Američtí senátoři chtějí zablokovat zlato Ruské centrální banky

Skupina amerických senátorů spojila síly, aby navrhla zákon, který by Rusku zabránil použít své zásoby zlata v hodnotě 132 miliard dolarů (téměř 3 biliony korun) ve snaze zmírnit zátěž sankcí Západu, které ochromují ruskou ekonomiku. Návrh zákona připravili nezávislý Angus King, republikáni John Cornyn a Bill Hagerty a demokratka Maggie Hassanová.

Od invaze Ruska na Ukrajinu uvalily USA a další západní země na Rusko řadu sankcí, včetně zmrazení jeho devizových rezerv. Díky tomu se ruské zásoby zlata stávají pro Moskvu stále důležitějším aktivem, které může využít k posílení svých financí v době hospodářských otřesů a propadu rublu.

Kreml zvýšil své zásoby zlata v reakci na americké sankce po ruské invazi na Krym už v roce 2014. A v posledních týdnech, kdy Moskva zahájila válku proti Ukrajině, se nákupy zlata opět zvýšily. „Rusko si vzalo příklad z Venezuely a využilo mezery v současných sankcích, která mu umožňuje prát peníze prostřednictvím nákupu a prodeje zlata,“ řekl senátor Cornyn v prohlášení.

Senátor v prohlášení také uvedl, že sankce se zaměří na strany, které „pomáhají Rusku financovat jeho válku nákupem nebo prodejem tohoto krvavého zlata.“

„Obrovské zásoby zlata v Rusku jsou jedním z mála zbývajících aktiv, která může Putin využít k tomu, aby ekonomika jeho země ještě více neklesla,“ uvedl senátor King ve svém prohlášení pro zpravodajský web Axios. Podle nedávné zprávy ruské centrální banky je zlato uloženo v trezorech na území Ruské federace.

„Uvalením sankcí na tyto zásoby můžeme Rusko dále izolovat od světové ekonomiky a zvýšit obtížnost Putinova stále nákladnějšího vojenského tažení,“ dodal King.

Stávající sankce již zasadily ruské ekonomice silný úder. Západní podniky z Ruska postupně utíkají a moskevská burza zůstává nadále zavřená. Rubl má hodnotu nižší než jeden cent.

Ruský ministr financí Anton Siluanov přiznal, že země nemůže využít téměř polovinu svých devizových rezerv, které jsou považovány za klíčový nástroj proti západním hospodářským sankcím.

Podle zprávy nezávislé ruské tiskové agentury Interfax Anton Siluanov v nedělním rozhovoru pro ruskou státní televizi uvedl, že Rusko drží devizové rezervy ve výši asi 640 miliard dolarů, z čehož je asi 300 miliard dolarů zmrazeno v rámci sankcí uvalených USA, Evropou a dalšími západními zeměmi.

Podle agentury Bloomberg, která se odvolává na údaje ruské centrální banky, drželo Rusko v loňském červnu 16 procent svých devizových rezerv v amerických dolarech, tedy přibližně 100 miliard dolarů. Dalších 32 procent devizových rezerv bylo drženo v eurech.

Podle agentury Siluanov v neděli zopakoval, že Rusko bude svůj státní dluh v cizí měně splácet v ruských rublech, dokud nebude mít ke svým rezervám přístup. Rubl se po invazi na Ukrajinu výrazně propadl. Od začátku roku vůči americkému dolaru ztrácí asi 40 procent.

Kvůli záplavě problémů ruské ekonomiky rostou obavy, že by země mohla přestat splácet svůj dluh. V nedělním pořadu televize CBS ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová uvedla: „Pokud jde o obsluhu dluhových závazků, mohu říci, že již nepovažujeme ruskou platební neschopnost za nepravděpodobnou událost.“

Světlým bodem zůstávají pro Kreml vztahy s Čínou. V nedělním rozhovoru však Siluanov poznamenal, že západní země vyvíjejí na Peking tlak, aby omezil využívání ruských rezerv denominovaných v jüanech, které v červnu loňského roku tvořily 13 procent jeho devizových rezerv.

„Samozřejmě, že je vyvíjen tlak, aby byl omezen přístup k rezervám, které jsme uložili v jüanech,“ řekl Siluanov podle agentury Interfax. „Věřím ale, že naše partnerské vztahy s Čínou nám přesto umožní udržet spolupráci, které jsme dosáhli,“ dodal ruský ministr.

Siluanovovy komentáře v televizním rozhovoru byly dosud nejjasnějším prohlášením Moskvy, že bude hledat pomoc u Číny, aby zmírnila dopady sankcí. Poradce pro národní bezpečnost USA Jake Sullivan však uvedl, že Washington Čínu varuje, aby pomoc neposkytovala.

„Peking varujeme, že snahy obejít sankce v podpoře Ruska budou mít pro Čínu naprosto negativní důsledky,“ řekl Sullivan zpravodajské stanici CNN. „Nedovolíme, aby Rusko dostalo záchranné lano z jakékoli země na světě,“ dodal.

Rusko a Čína v poslední době prohloubily spolupráci, protože se obě země dostaly pod silný tlak Západu v oblasti lidských práv a řady dalších otázek. Peking také neodsoudil ruský útok na Ukrajinu a nenazývá jej invazí, ale vyzval k nalezení řešení.

Čína je po Evropské unii nejvýznamnějším ruským exportním trhem. Podle čínské celní agentury měl ruský vývoz do Číny v roce 2021 hodnotu 79,3 miliardy dolarů, z toho 56 procent připadá na ropu a plyn.