Americká centrální banka sníží sazby nejspíš až v červnu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Americká centrální banka (Fed) v závěru svého dvoudenního zasedání rozhodla, stejně jako na konci ledna, o ponechání úrokových sazeb beze změny. Trh s jiným scénářem ani nepočítal. Hlavní úroková sazba se tak nachází v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, kam ji centrální banka posunula loni v létě. Jde o nejvyšší úroveň od roku 2001.

Finanční trhy přitom ještě v prosinci sázely na to, že Fed odstartuje cyklus uvolňování měnové politiky právě s březnovým zasedáním. Jenže to se nestalo, a to hned z několika důvodů.

Tím první je vývoj inflace ve Spojených státech. Ta se momentálně pohybuje kolem tříprocentní hodnoty, ovšem ta jádrová, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, v únoru meziročně činila 3,8 procenta. Pro měnovou politiku americké centrální banky je právě jádrová inflace ta důležitější.

Argumentem pro ponechání úroků je také zdražování cen v bydlení a ve službách, což je pro centrální bankéře značnou překážkou k dosažení dvouprocentního inflačního cíle. Vedle toho americký trh práce nevykazuje známky ochlazení a spotřeba domácností v USA je i přes přísnou měnovou politiku stále poměrně vysoká.

Důsledkem je slušná odolnost americké ekonomiky, což ale přiživuje inflaci. S tímto scénářem se pochopitelně neztotožňuje centrální banka, a proto si může dovolit držet úroky na vyšších úrovních po delší dobu ve snaze ekonomiku ochladit.

Alfou a omegou výstupu ze zasedání Fedu byla nová kvartální prognóza ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb. Tu analytik Tomáš Cverna z brokerské společnosti XTB vnímá jako smíšenou.

„Výhled na letošní rok byl ponechán a Fed počítá se třemi sníženími celkem o 0,75 procentního bodu jako v prosinci, a to i navzdory zvýšení projekce jádrové inflace PCE (jeden z preferovaných ukazatelů pro americký Fed - pozn. red.). V příštím roce a v roce 2026 by měly sazby klesnout méně, než Fed naznačil v prosinci,“ uvedl pro SZ Byznys Cverna.

Medián očekávané sazby Fedu na rok 2025 v nové prognóze oproti prosinci vzrostl na 3,9 procenta z původních 3,6 procenta. Podle ukazatele FedWatch Tool burzovního operátora CME trhy nyní počítají s nejbližším snížením sazeb o čtvrt procentního bodu na červnovém zasedání.

Kromě nového zveřejněného výhledu se trhy soustředily i na tiskovou konferenci šéfa centrální banky Jeroma Powella. Tu zahájil slovy, že inflace se sice výrazně snížila, ale pořád zůstává příliš vysoká.

„Rizika jsou dvojího druhu. Pokud snížíme úrokové sazby příliš nebo příliš brzy, může se vrátit inflace. Pokud zase sazby snížíme příliš pozdě, můžeme zbytečně ohrozit zaměstnanost a pracovní život lidí. Sazby ale v letošním roce pravděpodobně v nějaký okamžik snížíme,“ zmínil Powell.

Zasedání Fedu není v tomto týdnu jediné. Ve středu jednala také Česká národní banka, která hlavní úrokovou sazbu snížila o půl procentního bodu na úroveň 5,75 procenta, kde byla naposledy v první polovině června 2022.

Měnovou politiku naopak v úterý zpřísnila centrální banka v Japonsku. Ta podle očekávání jako poslední na světě upustila od záporných úroků. Základní sazbu zvýšila poprvé po 17 letech z minus 0,1 procenta na interval nula až 0,1 procenta. Záporné úrokové sazby měly v posledních zhruba osmi letech stimulovat stagnující japonskou ekonomiku.

Týden nabitý zasedáními centrálních bank ani tímto neskončil. Během čtvrtka ještě zasedají centrální banky Švýcarska a Velké Británie. V obou případech se očekává ponechání úroků na stávajících úrovních. Hlavní úroková sazba švýcarské centrální banky je na úrovni 1,75 procenta, v případě Bank of England 5,25 procenta.