Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Americké akciové trhy v úterý odstartovaly obchodování růstem, ale pak přišel Donald Trump s novým prohlášením a vše se rázem změnilo. Americký prezident na své sociální síti Truth Social totiž oznámil, že od středy zdvojnásobí cla na dovoz oceli a hliníku z Kanady na 50 procent.
A tím to nekončí – od dubna hrozí i výrazným zvýšením cel na dovoz aut, pokud Kanada nesníží svá vlastní cla. Původně se přitom očekávalo, že cla na ocel a hliník porostou jen na 25 procent. Trhy na Trumpovo oznámení okamžitě zareagovaly a rychle se propadly do červených čísel.
Co je to clo a jak funguje
Clo (neboli celní poplatek) je částka vybíraná státem při přechodu zboží přes celní hranici. Stát nebo skupina států jej používají jako tzv. ochranářský prostředek (země tak chrání svůj vnitřní trh před zbožím z okolních zemí). Vybírání cel kontroluje celní správa daného státu a upravuje je celní zákon.
- Dovozní – platí se za dovezené zboží. Právě tato cla zavádí Donald Trump. Cílem je zvýšit cenu importovaného zboží, a chránit tak domácí odvětví.
- Vývozní – platí se za vyvezené zboží. Není příliš běžné, týká se např. vývozu strategických komodit (ropa) a často je uvaleno za fiskálním účelem.
- Tranzitní – platí se za zboží procházející územím státu.
Hlavní americké akciové indexy kolem 16. hodiny klesaly o 0,5 až 1,5 procenta. Později však ztráty zmírnily. Obchodování každopádně probíhá za vysoké volatility. A negativní vlna se rychle přelila i do Evropy. Akciový index STOXX 600 ve stejný moment ztrácel téměř dvě procenta a oslabovaly i německé a francouzské trhy. Pražská burza nebyla výjimkou, její index PX odepisoval kolem 16. hodiny 0,2 procenta.
Kolem 20. hodiny se americké trhy vzpamatovaly a vývoj nabral opačný směr. Index S&P 500 se překlopil do kladných hodnot a posiloval o přibližně desetinu procenta, zatímco technologický Nasdaq přidával zhruba jedno procento.
„Kanada musí okamžitě snížit svá protiamerická cla na zemědělské produkty, která u různých mléčných výrobků z USA dosahují 250 až 390 procent a která už dlouho považujeme za naprosto nehorázná,“ napsal Trump. Svým rozhodnutím tak potvrdil, že z obchodní války mezi USA a Kanadou nehodlá ustoupit.
Americký prezident dnešním oznámením reaguje na rozhodnutí vlády kanadské provincie Ontario zvýšit cenu elektřiny prodávané do USA. Tu odebírá asi 1,5 milionu amerických domácností a podniků ve státech Minnesota, New York a Michigan.
Mark Carney, nově zvolený lídr Liberální strany Kanady a budoucí premiér, ve svém pondělním vítězném projevu reagoval na nedávné výroky amerického prezidenta, který kromě vyjádření ke clům naznačil možnost začlenění Kanady jako 51. státu USA.
„Amerika není Kanada. A Kanada nikdy, nikdy nebude součástí Ameriky v žádné podobě či formě. Nežádali jsme o tento boj, ale Kanaďané jsou vždy připraveni, když někdo jiný shodí rukavice,“ reagoval Carney.
Tento hokejový metaforický obrat „shodit rukavice“ odkazuje na výzvu k boji, což zdůrazňuje Carneyho odhodlání čelit Trumpovým hrozbám a bránit suverenitu Kanady. Carney rovněž slíbil, že kanadská odveta v podobě cel zůstane v platnosti, dokud USA neprojeví respekt vůči Kanadě.
Nejistota na trhu vedla také k revizi investičních doporučení. Například stratégové Citigroup snížili svůj pohled na americké akcie z „nadvážit“ na „neutrální“, což znamená, že podle nich jejich dominance v nejbližší době ustupuje.
„Výjimečnost USA si dává alespoň na několik měsíců pauzu,“ napsali ve své zprávě. Podle nich bude americká ekonomika v nadcházejících měsících zaostávat za zbytkem světa a investoři by měli očekávat další slabší ekonomická data.
