Článek
Česká národní banka na svém květnovém zasedání ponechala úrokové sazby na stávajících úrovních. Částí ekonomické obce však zaznívaly hlasy, že by centrální banka mohla sazby po téměř roce přeci jen zvednout.
Hlavním důvodem je především rychlý růst mezd blížící se dvouciferným hodnotám, ale i rozpočtová politika vlády, která působí také proinflačně.
Úterní údaj o stavu tuzemské ekonomiky navíc ukázal, že hrubý domácí produkt (HDP) podle předběžných údajů mezičtvrtletně vzrostl o desetinu procenta, přičemž poslední prognóza Ministerstva financí počítala naopak s poklesem o 0,2 procenta.
Někteří ekonomové tak připustili, že by čerstvý údaj o ekonomickém růstu Česka mohl být pro bankovní radu podnětem k zamyšlení, zda sazby mírně nenavýšit. Nečekaný růst HDP totiž může signalizovat, že mírná recese v tuzemsku skončila, což může opět vést k přiživování inflace.
Centrální bankéři si však nakonec překvapení v podobně zvýšení úroků nepřichystali, s čímž ve finále počítaly i trhy. Bankovní radě může nadále dělat radost alespoň silný kurz koruny proti euru, který se drží kolem 23,55 Kč za euro.
Pevná koruna zlevňuje zboží dovážené do Česka, především pak energetické suroviny včetně ropy a plynu, které se významně podílely na prudkém zdražování.
ČNB zároveň představila nový výhled české ekonomiky. Zatímco v únorové prognóze očekávala pro letošek pokles hrubého domácího produktu o 0,3 procenta a průměrnou inflaci 10,8 procenta, v květnové prognóze počítá s meziročním růstem HDP o půl procenta. Centrální banka ovšem proti zimní prognóze čeká průměrnou vyšší inflaci pro letošní rok - měla by dosáhnout na 11,2 procenta.
📈 Srovnání s minulou prognózou:#prognozaCNB pic.twitter.com/PN0m05eUcz
— Česká národní banka (@CNB_cz) May 3, 2023
Jedno překvapení si ČNB přeci jen nachystala. Její guvernér Aleš Michl na tiskové konferenci totiž sdělil, že pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu hlasovali tři členové bankovní rady ze sedmi, a to je zásadní zlom. Doposud pro navýšení úroků hlasoval pouze radní Tomáš Holub. Nyní se k němu přidali další dva jestřábi.
Jestřábi a holubice
Holubice – Centrální bankéři preferující hospodářský růst před nízkou inflací. Většinou se užívá ve spojení s měnovou politikou. Měnové holubice mají tendenci prosazovat nižší úrokové sazby.
Jestřábi – Centrální bankéři preferující nízkou inflaci před hospodářským růstem. V praxi měnové politiky to zpravidla znamená, že měnoví jestřábi mají tendenci prosazovat vyšší úrokové sazby.
„Bankovní rada si počká na další data, na příštím zasedání se bude rozhodovat o tom, zda sazby ponechat nebo zvýšit,“ řekl Michl. Znovu připomněl, že sazby jsou úrovni, která zpomaluje poptávkové tlaky a že ve druhém pololetí roku inflace klesne pod deset procent „Očekávání trhů, že úrokové sazby jsou aktuálně na vrcholu, se nemusí naplnit. Bankovní rada očekává, že sazby delší dobu zůstanou stejné, anebo vyšší,“ uvedl také guvernér.
V proslovu před novináři Michl zdůraznil, že argumentem pro další růst sazeb byla současná fiskální politika vlády a také vývoj mezd. „Bez fiskální reformy asi budeme muset zvýšit sazby,“ doplnil guvernér.
Podle analytika Miroslava Nováka ze společnosti Akcenta se tisková konference guvernéra Michla nesla v hodně jestřábím módu. „Za dobu, kdy je Michl guvernérem, se podle mě zatím nikdy tak silně nevymezoval proti inflaci. Z proinflačních rizik nyní bankovní rada velmi silně sleduje vývoj fiskální politiky,“ uvedl.
„Chyběl už jenom jeden hlas k tomu, aby se sazby navzdory klesající inflaci zvýšily. Je otázkou, zda se do konce června nemůže lehce najít. ČNB by ke zvýšení sazeb nejspíš sáhla v situaci, pokud by připravovaný rozpočtový balíček byl málo ambiciózní, nebo by růst mezd v ekonomice překročil míru tolerance centrální banky,“ uvedl hlavní ekonom Creditas Petr Dufek.
Pokud poptávku v ekonomice a inflační očekávání neutlumí svými škrty vláda, případně si zaměstnanci vynutí dvouciferný růst mezd, ČNB podle něj už na příštím zasedání po roce znovu zdraží peníze.
Očekávaný krok
Obchodní ředitel Tomáš Kudla pro ČR a SK ze společnosti Ebury uvedl, že středeční rozhodnutí bankovní rady bylo sice pravděpodobné, ale zdaleka ne tak očekávané jako to březnové.
„Poslední data z české ekonomiky totiž ukazují, že inflační očekávání zůstávají velmi vysoká a že tato očekávání se minimálně v průmyslových odvětvích promítají i do vysokého růstu mezd. Inflační tlaky jsou navíc stále podporovány velmi uvolněnou fiskální politikou a životem na dluh.“
Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera trhy v současné době předpokládají, že ČNB začne v druhé polovině letošního roku již sazby snižovat a do konce roku se sníží přibližně o jeden procentní bod na šest procent.
„Taková očekávání se zdají být poměrně silná a přicházející data a komunikace radních ČNB spíše naznačují, že pokud vůbec letošní rok k poklesu sazeb dojde, pak může přijít až koncem roku, a to pouze v symbolické úrovni čtvrt až půl procentního bodu.“
