Akcionáři ČEZ se bouří, vadí jim přístup státu i výroky Rakušana

Drobní akcionáři ČEZ se začínají ozývat ve větším počtu, než dosud bývalo zvykem. Na síti X (dříve Twitter) spojili někteří síly v nové protestní komunitě, která vznikla minulý týden a během pěti dnů posbírala 1900 členů – zde ovšem není jasné, kdo je držitel akcií a kdo se jen účastní diskuze.

„Jsme dlouhodobě nespokojeni kvůli přístupu vlády. Myslím, že jsme kráceni na svých právech,“ uvedl pro SZ Byznys jeden z iniciátorů protestu Pavel Grunfeld. „Dva roky jsme taháni za nos vládou, která neví, co chce s ČEZ dělat. Cílem je ozvat se a dát najevo, že se nám to nelíbí,“ dodává další z aktivnějších diskutérů v rámci skupiny Petr Horáček.

Grunfleld podniká v Jablonci nad Nisou, vlastní a řídí firmu na obalovou techniku. V roce 2018 kandidoval za Piráty v komunálních volbách jako nestraník, ale od té doby se v politice neangažuje. Horáček pracuje v rodinné firmě zabývající se distribucí sportovní optiky, spravuje rodinný majetek, o investicích píše blog a natáčí videa pro brokera XTB.

Komunita se na síti X jmenuje „ČEZ Minoritní akcionáři“. Z virtuálního světa se má v nejbližší době přetransformovat do oficiálně zapsaného spolku, který se bude k dění v ČEZ častěji vyjadřovat. Součástí spojenectví má být nejen organizovaný protest, ale i zkoumání možností, zda by šlo postup státu nějak právně napadnout.

„Zvažujeme všechny možné kroky. Nechci to teď specifikovat, ale otevřené jsou i možnosti různých žalob nebo zapojení unijních orgánů,“ přibližuje Grunfeld.

Impulzem ke zformování skupiny byl rozhovor ministra financí Zbyňka Stanjury pro SZ Byznys, ve kterém minulý týden oznámil, že padá možnost zrušení daně z mimořádných zisků v tomto roce. Dříve to Stanjura uváděl jako jednu z možných variant, v rozhovoru minulý týden mluvil o tom, že za ní dál stojí, ale zrušení daně nyní navrhovat nebude kvůli slabé podpoře ve vládě.

„Já sám bych to asi navrhl, ale nemá cenu říkat, co by člověk udělal sám. Vládneme v koalici,“ konstatoval Stanjura. Podle dalšího z členů komunity Pavla Zítka šlo o „poslední kapku“, kdy se ministr schovává za koalici, ač dříve sliboval, že začátkem letošního roku vyhodnotí dosavadní mimořádné výdaje na dotování energií proti mimořádným příjmům z windfall daně a v případě vyrovnané bilance navrhne její zrušení.

„V případě windfall tax platí, a celou dobu platilo, že je to daň z mimořádných zisků, která má pomoci pokrýt mimořádné výdaje státu na pomoc státu domácnostem a firmám v době vysokých cen energií,“ uvedla v reakci na iniciativu akcionářů mluvčí Ministerstva financí Petra Vodstrčilová.

K vybalancování loňských výdajů podle posledních odhadů ministerstva nyní chybí ještě 18 miliard korun, kvůli kterým má windfall daň trvat ještě letos. To ale akcionáři vnímají jako obrátku v argumentaci úřadu, protože dříve do mimořádných příjmů Stanjura počítal i nafouknutou dividendu z ČEZ a v tomto pojetí by bilance výnosů a nákladů byla loni vyrovnaná.

Další stížností akcionářů je, že daň z mimořádných zisků nakonec platí namísto širokého spektra energetických firem a bank ČEZ skoro sám. Celkový odvod má firma upřesnit až tento měsíc při prezentaci hospodářských výsledků, už koncem roku ale šlo odhadnout, že banky a privátní výrobci proudu odvedli jen zlomek vybrané částky.

Jiné námitky se týkají jaderného tendru a toho, že vláda míchá v ČEZ vlastnickou roli s prosazováním energetické politiky. Po rozšíření jaderného tendru až na čtyři nové bloky se drobní akcionáři bojí toho, že ČEZ – a tedy i jejich jmění uložené v akciích firmy – bude při tak velké a nejisté investici vystaven neúnosnému riziku.

Nelibě akcionáři nesou také vypouštění citlivých výroků ze strany politiků na adresu ČEZ, naposledy veřejný příslib ministra vnitra Víta Rakušana ohledně chystaného vykoupení minoritních akcionářů a následné dementování této zprávy. Kvůli tomu se chtějí nespokojení spoluvlastníci ČEZ se svými stížnostmi obrátit také na centrální banku coby orgán zodpovídající za dozor na kapitálovém trhu.