Článek
Akciové trhy ve Spojených státech během úterního obchodování výrazně posílily. Na vyšší hodnoty je posunula zpráva o vývoji říjnové inflace, která podpořila očekávání, že americká centrální banka (Fed) již nebude muset zvyšovat úrokové sazby. Americký dolar naopak v reakci oslaboval, proti koruně ztratil dvě procenta.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v říjnu zpomalilo na 3,2 ze zářijových 3,7 procenta. Analytici přitom očekávali, že inflace zpomalí na 3,3 procenta. Meziroční míra takzvané jádrové inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, se v říjnu snížila o desetinu bodu na čtyři procenta.
Snížení inflace ke dvouprocentnímu cíli amerického Fedu je tak podle některých odborníků na dobré cestě. „Není důvod se domnívat, že cílová rovinka bude tou nejtěžší,“ poznamenal k čerstvým údajům inflace hlavní ekonom poradenské společnosti Ernst & Young Gregory Daco.
Investoři z Wall Street tak po krátké odmlce zažili další nákupní horečku, když sledovaný akciový index S&P 500 zaznamenal téměř dvouprocentní zisk, podobně jako technologický index Nasdaq.
V rámci technologického sektoru se dařilo všem „těžkým vahám“ v čele s akciemi automobilky Tesla, které přidaly přibližně šest procent. Ve spanilé jízdě pokračovaly rovněž akcie Nvidia, které si připsaly již desátý růstový den v řadě. Tržní hodnota akciového trhu v USA se na vlně optimismu v úterý zvýšila o více než 700 miliard dolarů, tedy o téměř 16 bilionů korun.
Takzvaná heatmap ukazuje, jak si za poslední týden vedou akcie dvaceti nejhodnotnějších firem dle tržní kapitalizace z indexu S&P 500. Poznámka: Údaje jsou ke konci středečního obchodování.
„V reakci na pozitivní inflační data rostly také evropské akciové indexy, které uzavřely na měsíčním maximu, ačkoli předběžné údaje také ukázaly, že ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí mírně poklesla, což podtrhuje očekávání technické recese, pokud čtvrté čtvrtletí dopadne stejně slabě,“ poznamenal akciový analytik České spořitelny David Vantruba.
Úleva pro trhy
Zatímco první polovina roku byla ve znamení zpomalování americké inflace, tak předchozí tři měsíce inflace naopak znovu zrychlovala. Tento zlom a obrat k trendu z první poloviny roku tak přinesl na celý finanční trh značnou úlevu.
Loni v červnu se míra inflace ve Spojených státech dostala na nejvyšší hodnoty za více než 40 let, když činila 9,1 procenta. Americký Fed na to reagoval prudkým zvyšováním hlavní úrokové sazby, která se nachází v rozmezí 5,25 až 5,50 procenta. Na této úrovni ji centrální banka USA ponechala také začátkem tohoto měsíce, její další zvýšení ale rozhodně nevyloučila.
„Pokud bude vhodné měnovou politiku ještě zpřísnit, nebudeme váhat,“ řekl minulý týden šéf Fedu Jerome Powell. Podobným tónem hovořili i další klíčoví představitelé centrální banky. Po úterních inflačních datech však už trhy pevně věří, že sazby v USA dosáhly svého vrcholu, a naopak vyhlížejí jejich první snížení.
První snížení v červenci
Podle nástroje FedWatch, který měří tržní očekávání ohledně změn úrokové sazby Fedu, trhy momentálně počítají se scénářem, že americká centrální banka půjde se sazbami dolů poprvé na zasedání koncem července příštího roku. Investoři zároveň téměř zcela vyloučili pravděpodobnost růstu sazeb na posledním letošním zasedání v prosinci.
Údaje o vývoji inflace ve Spojených státech pomohly také české koruně, a to zejména vůči americkému dolaru. Ten v úterý ztrácel i vůči ostatním středoevropským měnám, než během středečního obchodování část předchozích ztrát odmazal. Koruna k americké měně zpevnila pod hranici na 22,50 za dolar, což byl její nejlepší závěr za posledních téměř deset týdnů.
„Včerejší pohyb koruny jenom dokládá, jak je pro ni v tuto chvíli důležitá nálada na globálních trzích,“ uvedli analytici skupiny ČSOB. Bez podpory ČNB v podobě devizových intervencí je podle nich koruna bezesporu zranitelnější, než byla v první polovině roku 2023.
Upozorňují, že první snížení sazeb Českou národní bankou je navíc „na spadnutí“, což dále zmenší rozdíl mezi výnosy koruny a eura nebo dolaru neboli takzvaný úrokový diferenciál.
„Právě kvůli tomu je koruna velmi citlivá na inflační zprávy přicházející z globálních trhů. Nižší inflační čísla si investoři překládají jako ‚úspěch‘ současné úrovně měnové restrikce v USA a sázejí na nižší potřebu měnové restrikce v budoucnu,“ dodávají analytici.
