Článek
Fed již v úterý zahájil dvoudenní zasedání měnového výboru, jehož výsledkem je další zpřísnění měnové politiky o půl procentního bodu. To znamená největší zvýšení úrokových sazeb od května 2000.
„Američtí centrální bankéři už dříve avizovali, že ke zvýšení sazeb dojde na každém jednom letošním zasedání,“ uvedl analytik Tomáš Volf ze společnosti Citfin. „Statistiky už delší dobu jasně ukazují, že úplné zotavení amerického trhu práce je na velmi dobré cestě, a proto se američtí centrální bankéři mohou začít věnovat inflaci, která nadále zrychluje,“ doplňuje analytik.
Rozhodnutí o zvýšení úroků bylo podle banky jednomyslné a v souladu s očekáváním analytiků dotazovaných agenturou Reuters. Fed tak navázal na březnové zvýšení sazby o čtvrt procentního bodu.
Navzdory poklesu hrubého domácího produktu v prvních třech měsících roku zůstávají výdaje domácností a fixní investice firem vysoké, upozornil Fed. Inflace pak zůstává zvýšená a kvůli válce na Ukrajině a novým koronavirovým omezením v Číně zřejmě zůstanou inflační tlaky vysoké.
Fed také začne snižovat svoji rozvahu, která stoupla až na devět bilionů dolarů (210,3 bilionu Kč), když se centrální banka snažila ochránit ekonomiku před pandemií nemoci covid-19.
„Náběhová fáze potrvá od června tři měsíce. Rozvaha by v tomto období měla klesat o 47,5 miliardy dolarů měsíčně. Po jejím uplynutí se maximální tempo měsíční redukce zdvojnásobí na 95 miliard dolarů měsíčně. Samotné zveřejnění stanoviska měnového výboru bylo de facto perfektně v souladu s tržním očekáváním,“ komentuje pro SZ Byznys Tomáš Pfeiler, analytik ze společnosti Cyrrus.
Zvýšení úrokové sazby zdražuje úvěry a zpomaluje poptávku. To pomáhá zpomalovat inflaci, zároveň ale oslabuje hospodářský růst. Centrální banka se proto musí snažit zvýšit úrokové sazby natolik, aby omezila inflaci, a zároveň neohrozila ekonomický růst a trh práce.
Po zahájení tiskové konference akcie ve Spojených státech zareagovaly nejprve poklesem, nicméně jejich směřování se radikálně změnilo v momentě, kdy guvernér Powell vyloučil možnost zvýšení sazeb o 75 bazických bodů na následujících zasedáních.
„To lze interpretovat jako holubičí postoj. Přestože centrální banka potvrdila, že nejspíše zvedne úroky o 50 bazických bodů na nejméně dvou následujících zasedáních, ukázala, že neplánuje snížit inflaci za každou cenu,“ dodává Pfeiler.
To, že Fed nezvedne sazby o 75 bazických bodů, je podle něj signál, že představitelé centrální banky berou v potaz i řadu jiných faktorů. „To burziáni samozřejmě vítají, jelikož tento přístup chápou tak, že Fed bere ohled na trhy. K pozitivnímu sentimentu přispěl i ekonomický výhled. Guvernér Powell vidí šanci na hladké ekonomické přistání se silnou šancí vyhnout se recesi,“ tvrdí analytik ze společnosti Cyrrus.
„Na druhou stranu Fed připustil, že v případě nutnosti může zvednout úroky nad úroveň neutrálních sazeb. Celkově však převážil názor, že Fed věří, že inflace brzy vyvrcholí. To se však v následujících měsících nemusí potvrdit,“ uzavírá pro SZ Byzns Pfeiler.
Inflace v USA se nyní nachází vysoko nad dvouprocentním cílem Fedu. V březnu stoupla na 8,5 procenta, což byla nejvyšší úroveň od prosince 1981. Šestý měsíc po sobě ceny rostly tempem nad šest procent. Nejvíce se zvyšovaly ceny jídla a energií, které žene vzhůru ruská invaze na Ukrajinu. Dál se zvyšovaly i náklady na bydlení. HDP pak v prvním čtvrtletí klesl o 1,4 procenta po růstu o 6,9 procenta ve čtvrtém čtvrtletí.
