Zářijová záhada. Proč je začátek podzimu vždy pohromou pro akciové trhy?

První podzimní měsíc je pro akcie historicky nejhorším měsícem v roce. Index S&P 500, který je považován za ukazatel toho, jak se akciovým trhům obecně daří, od roku 1928 během září klesl v průměru o 0,42 procenta a kladný výnos zaznamenal pouze v necelé polovině případů. Září je zároveň jediným měsícem v roce, kdy historická pravděpodobnost poklesů překračuje 50 procent.

Letošní rok je pro akcie opravdu perný. Olej do ohně přilévá především vysoká inflace, na kterou musí centrální banky reagovat zvyšováním úrokových sazeb. Podnikům se tak výrazně prodražuje dluh, což se negativně propisuje i do jejich akcií. Těm navíc do karet nehraje ani celkově napjatá geopolitická situace v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Hlavní americký index S&P 500 od začátku letošního roku ztrácí přibližně 17 procent, a to i přes hluboký nádech od poloviny června do poloviny srpna, kdy poměrně velkou část ztrát umazal. Negativním vývojem letos zatím prochází i pražská burza, jejíž hlavní index PX ztrácí dokonce 19 procent. Přitom ještě loni zažila extrémně pozitivní rok s výnosem 38 procent a pouze dvěma ztrátovými měsíci.

Ale pojďme zpět do Spojených států, kde akciové trhy představují barometr světové ekonomiky. Z historických statistik a údajů společnosti Bespoke Investment vyplývá, že pokud index S&P 500 od začátku roku do konce srpna klesal, přišel v září další propad v průměru o 3,4 procenta. Když byl index ve stejném období od začátku roku do konce srpna naopak v plusu, nenastal v září výraznější pohyb a hodnota indexu zůstala téměř beze změny.

Pokud vezmeme údaje za posledních 25 let, zjistíme, že index S&P 500 v září v průměru ztrácel 0,67 procenta. Od druhé světové války to pak bylo v průměru o 0,6 procenta.

A také letošní září zahajuje americký index negativním vývojem - zatím o necelé půl procento. Přestože to ještě nemusí nutně znamenat, že i v tomto roce stráví hlavní index měsíc září v negativním teritoriu, mohou mít investoři několik důvodů k určité nervozitě.

„Velkou obavou je, že to Fed se zvyšováním sazeb přežene a přivede americkou ekonomiku do recese. K těmto obavám patří i energetická krize v Evropě, kterou by taktéž mohla potkat recese. A co zvyšování úrokových sazeb u ostatních centrálních bank,“ zamýšlí se v rozhovoru pro Bloomberg Sam Stovall, hlavní investiční stratég společnosti CFRA.

Co se týče historicky slabšího září, podle Stovalla existují teorie o takzvaném zářijovém efektu. Některé z nich přiblížil pro byznysový portál Money.

Investoři se podle něj po letním útlumu vracejí na trhy v plné síle a jejich čerstvé analýzy je pravděpodobně vedou k úpravám portfolií, aby si zajistili zisky nebo naopak zaúčtovali ztráty. Podniky také začínají sestavovat rozpočet na nadcházející kalendářní rok a diskutují o tom, zda a případně kde „utáhnout opasky“.

Pravděpodobně nejvýznamnějším možným faktorem je podle něj skutečnost, že většina podílových fondů v USA končí svůj fiskální rok a v září se manažeři zbavují ztrátových pozic, aby nevypadali před svými akcionáři „špatně“.

Americká investiční banka J. P. Morgan dodává, že v celé věci může hrát svou roli také psychologický faktor. „Akcie mohou v září padat, protože investoři prostě věří, že se tak stane, a proto prodávají akcie a ceny jdou dolů. Může jít do jisté míry o sebenaplňující se proroctví,“ uvedla banka ve své poznámce.

Na psychologický faktor upozorňuje rovněž ekonom Robert Haugen, a to ve své knize The Beast on Wall Street. V té píše, že investoři svými emocemi ovlivňují chování trhu, a proto různé zprávy během obchodního dne často vedou k pohybům na trhu, které vůbec nedávají smysl.

„Trhy například rostou při špatných zprávách a klesají při zprávách dobrých. V létě je však mnoho obchodníků na dovolené, takže je na trzích méně zmatku. Ale když se pak vrátí ke svým pracovním stolům, začnou se opět objevovat problémy,“ píše v knize.

Od roku 1983 je první část měsíce září v průměru poměrně klidná. Přibližně v polovině měsíce pak akcie rostou, ale poté zahajují sestup až do začátku října, jak upozorňuje společnost Bespoke Investment. Zároveň je ovšem nutné dodat, že minulé výsledky nezaručují stejný scénář i tentokrát.

Investoři si během letního růstu akcií sice mohli oddechnout, neboť akcie umazaly podstatnou část předchozích ztrát, ale trhy se nyní bedlivě soustředí na zasedání americké centrální banky (Fed), které se koná přibližně za dva týdny. Do té doby mohou být trhy značně rozkolísané pod tíhou nervozity, jak se centrální banka postaví k dalšímu zpřísňování měnové politiky kvůli stále vysoké inflaci.

Šéf Fedu Jerome Powell každopádně na nedávném sympoziu v Jackson Hole naznačil, že další zvyšování sazeb je na obzoru. Podle finančního nástroje FedWatch společnosti CME počítají trhy nyní přibližně se 70procentní pravděpodobností, že centrální banka zvýší základní sazbu o dalšího 0,75 procentního bodu. Tím by se základní sazba dostala do rozmezí 3 až 3,25 procenta.

Tony Dwyer, hlavní tržní stratég společnosti Canaccord Genuity, očekává, že americké akcie znovu otestují svá červnová minima. Obává se také, že růst akcií by mohl být na podzim omezen, protože zvýšená inflace bude právě nutit Fed pokračovat v nejagresivnějším zvyšování sazeb za poslední desetiletí.

A co tedy dělat, když nás na základě historie čeká tento měsíc pravděpodobně další pokles? Jakkoliv se to může zdát složité, nejlepším řešením je nedělat nic, shoduje se řada poradců a investorů.

„Investor by neměl měnit svou investiční strategii jen proto, aby se vyhnul ztrátám spojeným s určitým ročním obdobím,“ říká výkonný ředitel Justin McCurdy ze společnosti Manhattan West, která se zabývá správou investic.

„Změny v portfoliu by se měly provádět tehdy, pokud vám vaše současná strategie přestane vyhovovat. A ne kvůli sezonním anomáliím, které v daném roce mohou, ale nemusí skutečně nastat,“ zdůraznil McCurdy.

Jak dopadne historicky nejhorší měsíc pro akcie, se dozvíme za pár týdnů. Už teď je ale jisté, že globální ekonomika nadále prochází ochlazením, centrální banky budou dále zápasit s inflací a že také křivky významných akciových indexů začínají připomínat ty z dřívějších finančních krizí.