Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Evropská unie je sice s 450 miliony obyvatel větším trhem než Spojené státy s 341, jenže zatímco ten evropský spíš připomíná dlouhou řadu soupeřících obchodů roztroušených po městě, americký by se dal popsat jako jedno velké tržiště.
A protože je na tom druhém více místa, vejdou se tam jednak větší „kusy“, jednak se tam koncentruje více peněz. To se dá docela lehce ukázat na měřítku v podobě tržní kapitalizace neboli hodnoty jednotlivých firem obchodovaných na burze nebo jejich skupin.
Vidíme například, že deset největších německých firem má tržní hodnotu 1044 miliard dolarů neboli třetinovou oproti nejhodnotnější firmě světa, kterou je americký Microsoft s kapitalizací 3154 miliard dolarů.
První desítka ve Velké Británii je na tom o něco lépe. Tržní kapitalizace deseti největších titulů tady činí 1469 miliard dolarů, tedy o něco méně než pomyslnou polovinu Microsoftu. Kdyby britská „Top 10“ byla jedna firma, umístila by se celosvětově na sedmém místě, mezi ropným obrem Saudi Aramco a mateřskou společností řady sociálních sítí Meta Platforms.
„Proč kapitálový trh Evropy zaostává za USA? Jedním z důvodů je rozdrobenost evropského kapitálového trhu. Jinými slovy, neexistence společného trhu a větší koncentrace kapitálu. Ano, pokud tam slyšíte neexistence silnější, jednotnější EU, tak máte pravdu,“ uvedl David Navrátil.
Zatímco ve Spojených státech je pouze jedna centrální instituce pro vypořádání obchodů (clearing house), v Evropě jich je 18. Vedle amerických 16 obchodních parketů jich v Evropě najdeme 41. A zatímco v USA lze upsat akcie na třech místech, těch evropských je 35.
„Ale mít vlastní burzu je přece národní hrdost. Tahle národní hrdost má ale svou cenu. Nejde o jediný důvod rozdílného vývoje (v USA a Evropě), protože silný kapitálový trh je podmínka nutná, ne dostačující. Ale stále podmínka nutná,“ uvedl Navrátil.
Z evropských akciových trhů by Microsoft překonal pouze ten britský - s celkovou tržní kapitalizací 3335 miliard dolarů. Všechny ostatní by stály v pomyslném žebříčku až za touto americkou firmou. Pro srovnání - pražská burza má tržní kapitalizaci 30,8 miliardy dolarů.
Americký akciový trh je naopak s celkovou kapitalizací 53,1 bilionu dolarů větší než 50 dalších národních trhů sečtených dohromady.
Mezníkem vývoje kapitálových trhů ve Spojených státech a Evropě byl rok 2009, kdy se svět pomalu zvedal z globální finanční a hospodářské krize, kterou vyvolal propad aktiv na americkém trhu s realitami a na ně navázanými hypotékami a dalšími aktivy.
Zatímco během dvou dekád před tímto rokem se akcie v USA a Evropě vyvíjely velmi podobně, od roku 2009 dosáhly americké akcie zhruba trojnásobného růstu oproti Evropě.
Podle Navrátila za tím vedle již zmíněné roztříštěnosti v Evropě stojí například technologický pokrok, protože právě tituly z tohoto sektoru rostly nejrychleji - takzvaná Velká sedma jsou všechno firmy z tohoto ranku. Evropa má zároveň dražší energie, u východní hranice válku na Ukrajině a další faktory, které ji brzdí.
