Stáváme se středoevropským finančním centrem, říká šéf Winstor Plíva

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Za posledních 15 let vznikla v Česku zcela nová větev finančního trhu, která zažívá obrovský boom. Takzvané fondy kvalifikovaných investorů (FKI) dorostly do takové velikosti, že se staly významným hráčem v ekonomice.

„Podle mého kvalifikovaného odhadu je ve FKI majetek ve výši zhruba 650 miliard korun. Už delší dobu tvrdím, že Česko má potenciál stát se středoevropským finančním hubem pro FKI,“ říká pro SZ Byznys Rostislav Plíva, šéf Winstor investiční společnost.

Jeho odhad je vyšší než oficiální statistiky Asociace pro kapitálový trh, která ke konci loňského roku uvádí souhrnný majetek ve výši 451 miliard korun. Asociace však nesdružuje všechny fondy, v současnosti je to 437 fondů. Celkem pak může být v tuzemsku podle Plívy kolem 570 fondů kvalifikovaných investorů, přesné statistiky neexistují.

Kromě prudkého rozmachu majetku v těchto fondech je však podstatné, že si je v Česku nezakládají pouze tuzemští byznysmeni, ale zájem přichází i z okolních států.

„Jen za poslední rok jsme u nás měli dvakrát Rakušany, třikrát Poláky a Slováky ani nepočítám. Tenhle týden by mi měli přijít dva Britové se zájmem o zřízení fondu v Česku. Některé lidi ale i odmítáme, hlavně když není jasný původ peněz. Například Izraelce, kteří ještě před třemi lety měli ruský pas,“ uvádí Plíva.

Zhruba polovina fondů kvalifikovaných investorů je nemovitostních, což však paradoxně neplatí pro největší tři. Největší je J&T Arch Investments, který spravuje majetek ve výši 75 miliard korun a spadá do něho velká část majetku finančníka Patrika Tkáče a dalších lidí z okruhu skupiny J&T. Druhý je podle Plívy privátní akciový fond, a akciový je i třetí největší, který spravuje Česká spořitelna.

„Nemovitostní fondy jsou nejběžnější, ale nejsou to pouze zaparkované budovy. U nás ve Winstoru jsme například nedávno spustili Lázeňský fond SICAV, a v něm nejsou jen samotné lázně, ale i provozní entita, která má smlouvy se zdravotními pojišťovnami, lékaři, a zaměstnává personál lázní,“ říká Plíva. Zároveň jsou ve fondu tři hotely, léčebna, slatiny, vřídlo atd. Je to komplexní podnikání, z nějž podstatnou část tvoří kapitálově náročné nemovitosti.

Podobných fondů sdružujících podnikání přitom v poslední době vzniká stále víc. Například byznysmen Tomáš Budník založil fond Thein Industry, v němž má opravu kolejových vozidel dalších několik firem včetně nemovitosti, v níž firmy sídlí.

Velmi aktivní je ale třeba Jet Investment Igora Faita, který se zaměřuje na investice do průmyslových podniků, a letos chystá otevření fondu zaměřeného na technologické firmy v průmyslu, a dalšího na úvěrové financování pro průmyslové firmy.

Tito byznysmeni do fondu vloží část svého majetku a zbytek získávají od dalších investorů. Ze získaného kapitálu nakupují firmy a vytvářejí z nich komplexní podnikání.

FKI dorostly do velikosti, kde mají velikost úvěrového portfolia velkých českých korporátních bank a do budoucna se mohou ve velkém podílet například na zmíněném financování firem. Pro srovnání: tuzemské firmy mají u bank vypůjčeno zhruba 1,2 bilionu korun.

Zájem o FKI vyplývá i z nástupu druhé generace v rodinných firmách, kdy řada zakladatelů či privatizátorů z 90. let minulého století odchází do důchodu. Ne vždy se jim však podaří firmu předat dětem, a zbavit se jí úplně nechtějí.

„Často se stává, že stávající management o firmu zájem má, ale nemají peníze, aby firmu odkoupil. A byznysmeni pak provedou určitý manažerský odkup firmy na půdorysu fondu kvalifikovaných investorů,“ říká Plíva. Hlavní členové managementu si pak firmu ve fondu postupně přikupují, a zbytek firmy se financuje na veřejném trhu úpisem akcií fondu. Jinými slovy se její část prodává dalším kvalifikovaným investorům.

Management pak dál firmu spravuje, rozhoduje o strategii, akvizicích apod. a původnímu majiteli firma stále částečně patří, případně i jeho dětem. Ale děti do řízení nemluví, protože jsou „jenom“ investiční akcionáři.

Trh fondů kvalifikovaných investorů však dostal nedávno velký zásah, který ho může potenciálně výrazně ohrozit.

Po novele zákona o evidenci skutečných majitelů z roku 2022 už se nemusí do rejstříku zapisovat skutečný majitel fondu, který ho ovládá a má z něho finanční benefity. Nově stačí, aby v evidenci byla zapsaná advokátní kancelář nebo statutár a o skutečné ovládající osobě nebo o příjemci zisků to nic neříká.

„Vytváří to prostor pro podvod, protože majetek do fondu si mohou převádět i lidé, kteří mají problémy například s Finančním úřadem nebo se zákonem. Má to potenciál poškodit trh jako celek, podobně jako to dokázal třeba Viktor Kožený, který ze slova ‚fond‘ udělal pro mnoho lidí sprosté slovo,“ varuje Plíva. Pokud nebude transparentní původ peněz, trh se může postupně zhroutit.

Podle Plívy rovněž regulace narostla do rozměrů, že je pro mnoho subjektů nepojmutelná a tak zde existuje mnoho entit, které úmyslně či neúmyslně regulaci nedodržují.