Investorům dochází s pohádkou o umělé inteligenci trpělivost

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Zamilovala jsem se do něj, jako když člověk usíná. Pomalu, pomalu… a pak najednou úplně.“ Citát z románu Johna Greena popisuje nelineární aspekt toho, co se vymyká naší intuici. Spánek, zamilovanost, kečup… A také trefně popisuje, jak na světovou scénu vlétla generativní umělá inteligence.

Dvacet let jsme četli o tom, jak strojové učení a neuronové sítě všechno změní. Často to podle kritiků byly jen velké řeči pro média, nicméně pokroky byly zjevné a vytrvalé. A pak najednou v listopadu 2022 přišel ChatGPT a s generativní umělou inteligencí se roztrhl pytel. Během půl roku se skoro ze všech technologických společností staly „AI-first“ firmy, které svou budoucnost zcela vsadily na současné (a především budoucí) pokroky v generativní umělé inteligenci.

A nutno říct, že většina velkých firem to nebrala jen jako rétorické cvičení. Giganti jako Alphabet (Google), Microsoft, Meta (Facebook), Tesla a Amazon začali investovat stovky miliard dolarů do vývoje umělé inteligence.

Málokdo si umí představit, jak je vývoj velkých jazykových modelů drahý a výpočetně i energeticky náročný. Zatím největší z nich – Llama od firmy Meta – si ke svému natrénování vyžádal přes 16 tisíc pokročilých grafických karet Nvidia H100. Jedna taková karta přijde přibližně na půl milionu korun. Takže jen nákup vybavení přišel firmu Meta opravdu draho. Nemluvě o dalších nákladech souvisejících s vývojem, přípravou, trénováním, testováním a laděním.

Jak poznamenává Jakub Čížek z Živě.cz: „Jde z toho hrůza. Je to šíleně drahé. Je to šíleně drahé nejen optikou nutných investic do hardwaru, ale i poté, když to všechno vůbec spustíte.“ A to je jen jeden model. Desítky, spíše stovky firem investují do vlastních modelů a skoro všechny k trénování používají právě drahé grafické karty Nvidia.

No dobře, ale když to tedy spustíte, tak se to určitě musí vyplatit, ne? Velké firmy přece od počátku slibovaly ohromné zvýšení produktivity. Vysoká počáteční investice, ale ještě vyšší dlouhodobé zisky, tak znělo lákadlo, díky kterému se z pojmu „generativní AI“ stal miláček trhů.

Loni v červenci se už náklady na umělou inteligenci propsaly do účetních výsledků technologických gigantů. Ale až na výjimky tehdy firmy nemohly ukázat moc konkrétních čísel, která by ukazovala zisk postavený na těchto investicích. Což bylo pro všechny pochopitelné: Nedá se přece čekat, že by se to projevilo už po pár měsících. „Umělá inteligence není bublina,“ ujišťovali v září 2023 analytici Goldman Sachs.

Jenže uplynul další rok a investoři už netrpělivě přešlapují. Goldman Sachs vydal v červnu ve svém věstníku článek Generativní umělá inteligence: moc nákladů, málo výnosu?, kde se (poměrně opatrně) opovažuje zpochybnit dosud přijímanou mantru, že libovolně velké investice do umělé inteligence jsou opodstatněné a povedou k nepochybně větším ziskům.

„Aby firmy získaly adekvátní výnosy ze svých bezmála bilionových investic do umělé inteligence, musela by tato technologie přinést zásadní poznatky, schopnost řešit nové problémy, což neumí,“ uvedl Jim Covello z Global Equity Research. Pohádka o umělé inteligenci podle něj nepřežije srážku s realitou.

Kritických hlasů přibývá. Rok by přece měl být dostatečně dlouhá doba na to, aby se slibované pokroky v produktivitě nějak měřitelně projevily. Experimenty ostatně ukazují, že používání chatbotů postavených například na jazykovém modelu GPT-4 měřitelně zvyšuje kvalitu výstupů i osobní výkonnost.

V praxi se ale ukazuje, že firmy ani jednotlivci se do nasazení umělé inteligence nijak nehrnou. Zatímco na videoprezentacích vidíme, jak chatbot zaměstnanci účinně pomáhá poslat skvělý e-mail zákazníkovi, v praxi jsou výsledky o dost méně působivé a často až bizarní.

V ostrém kontrastu je zde to, co o sobě firmy říkají, s tím, co se v nich reálně děje. Když se totiž analytici McKinsey zástupců firem ptali, zda používají nástroje generativní umělé inteligence, vyšlo jim, že dvě třetiny (65 %) jsou „pravidelnými uživateli“.

Microsoft a LinkedIn ve svém průzkumu kancelářských profesí uvádí, že 75 % lidí pracujících s informacemi používá pravidelně nástroje umělé inteligence, jako je ChatGPT apod.

Takže alespoň na papíře je umělá inteligence ve všech firmách nasazená na maximum. Ale realita je zjevně jiná. Průzkum amerického statistického úřadu ukazuje, že „v posledních dvou týdnech“ využilo chatbota asi pět procent dotázaných firem.

Chatbot samozřejmě není jediným „AI nástrojem“, i tak je ale jeho nízká využívanost pozoruhodná. Zdá se, že všichni chtějí být viděni jako ti, kteří „jdou s dobou“, ale málokdo se skutečně do nové technologie ponoří. Není se ostatně čemu divit. Přes veškeré pokroky jsou zatím výsledky, které uživatelům nástroje generativní umělé inteligence nabídnou, často nepoužitelné. Minimálně musíte výsledek vždy zkontrolovat, upravit, dát do kontextu…

Často se tak jakákoli úspora času ztratí. Ve firmě, která má nastavené vnitřní postupy, je mnohem jednodušší pokračovat jako doposud než riskovat ostudu zapojením AI.

Investorům dochází s „pohádkou o umělé inteligenci“ trpělivost. Minulý týden oznámila firma Alphabet (vlastník Google) zisky, dokonce vyšší, než se čekalo. Pro hodně pozorovatelů bylo ale důležité, že firmě nadále rostou náklady na ladění umělé inteligence, aniž by to přímo generovalo nějaké nové zisky. Sundar Pichai, šéf Googlu, investorům řekl, že „prostředky na AI jsou nezbytnou dlouhodobou investicí“, a dodal, že je lepší to s investicemi přehnat než v tento moment investice do AI podcenit.

Další v pořadí je společnost Microsoft, kterou partnerství s průkopnickou firmou OpenAI vyneslo k rekordnímu úspěchu, měřeno tržní kapitalizací. Ale krátce po zveřejnění aktuálních výsledků cena akcií klesla. Zřejmě za to mohou i „příliš nízké zisky“ z AI produktů.

Dodejme ovšem, že okamžitý pokles akcií Microsoftu je nepatrný vzhledem k tomu, jak cena firmy v posledních letech vyrostla.

Každopádně se zdá, že volání investorů po konkrétních výsledcích AI je čím dál hlasitější. Trochu to připomíná situaci, kdy Mark Zuckerberg v roce 2022 trval na své vizi „metaverza“ a miliardovými investicemi do tohoto projektu potápěl celou firmu.

Já bych v této souvislosti připomněl prasknutí tzv. dot com bubliny. Koncem 90. let se v souvislosti s prvním rozvojem webových stránek vyšplhala cena některých online projektů k nesmyslným výškám. Weby, po kterých dnes ani pes neštěkne (Pets.com, eToys.com apod.), tehdy raketově vyrostly v miliardové projekty, aby o pár měsíců později beze stopy shořely.

Index NASDAQ, hnán především hladem po „kousku budoucnosti“, dosáhl v březnu 2000 rekordní hladiny, na kterou se pak znovu dostal až o 15 let později. Kolektivní šílenství okolo v podstatě bezcenných firem bylo neudržitelné.

Prasknutí „internetové bubliny“ byla studená sprcha. Ale pro celé odvětví byla nesmírně užitečná. Dnes s odstupem času víme, že sázka na internet byla sázkou na správného koně, jen to bylo příliš brzy. Na splasknutí tehdy prodělali hlavně drobní investoři. Ale velké technologické firmy (jmenujme Microsoft, Google, Amazon a Apple) na nástupu internetu vydělaly ohromné jmění. Jen to trvalo dvě dekády, nikoli rok.

V letech 1999 a 2000 byl internet v začátcích. Chyběli uživatelé, infrastruktura i snadno použitelné rozhraní. Dnes je většina lidí světa „na internetu“ tak často, že už ani nepřemýšlí o tom, že by mělo jít o něco neobvyklého. Internet je přirozenou součástí prostředí, ve kterém se pohybujeme.

To, co dnes vidíme jako „generativní umělou inteligenci“, je můžeme považovat v podstatě za úroveň internetu v roce 1999. Možná dokonce 1996. Zkrátka na samotném začátku. Ne proto, že by současné nástroje AI nic neuměly. Umí toho docela hodně. Ale jsou to zatím „lidem cizí technologie“. A kde nejsou lidé, tam není ani užitek, který přichází až v druhé a třetí fázi.

Internet se rozšířil díky vyhledávačům a chytrým telefonům a ty zase daly vzniknout dalším prostředím. Dnešní online svět, s veškerou svou infrastrukturou, mnohonásobně překonal ta nejoptimističtější očekávání z dot com bubliny.

Praskne tedy AI bublina? Podle mého ano. Minimálně ve smyslu přehnaných krátkodobých očekávání. Nikoliv proto, že je generativní umělá inteligence nepoužitelná, ale protože je pro většinu lidí nepochopitelná. Podobně, jako byl v roce 2000 pro většinu lidí nepochopitelný webový prohlížeč.

Nevím, jak bude ve světě AI vypadat následující rok. Ale tuším, že v roce 2030 se nebudeme bavit o chatbotech nebo generátorech obrázků. To jsou jen stavební kameny, které jsou pro většinu lidí nezajímavé a v praxi nepoužitelné. Postupně se ale budou na současné a budoucí AI technologie nabalovat nové. Lidé si na ně začnou zvykat. Pomalu, a pak najednou úplně.

V plné verzi newsletteru TechMIX toho najdete ještě mnohem víc. Přihlaste se k odběru a budete ho dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky.