Článek
Burzovně obchodované fondy známé pod zkratkou ETF jsou populární investiční nástroje, které umožňují pasivně investovat do různých tříd aktiv, přičemž mezi ty nejoblíbenější patří akciové indexy.
V poslední době však největší světoví správci peněz, jako jsou Vanguard, BlackRock či State Street, čelí novým výzvám. Tito giganti s biliony dolarů pod správou spravují ETF fondy, které investují do akcií jednotlivých společností s cílem co nejpřesněji kopírovat vývoj akciových indexů.
ETF
ETF (Exchange Traded Fund neboli burzovně obchodovaný fond) je produkt, který kopíruje ceny nějakého podkladového aktiva. Tím může být komodita, dluhopis, akciový index nebo koš jiných aktiv. Na rozdíl od podílových fondů, obchodování ETF probíhá jako u běžné akcie na burzovních trzích.
Jak ovšem tyto fondy investují stále více prostředků, rostou i jejich podíly ve společnostech, do kterých investují. V některých případech narážejí nebo už dokonce překračují kritickou desetiprocentní hranici vlastnictví v těchto společnostech, což se přestává líbit regulátorům, kteří mají obavy, že tito správci aktiv začínají být „příliš velcí“.
Například americká Komise pro cenné papíry (SEC) spolu s dalšími regulačními orgány v USA dlouhodobě sleduje situaci, kdy investiční fondy dosáhnou desetiprocentního podílu v určitém podniku. V některých případech to může vést k tomu, že se od fondů očekává aktivnější role v řízení firmy, zejména pokud působí v klíčových sektorech, jako jsou banky.
Kritická hranice
V minulosti byla podobná pravidla už zavedena, ale regulační orgány často povolily správcům aktiv překročit desetiprocentní vlastnický podíl za předpokladu, že nebudou usilovat o vedoucí role ve firmě. Tato politika by se však mohla brzy změnit, protože vedle SEC zvažuje přísnější podmínky také Federální úřad pro pojištění vkladů (FDIC).
Vanguard, s aktivy přesahujícími devět bilionů dolarů, ve svém pololetním reportu uvedl, že „nové zveřejněné informace neznamenají žádné bezprostřední změny, ale mají za cíl informovat investory o potenciálních rizicích spojených s probíhajícími diskuzemi o regulačních omezeních vlastnictví.“
Podle pravidel Komise pro cenné papíry, pokud investor vlastní více než deset procent akcií nějaké společnosti, může být považován za takzvaného „insidera“.
To znamená, že tento investor může mít přístup k citlivým informacím a podléhá přísnějším pravidlům ohledně obchodování s těmito akciemi. Status „insidera“ však automaticky neznamená, že se investor musí aktivně zapojit do řízení společnosti. Jakékoli zvýšené zapojení do řízení, jako je účast na valných hromadách nebo hlasování o klíčových otázkách, závisí na konkrétní strategii investora a jeho cílech.
Vyšší náklady
ETF fondy, které jsou pasivními investičními nástroji a jejichž cílem není aktivně řídit společnosti, do kterých investují, by čelily značným obtížím a zvýšeným nákladům, pokud by byly nuceny stát se aktivními manažery firem, v nichž mají významný podíl. Pasivní správa je základem jejich strategie a umožňuje jim udržovat nízké náklady, což je klíčový faktor pro jejich investory.
Náklady na aktivní management jsou však mnohem vyšší, a proto se fondy snaží vyhnout situacím, kdy by musely převzít aktivní roli ve vedení společnosti. Jedno z možných řešení, které ETF fondy mohou zvažovat, je udržovat svůj podíl pod desetiprocentní hranicí, aby se vyhnuly povinnostem spojeným s aktivním řízením.
Zbývající investice do dané společnosti by mohly fondy provádět nepřímo, například pomocí derivátů. Deriváty zjednodušeně umožňují investovat do společností, aniž byste přímo vlastnili jejich akcie. Použití derivátů však může být nákladnější než přímé držení akcií, protože deriváty mají vlastní náklady spojené s jejich vytvářením a správou.
Pocítil by i český investor
Deriváty jsou navíc i rizikovější, což může zvýšit celkovou rizikovost portfolia. Tento nárůst nákladů by ETF fondy pravděpodobně přenesly na své investory ve formě vyšších poplatků za správu, jak také Vanguard upozornil. Asociace Investment Company Institute (ICI), která zastupuje správce aktiv, pak vyjádřila obavy, že regulace by mohla omezit výnosy milionů investorů.
„Vzhledem k tomu, co je v sázce, vyzýváme regulační orgány, aby tyto dopady pečlivě zvážily a vyhnuly se provedení změn, které by omezily schopnost fondů pomáhat Američanům investovat do bezpečné finanční budoucnosti,“ uvedla ICI podle listu Financial Times.
Jelikož ETF fondy, které kopírují světové akciové indexy, jsou populární také mezi českými investory, jakékoli zvýšení nákladů spojené s regulacemi nebo používáním derivátů by se mohlo promítnout i do nákladů těchto fondů dostupných na českém trhu. Tyto náklady by se pravděpodobně přenesly na investory ve formě vyšších poplatků za správu fondů.
Jak moc, je ale momentálně otázkou, jak pro SZ Byznys vysvětluje Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh ČR. „Je těžké nyní odhadnout konkrétní dopady požadavků SEC a dalších změn na trhu, které ovlivňují pasivní fondy. Nicméně rozdíl v nákladech mezi aktivními a pasivními fondy se bude snižovat určitě významně. A to z obou stran,“ říká.
Jinými slovy, pokud budou náklady na pasivní fondy růst, výhodnost těchto nástrojů, které byly tradičně cenově dostupnější než aktivně řízené fondy, se může postupně snižovat.
