Článek
Bankovní rada České národní banky (ČNB) se 21. prosince jednomyslně shodla na tom, že hlavní úroková sazba má klesnout o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. O necelé tři měsíce dříve přitom stejným poměrem, 7:0, odhlasovala, že se úrokové sazby měnit nemají. Zápis z prosincového jednání, který ČNB zveřejnila v pátek, ukazuje, jaké argumenty pár dní před Vánocemi zazněly.
Radní se například shodli na tom, že nepovažují za pravděpodobné, aby obchodníci po Novém roce nějak nečekaně razantně zdražili, protože spotřebitelská poptávka je utlumená. Viceguvernérka Eva Zamrazilová označila podle zápisu z jednání řeči o zdražování u dodavatelů obchodních řetězců za „účelové“.
Většina rady zároveň poukazovala na to, že slabší výkon zahraničních ekonomik tlumí inflační tlaky v domácí ekonomice. Ta je totiž výrazně zaměřená na vývoz, a proto oslabení v zahraničí znamená pokles poptávky po dovozech českého zboží.
Viceguvernér Jan Frait spolu se členem bankovní rady Janem Procházkou podtrhli jako důležitý faktor brzdící zahraniční ekonomiky dosud přísnou měnovou politiku klíčových centrálních bank – amerického Fedu a Evropské centrální banky. Ani jedna z těchto institucí dosud nepřistoupila ke snížení úrokových sazeb, které jsou u obou dosti vysoko, a představují tak brzdu pro hospodářství jak ve Spojených státech, tak v eurozóně.
„Přísné měnové podmínky významných centrálních bank budou příští rok přispívat k utlumenému globálnímu růstu, a nelze tak čekat dovoz inflačních tlaků do naší ekonomiky ze zahraničí,“ uvedl na jednání bankovní rady Procházka.
Jedním z důležitých faktorů je pro bankovní radu hospodaření státu, respektive prohlubující se státní dluh. Státní rozpočet dlouhodobě vykazuje schodky, což znamená, že vlády si musejí každoročně půjčovat, aby doplnily příjmy, které jinak nestačí pokrýt výdaje. Současná vláda Petra Fialy sice přišla s takzvaným konsolidačním balíčkem, ten ale podle centrálních bankéřů patrně nestačí.
„Konsolidační úsilí vlády pomalu eroduje a fiskální politika bude v roce 2024 působit pravděpodobně méně protiinflačně, než bylo dosud očekáváno,“ uvedla podle zápisu členka bankovní rady Karina Kubelková.
Spirála se nekoná
Na druhou stranu se většina rady shodla na tom, že polevilo riziko takzvané mzdově-inflační spirály. Centrální bankéři se totiž dříve obávali začarovaného kruhu, kde by vysoká inflace, se kterou se Česko potýká už více než dva roky (naposledy 7,3 procenta v listopadu), vedla k neúměrnému růstu mezd a ten by dále tlačil na rychlejší zdražování.
Centrální banka cílí inflaci na úroveň 2 procent s tolerančním pásmem jednoho procentního bodu oběma směry. Naposledy se inflace v tomto rozpětí pohybovala v červnu roku 2021, kdy v meziročním srovnání činila 2,8 procenta.
Ačkoli byla mezi členy bankovní rady shoda na tom, že úrokové sazby budou letos dále klesat, objevily se rozdílné názory na to, jakým tempem by měla ČNB při uvolňování měnové politiky postupovat.
ČNB neprognózuje přímo výši svých úrokových sazeb, protože tím by si de facto svazovala ruce při jejich nastavování. Místo toho figuruje v prognóze tříměsíční mezibankovní sazba domácích bank (PRIBOR). Podle poslední aktualizace, zveřejněné v listopadu, by tato sazba měla do konce letošního roku klesnout na 3,54 procenta.
Zatímco podle viceguvernéra Fraita budou sazby klesat spíše pomaleji, člen bankovní rady Tomáš Holub nesouhlasil. Naopak soudil, že pokud se ekonomické předpovědi centrální banky budou naplňovat, bude nutné postupovat razantněji, aby se centrální banka vyhnula tomu, že by za hospodářským vývojem zaostávala.
Guvernér Aleš Michl k tomu poznamenal, že nynější úroveň úrokových sazeb poskytuje centrální bance dostatečný manévrovací prostor, aby dokázala reagovat na případné výkyvy v ekonomice. „(To) umožní na následujících jednáních kdykoliv zastavit či přerušit pokles (sazeb) v případě materializace proinflačních rizik,“ uvedl podle zápisu Michl.
