Článek
Světové finanční trhy v pondělí zažívají prudké poklesy poté, co americký prezident Donald Trump oznámil nová cla na dovoz z Kanady, Mexika a Číny. Investoři se obávají, že tato opatření mohou vést k obchodní válce s širokými dopady na globální ekonomiku.
Evropské i asijské burzy zamířily do červených čísel hned po otevření burz. Panevropský akciový index Stoxx Europe 600 kolem 10. hodiny klesal o 1,3 procenta. Index PX pražské burzy odepisoval necelé jedno procento.
Poklesem na záměr amerického prezidenta Trumpa uvalit cla na EU reagují akcie evropských automobilek. Ztrácejí tituly Volkswagen, Stellantis, ale také BMW nebo Mercedes či výrobce nákladních aut Daimler Truck Holding. Ztráty se pohybují kolem pěti až sedmi procent, informuje server Patria.cz.
Japonský index Nikkei se propadl o 2,7 procenta, zatímco australský akciový trh, který často reflektuje vývoj v Číně, ztratil přibližně 1,8 procenta. Americké akciové futures rovněž signalizovaly silnější výprodeje – hlavní indexy ve stejnou dobu oslabovaly od 1,3 do 2,6 procenta.
K výraznějším pohybům došlo také na devizových trzích. Kanadský dolar oslabil vůči tomu americkému na nejnižší úroveň od roku 2003, mexické peso se propadlo o téměř tři procenta, informuje list Financial Times. Americký dolar naproti tomu posílil o 1,2 procenta vůči koši hlavních světových měn.
Bitcoin se po oznámení Trumpových cel propadl hluboko pod 100 000 dolarů. Kolem 10. hodiny se obchodoval kolem ceny 95 500 dolarů s poklesem o zhruba čtyři procenta. Ether se v pondělí ráno v Asii propadl až o 26,53 procenta na 2135 dolarů, což byl podle agentury Bloomberg jeho největší jednodenní pokles v procentech od 19. května 2021.
„Cla zvyšují obavy z globálního ekonomického zpomalení, což nutí investory k úniku z rizikových aktiv, jako jsou akcie a kryptoměny. Kapitál se přesouvá do tradičních bezpečných přístavů, jako je zlato, americký dolar a státní dluhopisy,“ komentuje pondělní vývoj Timur Barotov, analytik BH Securities.
Připomíná, že vysoká kolísavost je v kryptoměnách běžná a aktuální situace není výjimkou. „Dlouhodobý pohled na trh naznačuje, že tyto propady mohou být součástí přirozené korekce, po které se trh může stabilizovat. Kryptoměny stále čelí růstu institucionální adopce a technologickému rozvoji, což může v delším horizontu podpořit jejich oživení.“
Slabší růst, vyšší inflace
Nové celní tarify zahrnují 25procentní clo na dovozy z Kanady a Mexika a desetiprocentní clo na čínské zboží (nad rámec již existujících). Trump opatření obhajuje jako nutný krok proti nelegální migraci a pašování fentanylu do USA. Kanada i Mexiko okamžitě slíbily odvetná opatření, zatímco Čína oznámila, že cla napadne u Světové obchodní organizace (WTO).
Ekonomové varují před závažnými důsledky. Podle analýzy hlavního ekonoma EY Grega Daca by mohla Trumpova tarifní politika snížit růst americké ekonomiky o 1,5 procentního bodu a uvrhnout Kanadu a Mexiko do recese.
Rovněž hrozí, že Spojené státy čelí stagflaci – tedy kombinaci vysoké inflace a stagnujícího hospodářského růstu. Stratégové z Barclays odhadují, že cla mohou snížit zisky společností v indexu S&P 500 až o 2,8 procenta.
Trump zároveň naznačil, že cla na evropské zboží „rozhodně přijdou“. To způsobilo propad eura vůči dolaru až na úroveň 1,0210 – nejníže od listopadu 2022. Trhy se obávají, že by podobná opatření mohla dále vyhrotit globální obchodní vztahy a prohloubit ekonomickou nejistotu.
„Nejvíce budou zasaženy sektory automobilového průmyslu, stavebnictví, potravin a energetiky. Na finančních trzích vidíme posílení dolaru díky jeho roli bezpečného přístavu. Zároveň dochází k odklonu investorů od rizikových aktiv. Klesají akcie, ale třeba také bitcoin. Mexické peso s kanadským dolarem v reakci na zavedení cel oslabují. Větší propad lze čekat u pesa podobně jako v roce 2018,“ míní hlavní ekonom brokerské společnosti XTB Pavel Peterka.
Obchodní válka 2.0
Podle Charu Chananové, tržní stratéžky Saxo Bank, Trumpova cla znamenají začátek „Obchodní války 2.0“. „Americká ekonomika může krátkodobě těžit z těchto opatření, zatímco Kanada a Mexiko čelí riziku recese,“ uvedla.
„Pokud cla zůstanou v platnosti jako dlouhodobá strategie, rizika se zvyšují. Společnosti budou nuceny absorbovat vyšší vstupní náklady, což bude mít dopad na ziskovost a provozní marže,“ říká. Podle analýzy Saxo Bank budou nejvíce zasaženy průmyslové sektory včetně automobilového průmyslu, technologií, maloobchodu a energetiky.
„Americký automobilový průmysl je silně závislý na globálních dodavatelských řetězcích, s hlavní expozicí v Mexiku, Kanadě a Číně. Zejména cla na Mexiko by mohla být velmi ničivá, zejména proto, že automobilové součástky putují do USA a z USA několikrát, než skončí v hotovém produktu,“ upozorňuje Chananová.
Nvidia by se podle ní mohla potýkat s rostoucími náklady kvůli vyšším cenám dovážených polovodičů. Přesto její dominance v oblasti čipů pro umělou inteligenci jí podle stratéžky dává velkou sílu.
„Apple je nejvíce vystaven riziku, přičemž Čína hraje klíčovou roli v jeho dodavatelském řetězci iPhonů, MacBooků a dalšího hardwaru. Desetiprocentní clo na čínský dovoz by zvýšilo výrobní náklady, což by donutilo Apple buď zvýšit ceny nebo snížit marže,“ vysvětluje Chananová.
Zranitelná je podle stratéžky také Tesla, protože dováží baterie a komponenty z Číny, což zvyšuje náklady na výrobu jejích vozidel. „Ocenění Tesly se však na společnost dívá mnohem více než jen na to, že je výrobcem automobilů,“ doplňuje Chananová.
