Článek
Americký Fed znovu šlápl na brzdu a zásadně zvedl úrokové sazby. Finanční trhy očekávaly, že centrální bankéři, stejně jako na posledním červnovém zasedání, zvednou sazby o 0,75 procentního bodu, což se také potvrdilo. Základní úroková sazba se nyní nachází na úrovni 2,25 až 2,50 procenta, tedy nejvýše od roku 2019.
„Zvýšení ani jeho intenzita není překvapením, přesto se jedná o silný signál namířený proti inflaci. Ten je o to důležitější, že rozhodnutí bylo jednomyslné,“ komentuje rozhodnutí centrální banky analytik Tomáš Volf ze společnosti Citfin.
Hlavním důvodem tohoto kroku je rostoucí inflace ve Spojených státech. Ta v červnu zrychlila na 9,1 procenta z květnových 8,6 procenta a nachází se tak na nejvyšší úrovni od listopadu 1981. Fed má přitom svůj inflační cíl na dvou procentech.
Inflaci v USA tlačí vzhůru zejména růst cen energií a potravin. Index cen energií se v červnu meziročně zvýšil o 41,6 procenta, u cen potravin pak vzrostl o 10,4 procenta.
Podle analytika Volfa je však rizikem utahování měnové politiky hrozba recese. Pokud totiž bude Fed zvedat sazby a americká ekonomika mezi tím přestane růst a začne pomalu klesat, pak se centrální bankéři k růstu sazeb hned tak nedostanou. I to může být důvod, proč dnešní zasedání přineslo prudké navýšení úroků.
„I když je jízdní řád Fedu vůči měnové politice dán, středeční zasedání ukázalo, že věci se prostě mění. Na vývoj inflace a tempa růstu HDP je třeba reagovat a do budoucna je tedy možné, že sazby nepůjdou nahoru tak rychle, jako se původně předpokládalo, a že se růst může dokonce zastavit, protože by omezoval americkou ekonomiku,“ dodává Volf.
„Utahování měnové politiky je nejrychlejší od 80. let a navíc mu nemusí být konec. Guvernér Powell na tiskové konferenci nevyloučil stejný růst sazeb na zářijovém zasedání. Dle jeho slov však bude záležet hlavně na přicházejících ekonomických datech,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB.
„Reakce na trzích byla výrazná. Akcie na Wall Street prudce rostly, naopak dolar se propadl. Působivý růst pak předvedla česká koruna, která během několika desítek minut reagovala na výsledky zasedání růstem o více než jedno procento a atakovala úroveň 24 korun za dolar,“ shrnuje Tyleček.
Základní úroková sazba se nyní nachází na úrovni, která má podle většiny představitelů Fedu neutrální ekonomický dopad. To v podstatě znamená, že Fed ukončil své snahy z pandemické éry, kdy podporoval výdaje domácností a podniků levnými penězi.
Fed v letošním roce ve snaze bojovat s inflací zvedl úrokové sazby už čtyřikrát, a to celkem o 2,25 procentního bodu.
Aktualizace: Doplnili jsme informace o rozhodnutí Fedu a komentáře analytiků
