Článek
S napětím očekávané březnové zasedání amerického Fedu je u konce. Jeho výsledkem je další zvýšení hlavní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, stejně jako se stalo na předchozím zasedání. Hlavní úroková sazba se tak nachází v pásmu 4,75 až 5 procent. Tak vysoko byla naposledy v roce 2007, tedy krátce před globální finanční krizí.
Aktualizované projekce ukazují, že 10 z 18 členů měnového výboru očekává další zvýšení úroků o čtvrt procentního bodu do konce roku. To je stejný údaj jako v prosincové projekci. Ze zápisu jednání rady centrálních bankéřů však vyplývá, že na pořadu jednání byl také návrh na dočasné pozastavení zvyšování sazeb z důvodu otřesu důvěry bankovního sektoru.
Centrální banka v čele se šéfem Jeromem Powellem ale nakonec vyslala finančním trhům jasný signál, že vysoká inflace je trápí mnohem více. Inflace v únoru činila šest procent. Trhy s dalším navýšením sazeb z velké většiny počítaly, přesto někteří účastníci trhu od Fedu očekávali úrokovou stabilitu.
K této úvaze je vedla především nervozita kolem finančního zdraví některých bank. Za připomenutí určitě stojí nedávný pád americké Silicon Valley Bank a problémy globálně významné banky Credit Suisse.
Zvýšením sazeb by Fed mohl podle některých názorů nervozitu dále rozvířit. Na druhou stranu, pokud by sazby nezvedl, mohly by to trhy vnímat tak, že se v bankovním sektoru děje něco vážnějšího a centrální banka se bojí o jeho stabilitu.
Na následné tiskové konferenci guvernér Powell řekl, že centrální banka využije všechny potřebné nástroje, aby potlačila napětí v bankovním sektoru. „Z nedávné epizody si bereme ponaučení, budeme i nadále pečlivě sledovat kondici bank.“
„Inflace zůstává vysoko nad naším dlouhodobým cílem, bez cenové stability ekonomika nefunguje pro nikoho. Zdá se, že spotřebitelské výdaje v tomto čtvrtletí vzrostly, i když část z nich souvisí s počasím. Poptávka po práci stále převyšuje nabídku, ale očekáváme, že to se časem vyrovná,“ zmínil také Powell. Růst spotřebitelských výdajů a přehřátý trh práce jsou proinflační faktory.
Podle ekonomky Jany Steckerové z Komerční banky pro středeční zvýšení sazeb hovořila stále vysoká inflace, historicky nízká nezaměstnanost i solidní výkon americké ekonomiky. „Ponechat sazby beze změny v situaci, kdy si ekonomická data jejich zvýšení vyžadují, by mohlo být vnímáno jako nepříznivý signál a sdělení, že zdraví bankovního sektoru je vážně podlomeno,“ vysvětlila kroky amerického Fedu.
Ještě před propuknutím aktuálních finančních turbulencí se podle ekonomů skupiny ČSOB zdálo nejpravděpodobnější, že Fed znovu zrychlí tempo zvyšování úrokových sazeb na půl procentního bodu.
„Takto razantní zpřísnění měnové politiky bylo však dnes – navzdory stále silným (jádrovým) inflačním tlakům – ze hry. Důvodem byla nejen pochopitelná obezřetnost, ale i fakt, že samo napětí v americkém bankovním sektoru vede k utažení finančních podmínek, tedy efektivně zpřísňuje měnovou politiku,“ uvedli.
Úrokové sazby jsou hlavním nástrojem měnové politiky centrálních bank. Zvyšování úroků podle ekonomických pouček pomáhá zpravidla brzdit inflaci, má však zase negativní vliv na hospodářský růst. Šéf Fedu Jerome Powell už dříve varoval, že současná měnová politika centrální banky, nutná k potlačení vysoké inflace, bude přísná a pocítí to nejspíš jak podniky, tak domácnosti.
Už minulý týden zvedla úroky také Evropská centrální banka. Navýšení sazeb o dalšího půlprocentního bodu přišlo navzdory některým hlasům, aby ve zpřísňování měnové politiky nepokračovala, dokud se neuvolní napětí v bankovním sektoru. Zasedání České národní banky se koná za týden ve středu a očekává se zachování hlavní sazby na sedmi procentech.
