Článek
Americký Fed přistoupil k očekávanému kroku. V rámci klíčového zasedání zvýšil základní úrok již po čtvrté za sebou o 0,75 procentního bodu do pásma 3,75 až 4,00 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za téměř 15 let.
Banka nicméně v doprovodné zprávě naznačila, že v budoucnosti by mohla úroky zvyšovat méně výrazně. Při určování tempa budoucího zvyšování cílové sazby vezme do úvahy kumulativní utažení měnové politiky a zpoždění, se kterými měnová politika ovlivňuje hospodářskou aktivitu a inflaci.
Na následné tiskové konferenci šéf Fedu Jerome Powell uvedl, že čas zpomalit tempo zvyšování úrokových sazeb může přijít už na příštím zasedání. Zároveň zdůraznil, že uvažovat o přestávce ve zvyšování sazeb je aktuálně velice předčasné.
„Přicházející hospodářské údaje ovšem naznačují, že konečná úroveň sazeb bude vyšší, než se původně předpokládalo,“ řekl také guvernér před novináři.
„Takový výhled akciové trhy nepotěšil (akciové indexy v USA zamířily během tiskové konference prudce dolů - pozn. red.). Powell zopakoval svůj dřívější výrok, že zvedat úroky příliš agresivně představuje menší riziko, než je zvyšovat nedostatečně a nechat inflaci hlouběji zakořenit,“ komentuje závěry ze zasedání Fedu Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus.
„Do prosincového zasedání bude ještě zveřejněno množství důležitých makrodat, které mohou změnit náhled na další vývoj sazeb. Na základě středečního zasedání bychom však mohli počítat s růstem o půl procentního bodu a vzestupem sazeb nad pětiprocentní úroveň v prvních měsících příštího roku,“ uvedl analytik Jiří Tyleček ze společnosti XTB.
„Dnešní výsledky zasedání způsobily vysokou volatilitu na trzích. V zásadě se však nejednalo o nic mimořádného, protože reakce obchodníků byla prudká i v případě předchozích zasedání v tomto roce,“ dodává analytik.
Index Dow Jones ve středeční obchodní seanci klesl o 1,55 procenta. Širší index S&P 500 se snížil o 2,5 procenta. Index technologického trhu Nasdaq se propadl dokonce o 3,36 procenta.
Fed se podobně jako další centrální banky snaží zvyšováním úroků omezit inflaci. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v září už třetí měsíc za sebou zpomalilo a míra inflace klesla na 8,2 procenta ze srpnové hodnoty 8,3 procenta. V červnu se inflace vyšplhala na čtyřicetileté maximum 9,1 procenta.
Zvyšování úroků pomáhá brzdit inflaci, obvykle však má negativní vliv na hospodářskou aktivitu. Šéf Fedu Jerome Powell už dříve varoval, že přísná měnová politika nutná k potlačení vysoké inflace bude americké domácnosti i podniky bolet. Její dopady se podle něj projeví vyšší nezaměstnaností a možná i hospodářskou recesí.
Aktualizace: Doplnili jsme informace o rozhodnutí Fedu, vyjádření guvernéra Jeroma Powella a komentáře analytiků.
