Americký Fed čeká vyšší inflaci. Odnáší to koruna vůči dolaru

Ve středu se pozornost finančníků upírala k americké centrální bance (Fed), která na posledním letošním zasedání podle očekávání snížila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Základní sazba se tak nově pohybuje v pásmu 4,25 až 4,50 procenta.

Fed se snaží uvolněním měnové politiky podpořit růst americké ekonomiky a zabránit, aby předchozí rychlé zvyšování sazeb uvrhlo zemi do recese. První krok směrem dolů banka udělala v září, kdy sazby snížila o půl procentního bodu.

Tehdy to bylo poprvé za více než čtyři roky, co Fed zmírnil svou politiku. Před zářijovým snížením se sazby vyšplhaly až na 5,25 až 5,50 procenta, tedy na nejvyšší úroveň od roku 2001. Důvodem byl boj s inflací, která v posledních letech trápila americké hospodářství.

Fed zároveň zveřejnil novou prognózu a medián výhledu úrokových sazeb. Podle nejnovějších projekcí centrální banky se očekávají mírné změny v klíčových ekonomických ukazatelích pro rok 2025.

Hrubý domácí produkt (HDP) by měl růst o něco rychleji, konkrétně o 2,1 procenta, což je o 0,1 procentního bodu více než v předchozí zářijové prognóze. Míra nezaměstnanosti by měla klesnout na 4,3 procenta, tedy o 0,1 procentního bodu méně, než Fed odhadoval dříve.

Pokud jde o inflaci, očekává se nárůst. Celková inflace měřená indexem PCE by měla dosáhnout 2,5 procenta, což je o 0,4 procentního bodu více oproti září. Také jádrová inflace (Core PCE), která nezahrnuje volatilní ceny energií a potravin, je nyní odhadována na 2,5 procenta, což představuje nárůst o 0,3 procentního bodu.

Index výdajů na osobní spotřebu (PCE) je klíčovým ukazatelem, který Fed preferuje při sledování inflace. Tento index lépe zachycuje změny v nákupním chování spotřebitelů a zahrnuje širší škálu výdajů ve srovnání s jinými měřítky, jako je index spotřebitelských cen (CPI). Díky tomu poskytuje přesnější obraz o dlouhodobých trendech v inflaci a umožňuje Fedu efektivněji nastavovat měnovou politiku.

Medián očekávání nyní předpokládá, že v průběhu roku 2025 dojde ke snížení úrokových sazeb o půl procentního bodu. To naznačuje, že Fed pravděpodobně zachová opatrný přístup k měnové politice, aby vyvážil snahy o podporu ekonomického růstu s potřebou kontrolovat inflační tlaky.

Trhy na rozhodnutí Fedu reagovaly výrazně, přičemž americký dolar prudce posiluje. Vůči české koruně kolem 20:50 přidával přes jedno procento na 24,20 Kč/USD.

Tento pohyb je výsledkem zklamání části trhu, která očekávala rychlejší a razantnější snižování úrokových sazeb v příštím roce. Fed však svým opatrným přístupem naznačil, že další kroky budou velmi rozvážné a závislé na ekonomických datech.

„Investoři očekávali od centrálních bankéřů méně přísnou projekci, alespoň tři snížení. Fed tak vysílá signál, že boj s cenovými tlaky nelze považovat za konečný,“ komentuje pro SZ Byznys středeční zasedání portfolio manažer Tomáš Pfeiler ze společnosti Cyrrus.

„Trh nyní počítá s variantou, že k prvnímu snížení sazeb v příštím roce dojde až na červnovém zasedání. Šéf centrální banky Powell zdůraznil, že Fed od září snížil úroky o celý procentní bod, a proto současný postoj banky již není tak silně restriktivní. Nicméně dodal, že poslední čísla ukazují, že se inflace vyvíjí hůře, než by si banka představovala,“ dodává.

Pozornost se postupně přesouvá také k České národní bance (ČNB), která bude o úrokových sazbách rozhodovat ve čtvrtek. Trh očekává, že centrální bankéři sazby ponechají na stávající úrovni, tedy na čtyřech procentech.

Aktualizace: Text jsme aktualizovali o komentář portfolio manažera.