Článek
Majetek Čechů v podílových fondech v prvním čtvrtletí letošního roku klesl o 6,5 miliardy korun na 701,1 miliardy korun. Ještě loni přitom vzrostl o 118 miliard korun na 707,6 miliardy korun. Začátkem týdne o tom ve své zprávě informovala Asociace pro kapitálový trh (AKAT). První čtvrtletí tak bylo pro investory v průměru ztrátové.
Největší pokles majetku zaznamenaly fondy smíšené (ty kombinují investice do termínovaných vkladů, dluhopisů a akcií na kapitálovém trhu nebo do otevřených podílových fondů), a to o sedm miliard korun, následovány fondy akciovými, rovněž se sedmi miliardami. Čtvrtletní nárůst naopak zaznamenaly fondy dluhopisové o šest miliard korun a fondy nemovitostní o dvě miliardy korun.
Co je podílový fond
Podílový fond sdružuje prostředky od různých investorů a za ty pak portfolio manažeři fondu nakupují do portfolia cenné papíry. Nejčastěji jsou to akcie, dluhopisy či různé měny. Tím, že vložíte prostředky do podílového fondu, nakupujete tzv. podílové listy.
Podílové fondy zakládají a spravují investiční společnosti. Jde o investiční nástroj, fondy samy o sobě nemají právní status. Jednotliví investoři do podílového fondu investují nákupem podílových listů. Takto sebrané finanční prostředky pak investiční společnost investuje na finančních trzích dle předem určené strategie a zhodnocuje investice.
Investor získává výnos z rozdílu mezi nákupem a prodejem podílových listů a odečtení poplatků. Podílové fondy jsou vhodné prakticky pro kohokoliv, začátečníky i pokročilé, menší i větší investory. Jsou určeny spíše pro dlouhodobější investice, čím déle investor podílové listy drží, tím zajímavější zhodnocení může získat.
Vystoupit z otevřeného podílového fondu je snadné – investiční společnost je povinna odkoupit podílové listy za aktuální cenu, jakmile o to investor požádá. Výhodou otevřených podílových fondů je i časová neomezenost, protože jsou otvírány na dobu neurčitou.
Podílové fondy se nejčastěji dělí na fondy akciové, smíšené, dluhopisové, nemovitostní, strukturované a fondy peněžního trhu.
„Majetek ve fondech kolektivního investování poklesl od začátku roku o více než šest miliard korun. Jedná se o dopady vývoje na trzích,“ uvádí ve shrnující zprávě Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT.
Nejvíce peněz bylo koncem března ve smíšených fondech (279,8 miliardy Kč), dluhopisových fondech (155,9 miliardy Kč) a akciových fondech (187,3 miliardy Kč).
Investoři prodělali
Finanční trhy v prvním čtvrtletí tak výrazně pocítily dopady globálně se zpřísňující měnové politiky a válečného konfliktu na Ukrajině. Podle Indexu českého investora (CII750), který sleduje výkonnost 750 investičních fondů působících na českém kapitálovém trhu, podílové fondy ve výsledku odepsaly téměř pět procent. Průměrný český investor tak ztratil velkou část dosažených zisků z předchozího roku, když si z roku 2021 odnesl sedmiprocentní zhodnocení.
Na záporném výsledku se podílí jak akciové fondy s šestiprocentním poklesem, tak dluhopisové fondy se ztrátou čtyři procenta. „V kontrastu s převažujícím trendem trhu se naopak dařilo fondům investujícím do komodit, hodnotových akcií či regionu Latinské Ameriky,“ komentuje vývoj Richard Bechník, hlavní analytik Fincentrum & Swiss Life Select.
Výkonnost akciových podílových fondů kopírovala vývoj předních tržních indexů, když akcie vyspělých zemí klesly o 5,5 procenta, zatímco akcie rozvíjejících se ekonomik ztratily 7,3 procenta. U defenzivnějších fondů sehrálo pozitivní roli velké zastoupení fondů orientovaných na český dluhopisový a peněžní trh.
Svůj vliv na celkovou výkonnost měly i měnové kurzy. Dolar vůči koruně za první kvartál lehce posílil, což investorům do dolarových aktiv zlepšilo kvartální výsledek. I nadále však zůstávají velice atraktivní fondy zajištěné proti měnovým rizikům, což je dáno především vyššími českými úrokovými sazbami proti euru a dolaru.
„Po výkonnostně silném roce 2021 byly trhy v prvním čtvrtletí silně zasaženy negativními faktory. V lednu si akcie prošly cenovým propadem vyvolaným zejména očekáváním zpřísnění měnové politiky. Koncem února pak jednoznačně začaly převažovat obavy z ekonomických důsledků ruské invaze na Ukrajinu. Po prvním březnovém týdnu se ale začaly akcie postupně lehce zotavovat,“ shrnuje Bechník.
Výraznými změnami letos prochází především akcie rozvíjejících se ekonomik, když znatelně ztratily na své hodnotě. Jedním z důvodu byl vývoj čínského finančního trhu. V jeho případě se jednalo o obavy související s novým zdejším propuknutím viru omikron a následným preventivním uzamčením významných ekonomických center. Další důvod horší výkonnosti rozvíjejících se trhů pochopitelně vychází z válkou těžce zasaženého regionu východní Evropy.
„Vinou uzavření moskevské burzy a omezením ze strany ruské centrální banky nebylo možné stanovit hodnotu cenných papírů ruských společností. Některé fondy proto musely pozastavit své oceňování. Mnoho českých investorů tak prozatím disponuje poslední známou hodnotou své fondové investice pouze z konce února. Jedná se téměř výhradně o fondy s orientací právě na východní Evropu,“ dodává na závěr analytik Bechník.
Na něčem ale šlo vydělat
„Investoři se však i díky pravidelným investicím naučili své dlouhodobé investice nepřizpůsobovat krátkodobým tržním korekcím,“ uvádí Brodani.
„První čtvrtletí se neslo ve znamení vyšší inflace, úrokových sazeb a růstu rizikové averze pod vlivem geopolitické situace. Přesto se čistý příliv prostředků do podílových fondů nezastavil a domácnosti správně pokračovaly v investování ve snaze ochránit kupní sílu svých úspor,“ řekl předseda AKAT Martin Řezáč.
„V posledních měsících jsme viděli značný nárůst investic do fondů krátkodobých dluhopisů, jejichž budoucí výnosový potenciál je – díky proběhlé úrokové normalizaci – již nyní znatelně vyšší než výnosy spořicích účtů a termínových depozit, a to vše za nízkého investičního rizika. Současný výnos do splatnosti dvouletého českého státního dluhopisu na úrovni 5,7 procenta tak jen potvrzuje renesanci korunových dluhopisových fondů,“ doplňuje Řezáč.
Díky zdražení ropy a zemního plynu se letos zatím daří především sektorům energií, a to i po jejich cenovém poklesu po prvním březnovém týdnu. Velká část komodit se totiž stále drží na znatelně vyšších úrovních. Prudkým růstem si prošly i například průmyslové kovy jako měď nebo hliník.
Válečný konflikt pak poslal v cenách výše cenné kovy, jako je zlato a stříbro. Velkou odolnost vůči propadům trhu vykázaly i veřejné služby díky zdražení elektřiny. Dále se celkem dařilo zdravotnictví jako ekonomicky neutrálnímu sektoru. Tomu navíc může hrát do karet i posílená poptávka z titulu samotné války.
