Seznam na burze? Možný velký krok pro firmu i pražskou burzu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Majitel a zakladatel tuzemské internetové firmy Seznam.cz Ivo Lukačovič zvažuje vstup své firmy na burzu. I když je tento krok zatím pouze v rovině úvah a není jasné, jak velká část akcií by případně mohla být veřejně obchodovatelná, v jednom už nyní panuje obecná shoda.

Jednalo by se o významný krok nejen pro samotnou firmu, ale také pro Burzu cenných papírů v Praze (BCPP), jejíž hlavní trh velké emise, jako například O2, Fortuna nebo Unipetrol, v posledních letech spíše opouštěly.

„Seznam? Skvělé předpoklady pro skvělé IPO. Na pražské burze by zazářil a dostal pěkné ocenění,“ má jasno František Bostl, majitel finanční skupiny Starteepo, která pomáhá firmám se vstupem na burzu. Na trh Start určený pro menší a střední podniky přivedla jeho firma během posledních pěti let hned sedm nováčků.

Bostl zdůrazňuje, že když už se nějaká velká česká firma rozhodne pro vstup na burzu, měla by zvolit primárně Česko. „Zahraniční a někteří čeští poradci často radí firmám, aby IPO dělaly v Amsterdamu nebo Londýně, ale je to hloupost. Drahá hloupost,“ říká Bostl pro SZ Byznys.

Přední tuzemský IPO poradce to vysvětluje tím, že zahraniční úpis akcií v mnoha případech nedopadne podle očekávání, zejména kvůli nezájmu investorů a špatně nastavenému ocenění podniku.

Firmy vedle toho podle Bostla zpravidla naopak čelí vysokým nákladům spojeným s úpisem a ve finále navíc dojde k tomu, že jejich akcie jsou více obchodovány na českém trhu než na zahraniční burze, kde přitom byly primárně uvedeny. Podobné situace jsme podle Bostla viděli u firem jako Eurowag nebo Avast.

„Neexistuje česká firma, pro kterou by pražská burza byla malá nebo nevyhovující. Pokud jde o české firmy, určitě by měly zvážit vstup na domácí burzu. Příkladem je Moneta, silná lokální značka, která úspěšně provedla IPO v hodnotě 80 miliard korun. Podobně Colt CZG využil IPO v Praze k získání prostředků na expanze a akvizice, včetně nákupů firem v USA,“ připomíná Bostl úspěšné primární úpisy.

„Pokud se později ukáže, že pražská burza už nestačí, může se firma rozhodnout pro burzy v Amsterdamu nebo jiných městech, pokud dosáhne globální úrovně,“ dodává.

Vstup na burzu je pro každou firmu významným krokem, který může přinést mnoho výhod, ale představuje také určité výzvy. Pro některé společnosti to totiž může být ideální způsob, jak získat kapitál na další růst a rozvoj, zatímco pro jiné nemusí být burzovní debut tou nejlepší cestou.

Jaké firmy jsou tedy pro vstup na burzu vhodné a co musí splňovat, aby jejich cesta byla úspěšná? Podle analytika pražské burzy Přemysla Pappa je nezbytné vnímat dvě roviny. Ta první je dána samotnou legislativou a pravidly, druhá je pak obecnější a spíše hovoří o tom, jak by měla firma k zalistování přistupovat, aby dobře fungovala „chemie“ mezi investory a firmou samotnou.

„Než firma vůbec začne uvažovat o vstupu na burzu, musí splnit několik klíčových legislativních požadavků. Pokud se bavíme o listingu na regulovaných trzích, jako je Prime nebo Standard na pražské burze, společnost musí především dodržovat přísná pravidla týkající se finančního výkaznictví,“ přibližuje pravidla Papp pro SZ Byznys.

Jedním z nejdůležitějších požadavků je reportování podle mezinárodních účetních standardů IFRS (International Financial Reporting Standards). Tyto standardy zajišťují, že finanční výkazy společnosti jsou transparentní, srozumitelné a srovnatelné s ostatními firmami na globální úrovni.

Důležitým aspektem je podle Pappa také transparentní struktura firmy, ve které se budou schopni investoři snadno orientovat a která neumožňuje nějaké skryté finanční toky. O to se zpravidla v rámci přípravy transakce postará právní poradce, který pomůže strukturu upravit.

„Na burzu jsou vhodnými adepty ty firmy, které mají ambici dalšího rozvoje a růstu. Taková společnost by měla mít dlouhodobou vizi, kterou dokáže jasně prezentovat investorům, a měla by mít ambici stát se lídrem ve svém oboru, podobně jako to dokázala Nvidia, která na burzu vstupovala jako menší firma,“ vysvětluje analytik burzy.

Další klíčovou součástí úspěchu na burze je podle něj vztah s akcionáři. „Ti by neměli být vnímáni jako nutné zlo, ale jako partneři, kteří klidně i opakovaně poskytují kapitál a s nimiž je třeba budovat férový vztah,“ tvrdí Papp.

„Společnosti obchodované na burze mají větší publicitu, a proto by pro jejich majitele mělo být samozřejmostí plnění zákonných povinností a transparentnost. Při vstupu na burzu by také měly být schopny jasně komunikovat, jak hodlají zajistit návratnost pro všechny své akcionáře, ať už jde o růst hodnoty akcií nebo vyplácení dividend,“ tvrdí Papp.

Je důležité si také uvědomit, že investoři nejsou příliš nadšeni, pokud je hlavním důvodem vstupu na burzu to, že se její majitelé chtějí stáhnout a prodat své podíly. To však neznamená, že je takový krok zcela vyloučený, jak ukazuje příklad Monety Money Bank, z roku 2016.

„V takovém případě je ale klíčové, aby byl tento záměr jasně komunikován. Většinou to také vede k nižšímu ocenění firmy při IPO. Investor si logicky položí otázku, proč by měl kupovat akcie firmy, ze které se majitel chce stáhnout. V případě Monety byl tento proces pečlivě řízen a jasně vysvětlen,“ objasňuje analytik Papp.

Moneta Money Bank byla původně vlastněna americkou společností General Electric (GE). Ta se však rozhodla zaměřit na své hlavní průmyslové aktivity a stáhnout se z bankovního sektoru. Proto se rozhodla prodat svou bankovní divizi, což vedlo k tomu, že Moneta vstoupila na burzu. Prodej podílů GE probíhal postupně, ve více fázích.

„V první fázi byla Moneta oceněna na nižší hodnotu, což umožnilo firmě ukázat, že její skutečná hodnota je vyšší a že je schopna růstu. Jak Moneta prokazovala své výsledky a zlepšovala svou pozici na trhu, GE mohla ve druhé a třetí fázi prodeje zvýšit cenu svých podílů. Kdyby se firma pokusila nasadit vysoké ocenění hned na začátku, mohlo by to mít opačný efekt a vést k poklesu zájmu investorů,“ připomíná Papp tehdejší situaci.

Seznam.cz založil roku 1996 podnikatel Ivo Lukačovič. Platforma provozuje například Mapy.cz, Sreality, Sbazar, Seznam Zprávy a od loňského roku také Novinky.cz.