Článek
Stát chce v rozpočtu ušetřit čtyři miliardy korun, které by jinak vynaložil na příspěvek ke stavebnímu spoření. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) se tyto peníze dají využít na jinou formu podpory bydlení.
„Přišli jsme s návrhy, které mají efekt na státní rozpočet až 140 miliard. Není to o tom, co se stane příští rok, ale o nastartování trendu, který bude v příštích letech generovat příjmy do státního rozpočtu, aniž bychom museli jít faktickým zvyšováním daní,“ řekl Bartoš v diskuzním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve zmiňoval, že zvažuje zrušení státní podpory u stavebního spoření. Bartoš návrh podporuje. Zatím se ale pouze debatuje o jednotlivých návrzích. „Zatím to jsou jen spekulace, které teď nelze potvrzovat ani vyvracet,“ řekl dříve premiér Petr Fiala (ODS).
Čtyři miliardy, které stát ušetří, by se podle Bartoše měly otočit opět v bydlení. „Chtěl bych garanci, třeba v podpoře nájemního bydlení, nějakých národních dotací pro obce. Aby to nebylo tak, že tady vezmeme čtyři miliardy z něčeho, co fakticky neslouží tomu účelu,“ říká Bartoš.
Podle něj je „stavebko“ v současné podobě neefektivní a neplní svůj účel. Podle Asociace stavebních spořitelen se 53 procent úvěrů ze stavebního spoření loni použilo na rekonstrukce, 8,1 procenta na stavbu nového domu a 17, 4 procenta sloužilo ke koupi bytu či domu. Zbylých 21, 1 procenta lidé využili k jiným účelům.
Příspěvek od státu se v průběhu let snižoval. Maximální výše příspěvku nyní činí 2000 Kč ročně při vkladu alespoň 20 000 Kč za rok. „Lidé takto spoří, protože jsou zvyklí a je tam zajímavé procento úroků,“ myslí si Bartoš.
To, že některé produkty stavebního spoření nejsou účelové, tedy že finance z nich nemusí jít na pořízení či rekonstrukci bydlení, vadí i bývalé ministryni pro místní rozvoj Kláře Dostálové (ANO). „Stát dává příspěvek na stavební spoření a neohlídá si, že to slouží k tomu bydlení. Kupují se auta, jezdí se na dovolené,“ popisuje Dostálová.
Zmiňované čtyři miliardy korun by podle ní měly zůstat ve stavebním spoření a motivovat lidi, aby si přispívali na svoje budoucí bydlení. „Moc nerozumím tomu, že to sebereme ze stavebního spoření, ale dáme to někde jinde. Myslela jsem, že se tyto kroky dělají kvůli konsolidaci státního rozpočtu,“ popsala Dostálová.
Klidně bych navýšila státní příspěvek, pokud by se stavební spoření rozšířilo o energetické úspory na domech.
Dostálová v souvislosti se „stavebkem“ zmínila nedávný návrh Evropského parlamentu ohledně povinného zateplení nových budov a zvýšení energetické účinnosti těch starých. Norma však ještě není schválená a její podoba není definitivní. „Klidně bych navýšila státní příspěvek, pokud by se stavební spoření rozšířilo o energetické úspory na domech,“ říká Dostálová. Už nyní je ale možné ze stavebního spoření financovat energeticky úsporná řešení, jako je zateplení nebo instalace fotovoltaiky.
Dodala, že lidé by už neměli jinou možnost než sáhnout ke komerčním úvěrům. Stát však energeticky úsporná opatření pro domácnosti financuje formou dotací z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) a NZÚ Light. Pokud by navíc prošel záměr Evropského parlamentu o povinném zateplování některých staveb, financoval by se z evropských prostředků.
Podle člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petra Zahradníka by mělo být stavební spoření v nějaké podobě po úpravách zachováno. Potenciál v řádu vysokých desítek miliard až nízkých stovek miliard korun vidí ve financování energetických úspor.
„Možná bych diferencoval státní příspěvek podle toho, do jaké míry je střadatel zainteresován do toho stavebního procesu. S ohledem na rozpočet modernizačního fondu, případně NZÚ, by se našla určitá suma na to, aby státní příspěvek nahradila,“ říká Zahradník.
Podle výkonné ředitelky Svazu měst a obcí Radky Vladykové jsou debaty o zrušení podpory stavebního spoření pro lidi demotivující. „To občany motivuje akorát k tomu víc a víc spořit. Je potřeba dát lidem naději k tomu, že budou mít prostředky,“ uvedla Vladyková.
Bartoš se během svého úřadování zavázal postavit 10 000 nových bytů navíc v rámci nájemního bydlení. „Tu ambici stále mám. Když se podívám na majetky obci, tak v jejich fundu je 13 000 neopravených bytů, které nejsou poskytovány jako nájemní bydlení,“ uvedl.
Vladyková upozornila na to, že nejde o nové byty, ale o nemovitosti, které je třeba opravit. „Do výstavby nových bytů se mají započítávat i byty, které postaví developeři, i ti musí být motivováni. Bohužel jsme zatím neslyšela jedno konkrétní řešení,“ řekla.
Křivka dostupnosti nových bytů kdysi byla vysoko, během krize se ale obrátila. Před začátkem pandemie covidu-19 se v Česku stavělo 45 000 nových bytů ročně. Nyní je to 35 000 za rok. „Je ambice dostat se na předcovidová čísla,“ uvedl ministr.
Podle Dostálové jsou tyto počty nereálné. „Přiznejme si, že 10 000 nových bytů navíc teď nebude, protože k tomu nejsou podmínky,“ říká.
Zrušení podpory stavebního spoření navrhla NERV vládě za účelem snížení schodku státního rozpočtu, který je nyní více než 200 miliard korun. Jen loni na příspěvcích na stavebním spoření stát zaplatil 4,3 miliardy Kč.
V roce 2022 uzavřelo novou smlouvu na stavební spoření zhruba 572 000 klientů. Stavební spořitelny jim poskytly úvěry celkem ve výši 56,7 miliardy Kč.
