Článek
V legislativní nouzi, přes čtyřdenní obstrukce ve Sněmovně a s odřenýma ušima v Senátu prosadila vláda Petra Fialy zákon, který omezil červnovou valorizaci důchodů. Jedině tím zabránila, aby se důchodový účet propadl do schodku 100 miliard. Penzijní systém a spolu s ním vládu nepřivedla do úzkých rekordní inflace, ale rozhazování předchozích kabinetů.
Počátkem letošního roku dosáhl průměrný důchod úrovně 19 438 korun. Pokud by se vlády v posledních pěti letech vyvarovaly zásahů do tzv. důchodového automatu, inkasoval by průměrný důchodce o 1862 korun méně. V takovém případě by se v rozpočtu na rok 2023 neskrývala na důchodovém účtu sekyra 62,5 miliardy, ale výdaje by se přesně rovnaly příjmům.
„Mám velkou radost! Poslanci totiž dali zelenou dalšímu výraznému zvýšení důchodů o rekordních 900 korun. Naše babičky a dědečkové si to zaslouží,“ napsala před čtyřmi lety na facebook ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Vládě Andreje Babiše tehdy nestačilo, že důchodový automat zvyšuje v roce 2020 průměrný důchod o 750 korun, ale speciálním zákonem prosadila přídavek dalších 150 korun.
Tzv. důchodový automat před šesti lety zvyšoval procentní část důchodů každoročně o inflaci a třetinu růstu reálné mzdy. Od té doby však vlády ANO a ČSSD do automatu průběžně – s výjimkou roku 2021 – zasahovaly. Jednou měnily valorizační vzorec, aby se důchody zvyšovaly o polovinu růstu reálné mzdy, podruhé posunuly základní sazbu důchodu z devíti na deset procent průměrné mzdy, nejčastěji však přihodily pár stokorun měsíčně.
Zrychlování růstu penzí nezastavila ani vláda Petra Fialy, když akceptovala zákon schválený ještě minulou Sněmovnou, podle kterého od ledna 2023 ženy dostávají měsíčně tzv. výchovné 500 korun za každé dítě. Právě v součtu všech zásahů do automatické valorizace se výdaje na penze zvýšily o víc než šedesát miliard ročně.
K boji s důchodovým deficitem byla vláda donucena v únoru. Tehdy musela připustit, že se růst cen nezastavil a že automat zvýší důchody opět v červnu, podle inflace o 11,5 procenta. To by k plánované 62,5 miliardě důchodového schodku přidalo do konce roku dalších 34,4 miliardy.
„Toto zvýšení vyžaduje alokaci prostředků státního rozpočtu v rozsahu, který není v současné době možné saturovat,“ napsal proto ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) do návrhu zákona, kterým opět zasahuje do automatu, tentokrát s úmyslem penze zpomalit. Jinými slovy – nemáme na to.
Ještě do května budou důchody v průměru skoro o dva tisíce korun měsíčně vyšší, než by byly v případě, kdyby rozhazovačné vlády nechaly valorizaci na automatu. Spořivý Jurečka naopak svým zásahem zajistil, že od června se tento rozdíl sníží na tisíc korun. Rozpočet na tom letos ušetří 20 miliard a schodek důchodového systému zůstane pod 80 miliardami.
Pro zdůvodnění, proč důchody nezvyšovat automaticky podle inflace, použil ministr obrácenou rétoriku než jeho předchůdci: „Bych byl rád, aby všichni ti, kteří dneska dostávají důchod, všechny ty babičky, dědečkové, také cítili určitou míru spoluzodpovědnosti a solidarity za tu generaci dětí a vnoučat, kteří na toto budou muset vydělávat,“ uvedl.
Ministr někdy vysvětluje zpomalení nárůstu penzí argumentem, že chtěl zabránit, aby se červnovou valorizací „ještě více otevřely nůžky“ mezi vyššími a nižšími důchody. Může se přitom odvolat na experta Daniela Prokopa. Ten v Českém rozhlase upozornil, že podle inflace se zvyšuje pouze procentní část důchodu, která se počítá podle toho, kolik penzisté odvedli ve svém aktivním životě na pojistném.
Pokud se tedy v červnu o 11,5 procenta zvýší procentní část, tak na tom přednostně vydělají ti bohatší, kteří dříve odvedli víc peněz. Proti tomu nelze v červnu mimořádně zvýšit základní sazbu důchodů, které odpovídá desetině průměrné mzdy a kterou pobírají všichni penzisté ve stejné výši. Tím se zmenšuje míra přerozdělení mezi bohatými a chudými důchodci a ti nejchudší se dostanou do problémů. Ve jménu chudých proto Jurečka prosadil alternativní řešení, podle kterého se všem penzistům přidá 400 korun a procentní část vyroste pouze o 2,3 procenta.
Přehled vysokých a nízkých penzí v posledních letech ovšem ukazuje, že obavy o rozevírání nůžek jsou přehnané. Zaměstnanci vydělávající polovinu průměrné mzdy odvedou do systému 25 procent z částky, kterou odvedou ti, kdo v průměru vydělávají dvakrát víc než průměr. Přesto jejich důchod díky mohutnému přerozdělení dosahuje 60 procent penzí těch, kdo odvedli čtyřnásobek.
Tento poměr překročil hranici 61 procent za Babišovy vlády a za Fialova kabinetu se ještě vylepšil. V případě žen se dvěma dětmi se díky výchovnému poměr zvýšil dokonce na 63 procent.
