Benátky mají z turistické daně přes dva miliony eur. Počet turistů nesnížila

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Minulý týden v Benátkách skončil zkušební projekt, v rámci kterého město vybíralo vstupné ve výši pět euro (127 Kč) od návštěvníků, kteří do něj přijeli pouze na jeden den. Cílem projektu, v rámci kterého město vydělalo přes dva miliony eur, bylo ulevit metropoli od náporů návštěvníků, kteří zde ovšem prakticky neutrácí peníze.

Benátky daň letos zavedly dohromady na 29 dní, většinou o víkendech a svátcích, a to od 25. dubna do poloviny července. Projekt, který se kvůli pandemii opozdil, podpořily členské státy UNESCO. Ty totiž odmítly zařadit město na seznam ohrožených památek světového dědictví.

Poplatek se nevztahoval na lidi, kteří se v Benátkách ubytovali a již zaplatili daň z ubytování. Výjimka platila také pro děti mladší 14 let, obyvatele regionu, studenty, dělníky a osoby navštěvující příbuzné.

Podle výpočtů agentury AP zaplatilo za poslední dva a půl měsíce daň téměř 450 tisíc turistů, což přineslo příjmy ve výši přibližně 2,2 milionu eur (56 milionů korun). Podle úředníků budou peníze využity na základní služby, které se ve městě postaveném na vodě prodraží, jako je svoz odpadků nebo celková údržba města.

Nejvyšší představitel města pro cestovní ruch Simone Venturini uvedl, že poplatek bude v příštích letech pravděpodobně pokračovat, a že částka se bude zvyšovat. Pro příští rok se aktuálně uvažuje nad zdvojnásobením poplatku, píše AP.

Podle některých lidí se ale poplatek minul účinkem a turisty od cestování do Benátek v čase špičky neodradil. „Vstupenka je propadák, což dokazují údaje města,“ uvedl pro AP opoziční člen městské rady Giovanni Andrea Martini.

Během prvních 11 dnů zkušebního období bylo ve městě zaznamenáno v průměru 75 tisíc návštěvníků. Podle Martiniho je to o 10 tisíc návštěvníků denně více než o třech zásadních svátcích v roce 2023. Vyplývá to podle něj z dat, která město shromažďuje z mobilních telefonů, a dokazuje to, že poplatek nepřinesl kýžený účinek.

Podle kritiků se také nepodařilo zlepšit kvalitu života obyvatel ve městě, jak bylo zamýšleno. Město i kanály jsou podle nich plnější než kdy předtím. Chtěli by namísto toho zavést opatření, která by podpořila znovuosídlení historického centra Benátek, ze kterého již desítky let mizí obyvatelé do pohodlnějšího vnitrozemí.

Zároveň je jejich cílem omezit krátkodobé pronájmy. V historickém centru města je totiž aktuálně více lůžek než stálých obyvatel. Těch je ve městě historicky nejméně, tedy pouhých 50 tisíc, píše AP. „Chtít to zvýšit na 10 eur je naprosto zbytečné. Dělá to z Benátek muzeum,“ myslí si Martini.

Kritika se váže také k nedůslednému systému trestání těch, kteří se poplatku vyhnou. Ačkoli úřady za nezaplacení vstupného původně slibovaly vysoké pokuty, nakonec za celé zkušební období nebyla udělena ani jedna. Úřady podle AP chtěly, aby se poplatek rozjel postupně. Kritici ovšem tvrdí, že to vedlo ke klesajícímu trendu plateb, protože návštěvníci pochopili, že jim za neplacení vlastně nic nehrozí.

Proti systému se v Benátkách konají i demonstrace, ta poslední proběhla v sobotu 13. července. Podle AP byli demonstranti mimo jiné znepokojeni také systémem elektronického a video dohledu, který město zavedlo v roce 2020. Ten monitoruje údaje z mobilních telefonů lidí přijíždějících do města, na čemž celý systém kontroly cestovního ruchu v Benátkách stojí. Podle demonstrantů ale takový systém může vést ke zneužívání osobních údajů.