Článek
Vstup do nového obchodního týdne se na světových trzích nesl ve znamení prudkých pohybů, o které se postaral americký prezident Donald Trump. Ten o víkendu oznámil zavedení nových cel na dovoz z Kanady, Mexika a Číny.
V pondělí hlavní americké indexy v reakci poklesly – Dow Jones krátce po zahájení obchodování na Wall Street ztrácel přes 600 bodů, S&P 500 i Nasdaq se rovněž ponořily do červených čísel. Ještě během pondělí však došlo k bleskové proměně tržní nálady, když Trump avizoval, že nově vyhlášená cla na dovoz z Mexika i Kanady budou nakonec odložena o 30 dnů.
Podle mexické prezidentky Claudie Sheinbaumové a kanadského premiéra Justina Trudeaua tak mají jejich země čas na vyjednání dalších podmínek a případné závazky vůči USA – zejména v otázkách ochrany hranic či v budoucím obchodním jednání.
Díky této úlevě se část prudkých pondělních ztrát podařilo smazat, nicméně indexy přesto uzavřely v záporu.
Samotné úterní obchodování se už nese v mnohem klidnějším tempu, když hlavní akciové indexy zamířily do zelených čísel. Například americký index S&P 500 přidával kolem 17. hodiny přes půl procenta, technologický Nasdaq pak přes jedno procento. K pozitivnímu závěru směřovaly rovněž indexy v Evropě.
„Pondělní humbuk kolem Trumpových cel nakonec do značné míry vyšuměl. Kanada s Mexikem dosáhly odložení cel, a to poměrně levně, příslibem lepší ochrany hranic, zmocněnců pro fentanyl a budoucího jednání o zahraničním obchodu,“ přibližuje hlavní analytik Patria Finance Tomáš Vlk.
Čína zareagovala
Horší vyhlídky však čekají Čínu, na kterou se od úterý vztahují nová americká cla ve výši deseti procent. Peking obratem oznámil odvetná opatření, jež se týkají například uhlí, zkapalněného zemního plynu (LNG), zemědělských strojů či vybraných typů automobilů. Sazby mohou dosáhnout až 15 procent a v platnost vstoupí 10. února.
Čína přitom podle expertů vyslala signál, že pokud by Trump chtěl obchodní válku dál vyostřovat, umí zasáhnout i v dalších citlivých oblastech. Spekuluje se třeba o omezení vývozu klíčových kovů, jako je wolfram, nebo o regulačním dohledu nad americkými technologickými giganty. Čína například už oznámila zahájení antimonopolního vyšetřování společnosti Google.
Podle investičního stratéga Rosse Mayfielda z firmy Baird se i přes současné nevyzpytatelné výkyvy trhy stále nacházejí v optimistickém rozpoložení. „Máme rostoucí trh, který pohání silná americká spotřebitelská poptávka a rostoucí ziskovost firem. Dokud se tento narativ nezmění, považuji jakýkoliv propad za nákupní příležitost,“ uvedl Mayfield pro CNBC.
Co se týče čínských cel, Mayfield předpokládá, že budou zachována podobně jako během první Trumpovy administrativy. Tentokrát však podle něj Bílý dům vnímá obchodní politiku nejen jako ekonomický nástroj, ale také jako prostředek k dosažení jiných politických cílů.
Dalším klíčovým hráčem v této obchodní šachovnici je Evropská unie. Spekuluje se, že Trumpova administrativa se brzy zaměří i na ni, což by mohlo vést k dalším odvetným opatřením. Evropské akciové trhy se zatím drží stabilně, ale investoři pečlivě sledují další kroky Washingtonu.
Zatím se ukazuje, že prezidentova strategie vedení obchodních sporů funguje jako účinná vyjednávací páka – stačí příslib spolupráce a cla se buď posouvají, nebo neuplatní v plném rozsahu.
Tento vzorec se tak může opakovat i v dalších krocích, ať už půjde o Mexiko, Kanadu, Čínu či potenciálně i EU. Přestože trhy umí takové zprávy vstřebat poměrně rychle, nelze vyloučit, že každá nová eskalace či odklad cel vyvolá na burzách další dramatické obraty.
Probíhající výsledková sezona v USA, která by za běžných okolností hrála na trzích klíčovou roli, je tak nyní spíše v pozadí kvůli dominanci tématu obchodních sporů.
