Válka na Ukrajině otřásá akciovými trhy. Nejvíce těmi v Evropě

„Vše“ začalo, když Vladimir Putin v pondělí 21. února podepsal dekrety, kterými uznal nezávislost separatistické Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky ve východoukrajinském Donbasu. Investoři začali mít okamžitě oprávněně strach, co bude dál, a na akciových trzích se to začalo hned projevovat. Nejvíce pak na těch evropských.

Napjatá atmosféra eskalovala o tři dny později, ve čtvrtek, kdy Rusko vstoupilo na území svého západního souseda a rozpoutalo tak regulérní válku. Jako první otevřely v onen den akciové burzy v Evropě, jejichž hlavní indexy okamžitě zrudly a obchodní den zakončily níže až o čtyři procenta.

Negativně zasáhl vyhrocený konflikt i pražskou burzu, která v den invaze oslabila o 4,77 procenta, což byl nejvýraznější denní propad za skoro dva roky. Více pražský index PX klesl naposledy 18. března 2020, krátce po propuknutí koronavirové epidemie v Česku.

Daleko hůře si logicky vedla burza v Moskvě. Ta nejprve přerušila obchodování, ale později ruské akcie oslabily o téměř 50 procent. Index MOEX nakonec uzavřel obchodování poklesem o více než 33 procent. Moskevská burza zůstává i nadále uzavřená.

Negativní nálada se později přenesla na akciové indexy ve Spojených státech. Ty po zprávách o ruské invazi na Ukrajinu zahájily obchodování nejprve výrazným propadem, ze kterého se ale ještě ten den dokázaly vzpamatovat. Americký prezident Joe Biden totiž oznámil další část protiruských sankcí, což si investoři vyložili pozitivně.

Od napadení Ukrajiny převládá na evropských akciových trzích celkově negativní nálada, kterou občas zmírní nové uvalené protiruské sankce či náznaky možného vyjednávání o příměří.

Od 21. února, kdy Putin vyhlásil nezávislost dvou zmíněných republik ve východoukrajinském Donbasu, prochází akciové trhy v Evropě výrazným poklesem. Investoři mají obavy z dopadů sankcí, které na Rusko uvalují západní země. Znepokojení vyvolává zejména zdražování energie, které tlačí vzhůru již tak vysokou inflaci.

Panevropský index STOXX Europe 600 do ukončení pondělního obchodování vykazoval pokles o necelých 9,5 procenta. Index sleduje vývoj na burzách v 17 zemích Evropy, včetně například Británie a Polska.

Mnohem hůře si vede index DAX, což je hlavní ukazatel vývoje cen akcií na burze ve Frankfurtu nad Mohanem. Ten zakončil stejné období poklesem o více než 14,5 procenta. Pařížský akciový index CAC 40 se snížil o 13,67 procenta a index londýnské burzy FTSE 100 pak za stejné období ztratil přes sedm procent.

Ztráty se v období ruské invaze na Ukrajinu nevyhnuly ani pražské burze. Její index PX se od inkriminovaného Putinova podpisu dekretu postupně snížil o necelých 14,3 procenta.

Přestože napětí kolem války na Ukrajině znepokojuje také investory ve Spojených státech, tak hlavní burzovní indexy zde nevykazují takové propady, jako je tomu v případě těch evropských.

Podle analytiků je to dáno především tím, že americká ekonomika není s Ruskem provázaná zdaleka v takové míře jako ta evropská.

Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, od 21. února do konce pondělního obchodování ztratil 3,7 procenta. Širší index S&P 500 za stejné období klesl o 3,4 procenta a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se snížil o 5,3 procenta.

Za zmínku rozhodně stojí také extrémní propad ruského rublu, který nadále hledá své dno. Tvrdý úder mu v minulém týdnu zasadily agentury Moody's a Fitch, které prudce snížily hlavní rating devizových závazků Ruska do neinvestiční kategorie, což zdůvodnily dopadem západních sankcí.

Od vstupu ruských vojsk na Ukrajinu 24. února rubl vůči dolaru klesl zhruba o 30 procent a podle analytiků zůstane pravděpodobně nadále velmi nestabilní. Téměř shodný propad vykazuje ruská měna také vůči euru.

Velmi slabý rubl podle ekonomů zasáhne životní úroveň v Rusku a zvýší už tak dost vysokou inflaci. Západní sankce podle očekávání ekonomů způsobí i nedostatek základního zboží a služeb.