Článek
První letošní zasedání amerického Fedu změnu v nastavení úroků nepřineslo. Centrální bankéři Spojených států tak počtvrté v řadě ponechali klíčovou sazbu na nejvyšších úrovních od roku 2001, kam ji posunuli loni v létě. Možnost, že Fed se sazbami ve středu zahýbe, vnímaly trhy jako minimální.
Podle ukazatele FedWatch Tool burzovního operátora CME, který měří tržní očekávání ohledně změn úrokové sazby Fed, byla pravděpodobnost lednového snížení úroků v USA pouze v jednotkách procent. Centrální banka v doprovodném prohlášení uvedla, že „nepředpokládá, že by bylo vhodné snížit sazby, dokud nebude mít větší jistotu, že inflace udržitelným způsobem klesá směrem k dvouprocentnímu cíli“.
Příznivé údaje o vývoji ekonomiky Spojených států v poslední době jsou jedním z argumentů, proč Fed se snižováním úroků nemusí vůbec pospíchat. Americké hospodářství totiž nadále prokazuje značnou odolnost vůči přísné měnové politice, kterou centrální banka reagovala na vzestup inflace.
„Makroekonomický obrázek Spojených států vypadá mnohem lépe než makroekonomický obrázek členských zemí Evropské unie a eurozóny,“ uvedla podle agentury Reuters analytička Helen Givenová ze společnosti Monex USA.
Přehřátý pracovní trh
Fed vedle toho vnímá riziko spojené s napjatým trhem práce. Tím se rozumí, že poptávka po pracovní síle je výrazně vyšší než nabídka dostupných pracovníků. To může vést k omezenému výběru kvalifikovaných zaměstnanců pro firmy, což zase může zvyšovat mzdy, pracovní náklady, a tím pádem i inflaci.
I proto se centrální banka odhodlá ke snížení úroků až na některém z příštích zasedání.
Hlavní analytik Patria Finance Tomáš Vlk se přiklání k názoru, že sazby v USA by měly zůstat na vrcholu ještě několik měsíců. „Poslední data o velkém množství otevřených pracovních pozic potvrzují, že Fed nemá kam spěchat. Značná část trhu si podle nás slibuje od Fedu příliš,“ uvedl.
Část trhu nakloněná k lednovému uvolnění měnové politiky naopak argumentovala tím, že i přes zvýšený růst domácí poptávky nedochází k nárůstu inflačních tlaků, zejména u jádrové složky inflace, která neobsahuje nestabilní ceny potravin a energií.
„Budeme potřebovat další důkazy“
Šéf Fedu Jerome Powell na následné tiskové konferenci připomněl, že inflace ve Spojených státech i nadále zůstává nad dvouprocentním cílem centrální banky. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v prosinci zrychlilo na 3,4 procenta z listopadových 3,1 procenta. Inflace byla vyšší, než čekali analytici.
„Pokles inflace ve druhé polovině loňského roku je sice vítán, ale my budeme potřebovat další důkazy o tom, že je na bezpečné cestě směrem k cíli. Dlouhodobá inflační očekávání se zdají být dobře ukotvena. My tedy nyní budeme věnovat velkou pozornost rizikům, která inflace představuje pro obě strany našeho mandátu,“ uvedl Powell.
Zároveň zdůraznil, že příliš brzké, nebo naopak příliš pozdní uvolnění měnové politiky může být riskantní. „Budeme proto rozhodovat na jednotlivých zasedáních na základě příchozích dat,“ zopakoval Powell svá slova, která zazněla již na předchozích zasedáních.
Návrh na snížení sazeb mezi členy výboru podle Powella nezazněl. „Panuje ale značná nejednotnost v názoru na to, kdy sazby snížit,“ dodal.
Šéf Fedu později dokonce zaskočil trhy. „Nemyslím si, že bychom v březnu měli dostatečnou důvěru ke snížení sazeb. Březen není nejpravděpodobnější scénář,“ řekl. Tímto vyjádřením spustil výprodej akcií. Hlavní index S&P uzavřel středeční obchodování slabší o 1,6 procenta.
Trhy totiž ještě před vystoupením Powella předpokládaly, že k prvnímu snížení úroků dojde právě na březnovém zasedání. Šéf nejmocnější centrální banky světa ale tyto plány vzápětí smetl ze stolu.
Nahoru naopak zamířil dolar, který posiloval vůči ostatním měnám včetně koruny. Její kurz se proti americké měně ve 22 hodin pohyboval těsně pod 23 Kč/USD. Tuzemská měna byla slabší o 0,6 procenta.
Zástupci Fedu dříve naznačili, že v letošním roce dojde až ke třem snížením. Tempo, jakým budou úrokové sazby snižovat, bude podle Grega McBridea, hlavního finančního analytika společnosti Bankrate, mnohem pomalejší než tempo, jakým je zvyšovali. „Úrokové sazby jely nahoru výtahem, dolů půjdou po schodech,“ konstatoval.
Zasedání Fed není v tomto týdnu jediné. Ve čtvrtek zasedá britská centrální banka, která taktéž s největší pravděpodobností ponechá úroky beze změny na současných úrovních, tedy na 5,25 procenta.
Pozornost českého trhu se již pomalu stáčí k příštímu týdnu, kdy zasedá Česká národní banka. Ta by měla dále uvolnit měnovou politiku, hovoří se o snížení sazeb o čtvrt až půl procentního bodu. Hlavní sazba je momentálně na 6,75 procenta.
