Podílové fondy bodují: Český investor získal v průměru devět procent

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

I přes turbulentní tržní prostředí a politické zvraty v loňském roce skončily podílové fondy pro české investory v průměru v černých číslech.

Společnost Swiss Life Select uvádí, že podle jejího Indexu českého investora CII750 si průměrný investor připsal slušné zhodnocení ve výši 9,01 procenta. Index sleduje výkonnost 750 investičních fondů, které působí na českém kapitálovém trhu. Za rok 2023 činilo zhodnocení fondů 12 procent.

Největší zisk vykázaly akciové fondy, které se tradičně vyznačují vyšší volatilitou a potenciálem růstu. Fondy s konzervativnějším zaměřením, jako jsou smíšené a dluhopisové strategie, si vedly o něco hůře.

„V dlouhodobém horizontu přinesly akciové fondy roční zhodnocení 6,37 procenta za posledních šest let. Do anualizované báze se však negativně propisuje období covidu a války na Ukrajině. Smíšené a dluhopisové fondy, které spadají mezi defenzivní strategie, dosahují v loňském roce růstu mírně přes pět procent,“ říká Petra Hrdličková, investiční analytička Swiss Life Select.

K jasným vítězům loňského roku patří zejména fondy zaměřující se na technologické společnosti, které těžily z masivních investic do umělé inteligence. K pozitivnímu vývoji cen akcií v tomto sektoru přispělo i uvolňování měnové politiky centrálních bank a vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách, jež na trhy přineslo klid a pozitivní náladu.

„Z našeho pohledu je situace do značné míry extrémní a zralá na korekci, jenže to ještě vůbec neznamená, že budoucí rok jako celek bude špatný,“ uvádí k aktuálnímu stavu akciových trhů Branislav Soták, seniorní analytik Patria Finance.

„Investory neodradila ani přemrštěná valuace těchto společností. Ke spokojenosti korunového investora přispěl i pozitivní vývoj na měnovém trhu, kdy dolar oproti české koruně posiloval o téměř deset procent, což přispělo k výkonnosti dolarových aktiv,“ upozorňuje Šimon Schloff, investiční analytik Swiss Life Select.

Výjimečných výnosů dosáhly i fondy zaměřené na těžbu zlata. Prospěla jim zvýšená poptávka centrálních bank, zejména té čínské. Zlato sloužilo investorům jako bezpečný přístav v době nejistoty kolem amerických prezidentských voleb, ale na konci roku jeho růst zpomalil.

„Zlato by se mělo vrátit k růstu,“ uvádí Tomáš Vlk, hlavní analytik Patria Finance. „Prvním důvodem je trend rozdělování světa, kdy skupina rozvíjejících se zemí s mocenskými ambicemi nechce být tolik závislá na dolaru a zatím nenachází jinou dostatečně atraktivní rezervní měnu. Druhým důvodem je pak velké tempo zadlužování, které potenciálně vyústí v inflační řešení dluhů a znehodnocení tradičních měn,“ říká analytik.

„Cena zlata není nízká, jakkoli jsme viděli v posledních měsících určitou korekci z historických maxim. Samotná korekce je zajímavá zejména proto, že zlato zareagovalo na ‚tradiční‘ faktory určující jeho směr. To znamená, že jeho pokles šel ruku v ruce s posilováním dolaru a nárůstem dolarových výnosů – to dříve delší dobu nefungovalo,“ doplňuje Vlk.

„Nadprůměrných výsledků dosahovaly fondy orientované na indický region, který těžil z dynamického růstu ekonomiky. Indický trh začíná hrát prim v oblasti digitální infrastruktury, což přitahuje zájem investorů. Demografický trend a levné energie tento růst nadále upevňovaly,“ doplňuje Schloff.

Naopak fondy s expozicí v Latinské Americe čelily hlavně oslabování lokálních měn a živelním pohromám. Na konci roku je navíc zasáhly zprávy o možném zavedení 25procentních cel na mexický export do USA. V Číně se sice objevily známky oživení díky vládním stimulačním opatřením, avšak optimismus zahraničních investorů rychle vyprchal a trh část svých zisků zase odevzdal.

Do budoucna bude podle odborníků klíčové sledovat především měnovou politiku centrálních bank v čele s americkým Fedem a také první kroky Donalda Trumpa ve funkci prezidenta.

„Jeho celní politika by mohla zasáhnout vývoj jednotlivých trhů. Na druhé straně by plánované snížení korporátní daně a snížení regulace mohly pomoci místním podnikům v čele s bankami zvýšit jejich ziskovost. Přední technologické společnosti budou muset svou pozici na trhu obhájit prostřednictvím nových inovativních produktů a zlepšováním stávajících,“ říká Hrdličková.

Podle Asociace pro kapitálový trh dosáhl v loňském třetím čtvrtletí objem majetku uloženého v podílových fondech rekordních 1,146 bilionu korun. Oproti předchozímu období se jedná o nárůst o 82 miliard korun.