Článek
Hrubý domácí produkt Spojených států se v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu zvýšil pouze o 1,3 procenta, zatímco v předchozích třech měsících růst činil 3,4 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které zveřejnilo americké ministerstvo obchodu.
V rychlém odhadu z minulého měsíce ministerstvo uvedlo, že růst v prvním čtvrtletí zpomalil na 1,6 procenta, což bylo pro analytiky překvapivé. Za ještě výraznějším zpomalením, než uváděl rychlý odhad, stojí podle ministerstva zejména horší údaje o spotřebitelských výdajích.
Pro americkou centrální banku Fed jde vlastně o vítané zpomalení, protože až dosud se ekonomika USA pod tlakem nejvyšších úrokových sazeb za 20 let odmítala vzdát a vcelku rychle rostla – a s ní také rostla jádrová inflace (bez kolísavých cen energií a potravin), kterou se nepodařilo stlačit pod tři procenta.
Úrokové sazby, aktuálně na úrovni 5,25 až 5,50 procenta, už měly podle původních předpokladů klesat. Jenže právě kvůli přetrvávajícím cenovým tlaků se Fed pod vedení Jeroma Powella ke snížení neodhodlal. A to ani na posledním, květnovém zasedání.
„Inflace je stále příliš vysoká a její další pokles není vůbec jistý. Neočekáváme, že by bylo vhodné snížit sazby, dokud nezískáme větší jistotu, že se inflace přiblíží ke dvěma procentům. Jsme připraveni držet sazby na současných úrovních po delší dobu,“ řekl šéf centrální banky.
Powell zároveň označil za nepravděpodobné, že další pohyb úrokových sazeb centrální banky povede směrem nahoru. „Muselo by se ukázat, že naše měnová politika není dostatečně přísná. Nemyslím si ale, že jsme toho svědky,“ dodal předseda Fedu.
Pro prezidenta Joea Bidena a jeho administrativu jde však ve volebním roce o špatnou zprávu. Zpomalující ekonomika šance na znovuzvolení rozhodně nezvyšuje.
