Hlavní obsah

Banky soupeří o to, která osedlá AI jako první. Zaměstnanci trend nestíhají

Foto: Pavel Kasík, Seznam Zprávy

Ilustrační vizualizace.

Ve finančním sektoru se zavádění AI systémů ukazuje jako klíčová podmínka pro úspěch na trhu. Podle průzkumu společnosti EY ho v evropských firmách nyní brzdí hlavně nedostatek potřebných dovedností u zaměstnanců.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Podle průzkumu EMEIA FSO AI Survey 2024, který uskutečnila poradenská společnost EY ve 106 evropských firmách s celkovou tržní kapitalizací 880 miliard eur, využívá umělou inteligenci ve svých procesech 90 procent evropských finančních společností.

Pouze třetina však hodnotí svoji integraci AI jako pokročilou, většina s umělou inteligencí stále de facto experimentuje. Nejvíce zájmu budí procesy založené na takzvané generativní AI, která je využívána pro analýzu dat, automatizaci kreativních procesů či personalizaci obsahu.

„Sektor finančních služeb je založen na zpracování velkého množství různých dat a v určitých případech hledání korelací a trendů. Vzhledem k vysokým nárokům na rychlost a přesnost je tedy perfektním prostředím pro využití AI, což se projevuje v rychlosti přijímání této technologie a výsledném náskoku oproti jiným sektorům,“ říká Jan Pich, konzultant v oblasti kyberbezpečnosti a technologického experta společnosti EY Česká republika.

Další potenciál vidí ve snižování nákladů, protože některé administrativní procesy v rámci finančních institucí lze vcelku jednoduše automatizovat. „A to je další pobídkou pro vynaložení potřebných nákladů pro implementaci AI.“

Generativní AI představuje klíčovou technologii pro zvyšování produktivity, což firmám zajistí konkurenční výhodu. Její úspěšná implementace však vyžaduje efektivní školicí programy. A také připravenost na regulace.
Omar Ali, globální lídr EY pro finanční služby

Brzdí-li evropské finanční společnosti něco ve větším zapojení AI do jejich fungování, je to podle průzkumu zejména nedostatek potřebných dovedností na straně zaměstnanců.

Uvedlo to téměř 78 procent vedoucích pracovníků zkoumaných firem. Školicí programy zaměřené na AI však zatím rozběhla jen čtvrtina oslovených firem. A přibližně stejné množství podniků hodlá AI nově zahrnout do školení absolventů.

Přitom se předpokládá, že zapojení AI by během letošního roku ve finančním sektoru mohlo především na nižších úrovních ovlivnit až třetinu pracovních pozic. A zhruba desetina z těchto pracovních míst se může stát nadbytečnými. Jakékoliv opatření na minimalizaci dopadů AI na mladé pracovníky však podle průzkumu EY stále nepřijalo 35 procent firem.

Generativní AI změní v roce 2025 pravidla hry

  • GenAI modely plánuje v roce 2025 do svých procesů zapojit 83 % společností, 72 % vedoucích pracovníků hodlá navýšit investice do adopce GenAI.
  • 69 % společností je vysoce optimistických v otázce přínosů GenAI, když od adopce GenAI očekávají významné až dramatické zvýšení efektivity podnikových činností.
  • Čtyři z pěti vedoucích pracovníků označují aktuální schopnost svých zaměstnanců zapojit GenAI do plnění svých pracovních úkolů za mírnou až zcela nedostatečnou.
  • 75 % společností nemělo v roce 2024 zavedené interní vzdělávací programy zaměřené na adopci GenAI na úrovni odpovídající aktuálním potřebám. V meziročním srovnání byl průzkumem zjištěn jen mírný progres.
  • 66 % společností potvrdilo, že až čtvrtina pracovních pozic bude v následujících měsících dotčena nástupem AI.
  • 93 % vedoucích pracovníků souhlasí, že AI může v roce 2025 učinit nadbytečnými až 10 % pracovních pozic.

Zdroj: EY EMEIA FSO AI Survey 2024

Přestože téměř tři čtvrtiny firem hodlají v letošním roce zvyšovat výdaje na implementaci generativní AI do svých procesů, existují v tomto ohledu i obavy. K nejvýznamnějším patří již zmiňované omezené znalosti a zkušenosti pracovníků (56 %), dále je to doslova překotná rychlost vývoje GenAI (35 %) a s tím související potenciálně neúčelné náklady na implementaci technologií (26 %).

Podle Jakuba Tesaře, vedoucího oddělení inovací, digitálních a nových technologií v EY Česká republika, je však i u firem, které už jsou s implementací generativní AI zejména do svých back-office procesů poměrně daleko, patrná nejistota okolo zaváděných regulací.

„Finanční sektor nepochybně vykazuje velké ambice pro další investice do AI. Především ve smyslu regulační připravenosti a také rychlejšího rozvoje dovedností zaměstnanců však stále čelí velkým výzvám,“ soudí Tesař.

To, že s většími investicemi do AI váhají kvůli nejistotě okolo regulací, v průzkumu uvedlo 38 procent respondentů. Plně připraveno je na regulace pouze 11 procent evropských firem.

Po kom touží finanční společnosti

Chcete pracovat ve finančním sektoru? Máte zelenou, pokud jste:

1. expert v oblasti datové analýzy

2. specialista na back-office operace

3. IT expert

Zdroj: EY EMEIA FSO AI Survey 2024

Kromě přínosů se s využíváním systémů umělé inteligence ve finančních službách nepochybně pojí i rizika. Mezi ta nejdiskutovanější patří zneužití zranitelnosti určité skupiny osob na základě diskriminačních kritérií, jako jsou věk, zdravotní postižení či ekonomická situace. Další rizika představují systémy, které hodnotí uživatele na základě jejich společenského chování či osobnostních charakteristik.

Odborníci upozorňují, že AI systémy mohou nechtěně odrážet předsudky obsažené v datech, na kterých byly trénovány. A to může vést k diskriminaci osob při přístupu k finančním službám.

„Je důležité zachovat lidský dohled a v některých případech také lidskou odpovědnost za konečné rozhodnutí. Například automatizované zamítnutí otevření bankovních účtů či poskytnutí půjček některým osobám na základě určitých parametrů by mohlo vést k nepřípustné míře jejich diskriminace,“ říká Jan Pich.

Evropská unie reaguje na potřebu nastavit pravidla hry, která nás budou chránit před systémovými riziky spojenými s využíváním umělé inteligence, nařízením o AI, známým jako AI Act. Odborníci se shodují, že jde o krok správným směrem, nicméně lze očekávat, že v krátkodobém horizontu může dojít i k určitému zpomalení rozvoje umělé inteligence způsobenému novými legislativními požadavky, jelikož se společnosti budou muset primárně soustředit na nastavení svých interních systémů v souladu s AI Actem.

„Každé takové nařízení jistým způsobem komplikuje tržní realizaci nových či zavedených řešení a firmy, které nejsou dostatečně připraveny, mohou čelit výzvám při plnění nových regulačních požadavků, což by mohlo dočasně zpomalit jejich pokrok,“ připouští Jakub Tesař. Hned však připomíná, že byznysu obecně prospívá stabilita a předvídatelnost, a to platí i pro oblast regulace.

„AI Act přinese evropskému a českému finančnímu sektoru jednotná pravidla, která mohou podpořit další rozvoj. Poskytnou také jasnější rámec pro implementaci AI technologií. To může vést k větší důvěře a investicím do AI, což by mohlo urychlit adopci a inovace v sektoru,“ myslí si expert na digitální technologie a inovace.

Vývoj v Česku kopíruje Evropu

Česká republika na poli adopce AI v žádném případě nepatří k evropským leaderům, nicméně trend stále častějšího využívání AI systémů, stejně jako způsob uvažování o nich, koresponduje s tím, jak se k umělé inteligenci staví vyspělé evropské ekonomiky.

Také v Česku je, stejně jako ve světě, v této oblasti průkopníkem finanční sektor. Podle dat získaných společností EY je zřejmá akcelerace v oblastech průmyslu a logistiky, zaostává sektor služeb včetně maloobchodu a cestovního ruchu.

Umělá inteligence v Česku

  • Pro každou šestou firmu představuje jednu z hlavních překážek v zavedení AI potřeba dalšího vzdělávání zaměstnanců.
  • Třetina respondentů považuje za závažný problém vysoké náklady spojené se zaváděním AI.
  • Třetinu firem brzdí v rychlejší adopci AI nejistota ohledně funkčnosti AI systémů, ale také otázka bezpečnosti a ochrany osobních údajů.
  • Dvě třetiny českých firem už AI považují za součást jejich strategie.
  • Více než 40 % respondentů vidí v nové technologii zlepšení kvality produktů a služeb nebo zvýšení efektivity.
  • Čtvrtinu českých podniků motivuje k adopci AI také vidina expanze na zahraniční trhy.
  • Devět z deseti firem tvrdí, že jim AI nástroje přináší určitou přidanou hodnotu. Téměř dvě třetiny ale zatím nevědí, jak by měly návratnost investic do AI hodnotit.
  • Pokud firmy návratnost investic do AI měří, soustředí se nejčastěji na růst obratu, úsporu nákladů nebo zvýšení procesní efektivity.
  • 45 % respondentů plánuje nástroje umělé inteligence využívat nejvíce v oblasti logistiky. Nejhůře z firemních oddělení dopadlo HR, které jako prioritní oblast pro využití AI označila pouze každá sedmá firma.

Zdroj: SAP/Budoucnost českého byznysu v éře AI

Podle průzkumu Budoucnost českého byznysu v éře AI, který pro softwarovou společnost SAP provedla agentura Ipsos, umělou inteligenci využívá, anebo ji plánuje zavést do svých procesů 83 procent českých firem.

Překážkou v rychlejší adopci AI systémů je i v tuzemském prostředí zejména potřeba vzdělávání zaměstnanců, na dalším místě uváděli respondenti průzkumu, kterými byly dvě stovky vedoucích pracovníků ve firmách s více než padesáti zaměstnanci, náklady spojené se zaváděním AI do firemních procesů.

Doporučované