Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Bezskrupulózní finančník Gordon Gekko z filmu Wall Street se proslavil sloganem „Greed is good“ – hamižnost se vyplácí. Když jeho výrok lehce parafrázujeme, můžeme říci, že americkým akciím prospívají volby. „Election is good.“
Data za posledních sto let ukazují, že z 23 let, kdy od roku 1928 proběhlo prezidentské klání, v 19 případech akcie stouply, a to v průměru o 11,28 procenta. Platí to pro obě strany, tedy bez ohledu na to, zda Bílý dům v daném roce obsadil demokratický nebo republikánský kandidát.
Faktem ovšem je, že při vítězství republikána akcie v průměru přidaly 15,3 procenta, zatímco pokud se z výhry radoval demokrat, akcie stouply „jen“ o 7,6 procenta. Růst se týká širšího indexu S&P 500. Pokud započteme všechny roky, nejen ty volební, tak index od zmíněného roku 1928 zaznamenal průměrný roční nárůst o 9,9 procenta.
Od roku 1928 se celkem čtyřikrát stalo, že index S&P klesl, a to třikrát, když byl prezidentem zvolen demokratický uchazeč, a jednou v případě výhry kandidáta republikánského.
Mezi minusovými roky vyniká ten s letopočtem 2008, kdy byl poprvé zvolen Barack Obama, a index S&P 500 se propadl o 37 procent, což v přehledu představuje rekordní propad. V tom roce totiž ve Spojených státech naplno propukla finanční krize, která masivně zasáhla také akcie.
Podobně v roce 2000, kdy poprvé vyhrál volby George Bush mladší, akcie klesly o 9,1 procenta. Tehdy pro změnu praskla „internetová bublina“, jak se označuje hluboký pád akcií firem zásadně spjatých s rozvojem online prostředí neboli World Wide Web, které v tom samém roce, krátce před zhroucením dosáhly rekordní výše.
Co může přinést Trump?
V letošních volbách se zatím jako favorit jeví bývalý prezident Donald Trump, který v průzkumech veřejného mínění stabilně vede nad svým nástupcem v úřadu nejmocnějšího demokraticky zvoleného představitele, jímž je Joe Biden.
Vzhledem k Bidenovu katastrofálnímu výkonu v televizní debatě s Trumpem, na který 81letý prezident navázal dalšími vystoupeními, která vzbuzují sílící pochybnosti o tom, že na úřad fyzicky i duševně stačí, se analytici trhu většinou zabývají tím, co by znamenal Trumpův návrat do Oválné pracovny.
Experti investiční banky Goldman Sachs při analýze Trumpova prvního prezidentského mandátu v letech 2016 až 2020 zjistili, že ačkoli sliboval rozsáhlou deregulaci, k zásadnímu posunu nedošlo. Za Trumpova úřadování sice vzniklo méně úředních brzd pro podnikání, ovšem těch již existujících ubylo jen minimálně.
Trumpova administrativa tak sice například uvolnila regulaci finančního sektoru nebo restrikce pro poskytovatele online služeb, na druhé straně posílila omezení pro přistěhovalectví nebo u cen léčiv.
Analytici Goldman Sachs předpokládají, že Trump by nyní postupoval obdobně, bude-li zvolen, snad jen s jednou obměnou, a to že by mohl více uvolňovat pravidla v energetice a ochraně životního prostředí.
Byl to ostatně právě Trump, kdo v červnu 2017 ohlásil, že Spojené státy se nebudou podílet na takzvané Pařížské dohodě, tedy celosvětovém ujednání o ochraně klimatu z roku 2015.
Mezi sektory, které může změna vlády zasáhnout nejvíce, protože podléhají poměrně vysoké míře regulace, kterou určuje stát, řadí analytici Goldman Sachs energetiku, veřejné služby, finance, zdravotnictví, průmysl, těžbu surovin a telekomunikace.
