Článek
Americké prezidentské volby, které se uskuteční již 5. listopadu, nejsou důležitou událostí jen pro Spojené státy, ale i pro globální finanční trhy a ekonomiky, včetně té české. Výsledky ovlivní klíčová témata, jako je obchodní politika, ceny energií, mezinárodní bezpečnost a v neposlední řadě také kurz české koruny.
Za Republikánskou stranu kandiduje Donald Trump a Kamala Harrisová za Demokraty. Tito kandidáti reprezentují výrazně rozdílné přístupy k ekonomické a obchodní politice, což má zásadní dopad daleko za hranice USA.
Podle analýzy investiční a poradenské společnosti Cyrrus, kterou vypracovali hlavní ekonom Vít Hradil a portfolio manažer Tomáš Pfeiler, by Trumpovo vítězství mohlo znamenat výrazné zpřísnění obchodní politiky USA.
„Trump je známý svým protekcionistickým přístupem, což může vést k zavedení cel na evropské zboží, což by mohlo snížit evropské HDP o desetiny procenta,“ uvádí analýza. Naopak Harrisová by se zaměřila na volnější transatlantickou spolupráci. „Její vítězství by přineslo příznivější podmínky pro české exportéry a stabilnější ekonomické prostředí v Evropě,“ tvrdí odborníci Cyrrusu.
Možné scénáře
Odborníci z ČSOB Finanční trhy, kteří nedávno diskutovali o prezidentských volbách v pořadu Fresh, zvažují tři možné scénáře, které po volbách mohou následovat:
Nespoutaný Trump – tento scénář by nastal, pokud by Trump vyhrál a republikáni ovládli Kongres. V takovém případě by mohlo dojít k zavedení nových celních válek. „Trump by pravděpodobně prosazoval agresivní fiskální politiku, což by vedlo k nárůstu úrokových sazeb a vyšší inflaci. V tomto scénáři vidíme riziko pro globální finanční trhy i českou ekonomiku,“ uvedli experti. Stručně řečeno, Trump by šel cestou zvyšování výdajů, snižování daní a podpory růstu domácí ekonomiky za každou cenu
Trump v řetězech – scénář, kdy by Trump zvítězil, ale jeho politika by byla omezena demokratickou kontrolou Kongresu. „Tento výsledek by znamenal, že Trump nebude mít tak volné ruce k provádění svých ekonomických a obchodních změn,“ vysvětlují ekonomové z ČSOB. To by mohlo znamenat menší vliv na trhy než v případě plné kontroly republikánů.
Prezidentka Kamala Harrisová – Harrisová by jako prezidentka pravděpodobně čelila republikánské většině v Senátu, což by mohlo ztížit prosazování některých změn. Podle ekonomů z ČSOB by v tomto scénáři „pokračovala současná podpora zelené energetiky a stabilní zahraniční politika, což by mělo pro Evropu a Česko pozitivní dopad“.
Dopady na českou korunu
Jedním z hlavních rizik pro českou ekonomiku je rozkolísanost koruny, která historicky reaguje na americké prezidentské volby výraznými pohyby. „Pokud by Trump prosadil celní války, česká koruna by pravděpodobně výrazně oslabila,“ odhadují oslovení ekonomové. V takovém scénáři by Trumpova politika přinesla vyšší úrokové sazby v USA, což by mohlo oslabit českou měnu.
Naopak uvádějí, že vítězství Harrisové by přineslo větší stabilitu. „V případě jejího vítězství počítáme s mírným posílením koruny v následujících letech, hlavně díky očekávanému rychlejšímu poklesu úrokových sazeb v USA než v Česku.“
Obchodní a energetická politika
Spojené státy jsou jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů Evropské unie a jakýkoliv posun v obchodní politice bude mít přímý dopad na českou ekonomiku. „Trumpovy celní války by měly negativní dopad na český export do USA,“ uvádí dále analýza Cyrrusu. Především by to pocítila odvětví, jako je automobilový průmysl a strojírenství, které jsou závislé na americkém trhu.
Energetická politika je dalším důležitým aspektem. „Trumpova podpora fosilních paliv by mohla krátkodobě snížit ceny ropy a plynu, ale dlouhodobě by oslabila konkurenceschopnost Evropy vůči USA,“ stojí v analýze. Harrisová by naopak pokračovala v politice podpory obnovitelných zdrojů energie, což je v souladu s evropskou strategií přechodu na zelenou ekonomiku.
Dopady na akciové trhy
Americké prezidentské volby také výrazně ovlivní vývoj akciových trhů. Ondřej Hartman, soukromý investor a zakladatel portálu FXstreet.cz, upozorňuje, že v posledních týdnech se volební klání mezi Trumpem a Harrisovou stává čím dál vyrovnanějším.
„Trump již smazal náskok Kamaly Harrisové v nerozhodných státech, které o příštím prezidentovi Spojených států de facto rozhodnou. Podle predikčních modelů si Trump drží šanci lehce nad 50 procenty,“ říká Hartman pro SZ Byznys. Tento vývoj je podle něj pozitivní zprávou pro americké akcie.
„Na amerických indexech berou investoři tento obrat v preferencích voličů pozitivně. Od poloviny září, kdy pravděpodobnost na zvolení Harrisové prezidentkou kulminovala nad 60 procenty, posílil index S&P 500 o šest procent,“ dodává Hartman.
Aktiva bezprostředně po volbách
| Třída aktiv | Aktivum | Trump | Harrisová |
|---|---|---|---|
| Akcie | S&P 500 | 3,20 % | –1,70 % |
| Akcie | Menší firmy z indexu Rusell 2000 | 8,40 % | –6,70 % |
| Akcie | Banky (KBW Bank Index) | 5,40 % | –3,80 % |
| Akcie | Energetické firmy (S&P 500 Energy) | 4,90 % | –4,10 % |
| Akcie | Producenti energií z obnovitelných zdrojů | –8,60 % | 7,90 % |
| Měny | EUR/USD | –3,50 % | 2,60 % |
Zdroj: Cyrrus
Poznámka: Tabulka shrnuje, jaký bude bezprostřední vliv vítězství jednotlivých kandidátů na konkrétní aktiva. V tabulce nalezneme předpokládaný pohyb cen jednotlivých aktiv za pět obchodních dní od konání voleb (5. 11. 2024). Jde pouze o předpokládaný vliv výsledku voleb na cenu daného aktiva. Tj. níže uvedená čísla neberou v potaz, že aktiva mohou v těchto dnech ovlivnit i jiné faktory (např. makrodata).
Podle něj by Trumpovo vítězství mohlo posílit americké korporace díky nízkým daním a slabší regulaci. „Trump podpoří domácí firmy nízkými daněmi, slabou regulací a případně i vyššími cly na dovoz,“ vysvětluje.
Naopak zvolení Kamaly Harrisové by mohlo mít negativní dopad na technologické giganty i na firmy spojené s fosilními palivy. Analýza Cyrrusu upozorňuje, že jedním z důvodů, proč je Harrisová pro akciové trhy spíše negativním kandidátem, je její plán zvýšit daň na zpětné odkupy akcií z jednoho na čtyři procenta.
„Objem těchto odkupů v USA by měl letos přesáhnout 900 miliard dolarů,“ uvádí Cyrrus. Když společnosti odkupují své vlastní akcie, zvyšují jejich cenu, takže jakékoli omezení této praktiky by mohlo vést ke slabší výkonnosti amerických akcií. Harrisová navíc plánuje zavést regulace zaměřené na snížení emisí, což by mohlo mít dopad na sektory spojené s fosilními palivy.
Hartman dodává, že Harrisová by se mohla pokusit „rozbít monopolistickou strukturu velkých technologických společností, jako jsou Alphabet, Nvidia, Apple nebo Microsoft, a podporovat vyšší mzdy řadových zaměstnanců, čímž by ohrozila jejich mimořádně vysoké marže“.
Nejistota ohledně výsledků voleb bude pravděpodobně přetrvávat i po 5. listopadu. „Ani po volebním dni nemusíme znát vítěze. Volební systém v USA je složitý a může dojít k přepočítávání hlasů nebo právním sporům,“ varují ekonomové z ČSOB.
