianty, pro které si v kraji opatřil širší politickou podporu u komunálních politiků.
S první verzí, pro kterou se podle jeho příjmení vžil název „varianta H“, koncem listopadu narazil, píše server zDopravy.cz. Mezitím ale připravil další, mírně upravenou a dosud nezveřejněnou variantu. Pojmenoval ji Radobýl podle kopce mezi Litoměřicemi a Lovosicemi, pod kterým by mohla vést, a v regionu pro ni znovu má širší zastání, než jaké má pro svá preferovaná řešení Ministerstvo dopravy a Správa železnic.
Varianty vysokorychlostní tratě Praha–Ústí nad Labem (nahoře okolí Ústí, dole České středohoří).
„Já si nemyslím, že to stát převálcuje. To by bylo povstání na vsi,“ hodnotí svoje vyhlídky Hausenblas v situaci, kdy vláda na jednu stranu chce do voleb vykázat výsledky a má v ruce nově upravený liniový zákon, který jí umožňuje vytyčit trasu a vyvlastnit pozemky bez ohledu na místní odpor, ale na druhé straně musí už letos brát ohled také na krajské volby.
Proti variantám Stradov, Holý Vrch a Mrchový kopec, podporovaným Správou železnic a Ministerstvem dopravy, se postavila část místních zastupitelstev včetně Ústí nad Labem. V Ústí panují obavy hlavně z nového mostu, který by bylo potřeba přistavět v centru města a jezdily by po něm i nákladní vlaky.
Hausenblas místo toho navrhuje přemostit Labe už před městem a pak koleje rozdvojit, aby nákladní vlaky mohly jezdit tunelem pod městem a pro osobní šlo využít stávající koridor. To má v Ústí podporu. A proti státem navrženým trasám jsou i jiné obce. Pět z nich – včetně Ústí – kvůli tomu podepsalo memorandum, kde postup státu odmítají a slibují společně bojovat za to, aby stát prověřil alternativní možnosti, což podle dokumentu neudělal.
„Nechceme stát v cestě rozvoji Česka, někudy to vést musí. Ale dává smysl zkombinovat trasu, ve které alespoň místní nebudou trpět kvůli nákladní dopravě,“ namítá starostka obce Chlumec severně od Ústí nad Labem, kde místním zase vadí způsob, jakým státní projektanti navrhují napojit město s budoucím tunelem pod Krušnými horami.
Změnit rozjeté přípravy ale zjevně nebude jen tak. „Správa železnic bude i nadále sledovat východní varianty, které vložila do stále běžícího procesu aktualizace zásad územního rozvoje Ústeckého kraje,“ uvedl před Vánoci v reakci na Hausenblasovy vize mluvčí Ministerstva dopravy František Jemelka.
Východními variantami jsou myšleny ty, které by přivedly vlaky od Prahy z východu přes nový most. Jak tento spor dopadne, by se mohlo vyjasnit už během letošního roku, podobně jako u dalších sporných úseků, jako je už zmíněný vjezd do krušnohorského tunelu nebo případné napojení Litoměřic.
