Do rušení rodných čísel se opřel i NERV. Jeho kritika z vládního webu zmizela.

Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) připustil, že by se rodná čísla k identifikaci občanů mohla využívat i v roce 2025, kdy měly zmizet z občanských průkazů. Nahradit by je měly identifikátory, z nichž nelze vyčíst žádné osobní údaje a jejichž nastavení má na starosti Digitální a informační agentura (DIA).

„Sedneme si se všemi odborníky k jednomu stolu a budeme toto téma diskutovat. Když se ukáže, že náklady na utlumování rodných čísel, jež souvisí s rokem 2025, jsou neunesitelné, klidně touto cestou půjdeme a budeme přemýšlet o náhradním řešení,“ uvedl na tiskové konferenci na Úřadu vlády Bartoš.

Stanovisko k tomu, zda vláda od současného systému upustí, novinku odloží, nebo navrhne jiné řešení, chce mít ministr do 1. července. Pokud by se mělo posunout datum zrušení rodných čísel v „občankách“, musela by být schválena novela zákona o občanských průkazech. Analýzy dopadů utlumování využití rodných čísel od soukromých firem Grant Thornton a Rowan Legal, kterou si objednaly Česká asociace pojišťoven (ČAP), České bankovní asociace (ČBA) a České leasingové a finanční asociace (ČLFA), však podle něj nedávají smysl.

„Analýza je nesmyslná už jen tím, že je postavena na předpokladu absolutního rušení rodných čísel. To však není pravda. Rodná čísla mají být nahrazena na občanských průkazech, pasech a podobně, jinak občanům zůstanou,“ uvedl vicepremiér. Studie však nemluvila o absolutním rušení rodných čísel, jen se zaměřovala na dopad jejich vymizení z občanských průkazů, sloužících v současné době pro jednoznačnou identifikaci osob.

Bartoš se opřel také do způsobu, jakým studie počítala náklady na utlumení rodných čísel. „Ty náklady jsou naprosto nesmyslně spočítané. Vycházet například z toho, že když se systém zatíží 30krát více, tak se zvednou 30krát i náklady, je nesmysl. Útlum využívání rodných čísel navíc už probíhá a není to žádná novinka,“ uvedl vicepremiér. Na otázku České televize, kolik už nyní utlumování stálo a bude stát, však neodpověděl.

Hlavním cílem celého snažení však podle Bartoše není zrušit identifikaci pohlaví a věku, ale zabránit tomu, aby docházelo ke zneužívání dat lidí na internetu. „Dnes, když je na vzestupu umělá inteligence, tak existencí pouze jednoho identifikátoru může dojít ke snadnému zneužití a kdokoliv může získat údaje o vašem soukromí a ukrást vaši identitu,“ popisuje Bartoš rizika.

Vicepremiér se také ohradil vůči tomu, proč vlastně studie soukromého sektoru vznikla, a vyjádřil obavy, že měla jen vyvolat chaos a podrýt vládu v okamžiku, kdy se snaží konsolidovat veřejné finance.

ČAP, ČBA a ČLFA, které si analýzu objednaly, vítají vstřícní postoj vlády ke společné diskusi o tomto tématu. Za čísly a argumenty analýzy však dál stojí. „Ceníme si postoje a nabídky diskuse o rušení rodných čísel ze strany pana ministra. Nadále si však stojíme za výsledky analýzy Grant Thornton, která vznikla nejenom proto, abychom zodpovědně svým členům pomohli zmapovat a porozumět dopadům plánované změny, ale také proto, že si autoři před 14 lety navrženého nového konceptu mnoha identifikátorů otázku nákladovosti a názoru občanů vůbec nekladli,““ uvádějí ve společném prohlášení.

Cílem asociací je podle jejich vyjádření poukázat na zásadní rizika navrženého systému, jeho nepřehlednost a zcela zbytečně vysoké náklady.

Jak přestřelka mezi autory studie a vládou vznikla? Rodná čísla (RČ) obsahují citlivé údaje o datu narození i pohlaví konkrétního člověka. Ochráncům dat proto jejich využívání k identifikaci občanů vadí a snaží se to změnit.

Řešení, které mělo RČ nahradit bezvýznamovými směrovými identifikátory, bylo však podle poradenské společnosti Grant Thornton a advokátní kanceláře Rowan Legal natolik složité, že by podle jejich odhadů vyšlo na více než 56 miliard korun. Patnáct miliard korun by na ni musel vyčlenit stát a zbytek soukromý sektor.

To se nelíbilo jak zástupcům soukromých firem (proti byla například Česká bankovní asociace či Svaz průmyslu a dopravy ČR), které by nesly největší břímě nákladů, tak i opozičním poslancům, ale dokonce i některým poslancům vládních stran, například Janu Skopečkovi z ODS.

V pátek ráno proti plánu vystoupil i odborný poradní orgán kabinetu NERV (Národní ekonomická rada vlády). Jeho členům vadí hlavně to, že k plánu na rušení RČ nebyla zpracována žádná dopadová studie, veřejnost je spíše proti rušení RČ, zavedení celého systému je velmi složité a nákladné.

„V době fiskální konsolidace je vysoce problematické vynakládání jakýchkoli peněz na takovou změnu, když ji žádná např. evropská úprava nevyžaduje. Vnímáme navíc, že existují závažné pochybnosti, zda takový systém vůbec bude fungovat pro jednoznačnou identifikaci občanů ve všech myslitelných životních situacích,“ konstatují experti ve veřejné výzvě adresované Ivanu Bartošovi a ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi (ODS).

Veřejná výzva, která byla na webových stránkách vlády zveřejněna před devátou hodinou dopoledne, byla po tiskové konferenci ze stránek stažena.

O tom, že Čechům využívání rodných čísel v drtivé většině nevadí, vypovídá i průzkum agentury Ipsos z konce loňského roku. Ten ukázal, že devíti osloveným Čechům z deseti (ve věku od 18 do 65 let) využívání rodných čísel k jejich identifikaci nevadí, zatímco téměř 70 procentům vadí, že by se nešlo jedním číslem (bezvýznamových směrových identifikátorů mělo být víc) prokazovat všude.

Experti NERV pak na závěr svého prohlášení doporučili vládě zrušit datum konce zápisu RČ do občanských průkazů od 1. 1. 2025 včetně přípravy příslušné legislativy. Dále kabinetu doporučili zastavit přípravy státních úřadů na implementaci nového systému bezvýznamových směrových identifikátorů a také vytvořit studie, které zváží veškerá rizika i přínosy ohledně problematiky jednoznačné identifikace osob s tím, že nakonec tento plán může být zcela opuštěn.