Článek
Na finančních trzích řádí bouře, ze které zatím nejhůř vycházejí technologické a softwarové společnosti společně s kryptoměnami. Americký technologický index Nasdaq, obsahující především velké technologické firmy, se za posledních šest měsíců propadl o 28 procent, z čehož 15 procent ztratil jen za poslední měsíc.
Na technologickou averzi doplatila i doteď nejhodnotnější firma světa, technologický gigant Apple. Za poslední týden klesly akcie společnosti o 10,5 procenta, a na prvním místě ji tak nahradila arabská energetická společnost Aramco. Saúdskoarabský státní gigant má nyní hodnotu 2,42 bilionu dolarů (58,13 bilionu korun).
Kromě největších technologických firem utržil tvrdý zásah i bitcoin, největší světová kryptoměna. Za posledních pět dní ztratil bezmála 20 procent a jeho hodnota klesla na 28 tisíc dolarů za bitcoin (680 tisíc korun).
Hodnota klesá i u softwarových společností, které během pandemie prosperovaly. Zatímco drtivá většina společností počítala v uplynulých dvou letech lockdownu ztráty, oblast takzvané e-commerce prosperovala. Třeba akcie americké streamovací služby Netflix vzrostly od počátku roku 2020 více než dvojnásobně, jen aby se od ledna letošního roku propadly pod předpandemickou úroveň – na 166 dolarů za akcii (4 tisíce korun). Za posledních šest měsíců jde o propad o 75 procent.
Problém u softwarových akcií tkví v tom, že hodně z takových firem nevykazuje reálné zisky. Společnost Peloton, která vyrábí sportovní náčiní připojené k internetu a kterou si na počátku pandemie obchodníci oblíbili, ztratila od začátku minulého roku 90 procent své hodnoty. Její tržní hodnota v přepočtu klesla z 1,13 bilionu korun na 96 miliard korun.
Ideální příležitost k nákupu…, nebo ne?
„Takové ztráty jsou pravděpodobně nejsilnějším ukazatelem, že pandemická bublina praskla a více zákazníků se přesouvá od digitálních služeb a zážitků k těm v reálném světě,“ řekla serveru Times Emily Bowersock Hill, generální ředitelka finanční společnosti Bowersock Capital Partners.
Mohlo by se zdát, že v takových případech jde o jedinečnou příležitost k nákupu akcií za zlomkovou cenu. Extrémní růst v krátkém období a nejisté výdělky těchto firem však varují. „Tento rok jsme toho viděli v porovnání s minulým rokem velmi málo,“ řekl Bloombergu Randy Frederick, viceprezident pro obchodování a deriváty pro Charles Schwab. „Jsou prostě absolutně dole,“ shrnul.
Rekordy v předchozích dvou letech netrhaly jen softwarové firmy, ale i samotný počet uvedených společností na burzu. V takzvaném IPO (initial public offering, česky počáteční veřejná nabídka) vstoupilo v roce 2021 na americkou burzu podle dat stockanalysis.com 1 035 firem. To je o 120 procent více než 480 firem, které vstoupily na americký trh rok předtím – a i ten byl pro IPO rekordní.
Z dat ovšem zároveň vyplývá, že drtivá většina z uvedených firem od svého burzovního entrée na hodnotě tratila. Pouze pár desítkám z tisíce se podařilo svou hodnotu zvýšit.
Podle Roberta Cantwella, portfoliového manažera fondu Compound Kings ETF, je řešením této situace konsolidace, tedy fúze či převzetí některou z největších digitálních firem. „Takeaway a Doordash konsolidují, Uber se o to snaží, ale tyto firmy nebudou výdělečné, dokud se počet hráčů na poli nezmenší,“ řekl Bloombergu. „Bojují mezi sebou o tu samou věc – lidi. Brali lidi jako komoditu, ale jak se ukazuje, lidé jsou zásadní vstupní náklad. Teď musí najít způsob, jak své byznys modely udělat výdělečné.“
Příkladem zdánlivě snového vstupu na burzu, který se proměnil v noční můru, může být například výrobce elektrických aut Rivian. Americká automobilka vstoupila na burzu Nasdaq v listopadu minulého roku a její tržní kapitalizace se v té době vyšplhala na 105 miliard dolarů (2,5 bilionu korun). Společnost, která ještě při uvedení neprodala jediné auto, měla při vstupu větší hodnotu než Daimler nebo General Motors, a mohla se tak pyšnit statusem páté nejhodnotnější automobilky světa.
Když však ohlásila výsledky za první čtvrtletí letošního roku, investoři pravděpodobně tak nadšení nebyli. Ztráta společnosti dosáhla skoro 1,6 miliardy dolarů (38,5 miliardy korun) a od začátku výroby v minulém roce vyprodukovala pouze pět tisíc automobilů.
Situace na technologickém trhu je tak stále nejistá a s dalším očekávaným zvyšováním úrokových sazeb americkou centrální bankou není jisté, kdy se zklidní.
„Lze to interpretovat tak, že investoři stále bojují se správným naceněním dopadů probíhajícího prudkého obratu v měnové politice na akcie a jiná riziková aktiva. Na burzách budeme v dohledné době svědky podobně násilných pohybů v obou směrech,“ řekl minulý týden pro SZ Tomáš Pfeiler, analytik společnosti Cyrrus.
