Článek
Argentina má nového prezidenta a podle reakcí médií i politiků se s ním tato druhá největší země Jižní Ameriky rozhodně nudit nebude. Kromě stylizace do vzhledu akčních hrdinů nebo silných výrazů zaujal Javier Milei také svými ekonomickými plány, které obsahují například zrušení centrální banky a přechod na americký dolar.
Něco podobného si Argentina už vyzkoušela, když se vlády v Buenos Aires snažily setřást inflaci, která ničila úspory občanů závratným tempem. Po většinu poslední dekády minulého století bylo argentinské peso navázané na dolar v poměru 1:1. Inflace sice téměř odezněla, ale experiment skončil krachem, a země si od roku 2001 dokonce třikrát prošla insolvencí, když nedokázala splácet své dluhy.
Letos by měla inflace v Argentině dosáhnout 150 procent a čtyři z deseti Argentinců se nacházejí v pásmu chudoby. Právě to by chtěl Milei změnit tím, že by v peněženkách Argentinců místní faunu vyobrazenou na mezinárodně oceňované nové řadě argentinských bankovek nahradily portréty amerických prezidentů.
Rovníkový příklad
Inspiraci může Milei najít na svém kontinentě, stačí absolvovat šestihodinový let do hlavního města Ekvádoru. Vláda v Quitu přistoupila k dolarizaci ekvádorské ekonomiky v roce 2000 poté, co během předchozích pěti let dosahovala meziroční inflace v průměru 33 procent. Po zavedení dolaru inflace prudce zpomalila a v posledních deseti letech činila v průměru 1,54 procenta.
Opuštění vlastní měny má samozřejmě svá úskalí. To hlavní představuje rezignace na vlastní měnovou politiku. Země tak například nemůže devalvovat měnu, když se ocitne v situaci, kdy by takový krok mohl pomoci vyrovnávat výkyvy v obchodní bilanci. Na druhou stranu, i měnová nezávislost má své meze, pokud je země úzce provázaná s jinou měnovou oblastí, jak ukazuje příklad České republiky a eurozóny.
Dolarizace představuje pro Argentinu riziko také kvůli její závislosti na vývozu komodit. Export sóji, kukuřice nebo pšenice, které patří mezi hlavní položky argentinského zahraničního obchodu, je konkurenceschopnější, pokud se může opřít o slabší peso. Kýžená stabilita v podobě dolaru tak není zadarmo.
Komplikací také může být krok, který Argentina učinila sotva před několika měsíci, když na jaře začala platit za dovozy z Číny v její měně renminbi (jüan). Vláda v Buenos Aires také povolila zakládání bankovních účtů v čínské měně.
Tudy ne
Na opačné straně od ekvádorské inspirace, a to i zeměpisně, stojí příklad Zimbabwe. Tato země na jihu Afriky si prošla jednou z nejhorších hyperinflací zaznamenaných ve světové historii. Ta kulminovala v roce 2008, kdy se tamní ceny zdvojnásobovaly téměř denně. Pro jistotu ještě jednou: denní inflace, což je ukazatel, který se běžně vůbec nepoužívá, činila 100 procent.
Vláda v Harare tak v roce 2009 vyměnila svou měnu, zimbabwský dolar, za systém měnového koše sestaveného kolem amerického dolaru. Před tímto krokem se v oběhu nacházely i bankovky v nominální hodnotě 100 bilionů. Kdyby taková bankovka existovala v českých korunách, pokryla by výdaje letošního státního rozpočtu více než čtyřicetinásobně.
Zimbabwe sice v roce 2019 vlastní měnu obnovilo, ta ale rychle ztratila hodnotu, a tak se nyní většina transakcí opět odehrává v amerických dolarech. Dolarizace tamní ekonomiky by měla podle plánu trvat do roku 2030, což by zemi mělo dopřát potřebnou stabilitu.
Přechod na dolary ovšem v zemi, kde se značná část obchodů odehrává v hotovosti, přináší také problém v podobě nedostatku bankovek v nižších nominálních hodnotách. Jednoduše řečeno, jednodolarovek je zde zoufalý nedostatek, protože takové bankovky je velmi nákladné převážet.
Euro i bez eurozóny
Nahrazení vlastní měny za jinou je jen jedním způsobem, jak doručit ekonomice stabilitu. Na světě najdeme takových zemí jen pár. Mnohem více je takových, které si vlastní měnu podržely, ale navázaly ji na některou z hlavních světových měn. Podle analýzy banky JP Morgan z letošního července je jich nyní více než 60.
V Latinské Americe se mezi ně řadí Panama, která navázala svou měnu na americký dolar už od roku 1903, kdy získala nezávislost. Dalším příkladem je singapurský dolar, navázaný na koš měn, jehož složení ovšem tamní vláda nezveřejňuje.
V Evropě najdeme zástupce tohoto přístupu v Dánsku, které není členem eurozóny, ale navázalo svou korunu na euro. Podíváme-li se domů, tak nynější česká vláda vedená premiérem Petrem Fialou se nedávno vyjádřila, že do eurozóny nijak nespěchá. Portréty českých osobností tak v našich peněženkách ještě hezkých pár let za vyobrazení evropských architektonických slohů nevyměníme.
