Článek
Pražská burza zažila v roce 2023 propad obchodní aktivity. Objemy obchodů na akciovém trhu klesly o 26 procent na 123,5 miliardy korun. Byl to první pokles po třech letech růstu v řadě. Pražská burza tak kopírovala vývoj na většině evropských trhů, které taktéž zaznamenaly poklesy.
Například evropskému akciovému indexu STOXX Europe 600 spadl objem zobchodovaných akcií o více než pětinu, stejně jako v případě německého trhu Xetra.
Na pražské burze byl jedinou výjimkou trh START určený pro menší a střední podniky. Na tomto trhu se objemy obchodů meziročně zvýšily o 143 procent na 490,6 milionu korun.
Hlavním důvodem poklesu obchodní aktivity na pražské burze bylo podle odborníků prostředí vysokých úrokových sazeb.
„To mohlo znamenat, že investoři zaměřili svou pozornost oproti akciím na jiná bezpečnější aktiva, jako jsou například dluhopisy, která v tomto prostředí slibovala vysoké zhodnocení,“ vysvětlil pro SZ Byznys akciový analytik Bohumil Trampota z Komerční banky.
Podobně to vidí také makléř WOOD & Company Vladimír Vávra, podle nějž investoři jednak přesouvali své prostředky kromě dluhopisů také do instrumentů peněžního trhu, což jsou například krátkodobé bankovní vklady či pokladniční poukázky.
„Vzhledem k drahému financování se také výrazně snížila poptávka po obchodování na úvěr,“ říká Vávra.
Obchodování na úvěr znamená, že investor si půjčí peníze od brokera, aby mohl koupit více akcií, než by si mohl dovolit ze svých vlastních prostředků. Vzhledem k dražšímu financování to znamená, že broker účtuje investorovi za půjčené peníze vysoký úrok, což zvyšuje náklady a riziko investora.
Preference v zahraničí
Dalším faktorem, který ovlivnil obchodní aktivitu na pražské burze, byla podle akciového analytika Michala Křikavy z Patria Finance rostoucí preference zahraničních akciových trhů. Investoři si vybírali jednotlivé akciové tituly nebo investovali do indexových fondů ETF, které sledují výkonnost celých trhů nebo jejich segmentů.
„Na základě veřejně dostupných zdrojů je zřejmé, že podíl českých akcií na celkových obchodech zprostředkovaných tuzemskými brokery dlouhodobě mírně klesá ve prospěch především amerických akciových trhů,“ říká Křikava.
Poukazuje také na specifikum tuzemské burzy, která má výrazně nadprůměrný dividendový výnos. To znamená, že společnosti na burze pravidelně vyplácejí investorům část svého zisku ve formě dividend. Investoři tak mohou získávat pasivní příjem z akcií, aniž by s nimi aktivně obchodovali.
„Důvěru institucionálních i drobných investorů v tuzemský kapitálový trh určitě neposílily ani kroky české vlády v podobě zavedení windfall daně na vybrané energetické společnosti a bankovní domy, či připravované podoby zákona, pro který se vžilo označení Lex ČEZ II,“ dodává analytik.
Pražská burza potřebuje nové společnosti
Podle Křikavy je pro oživení obchodů s akciemi na pražské burze potřeba rozšířit tuzemský kapitálový trh o nové společnosti s tržní kapitalizací alespoň ve výši 20 miliard korun. Tržní kapitalizace je hodnota všech akcií společnosti na burze. Čím je vyšší, tím je společnost atraktivnější pro investory.
Ještě v roce 2007 byl přitom zobchodovaný objem akcií více než osminásobný a překročil bilionovou hranici. Jenže v posledních letech velké firmy pražský burzovní parket spíše opouštějí, což se odráží na celkových snížených zobchodovaných objemech.
Příkladem jsou odchody Unipetrolu, farmaceutické Zentivy, Fortuny či předloňské rozloučení se s veřejně obchodovatelnými akciemi O2 a Avastu.
Analytik Trampota z Komerční banky dále upozorňuje, že objemy obchodů loni poklesly na všech hlavních obchodovaných titulech. Právě v případě KB jde o více než třicetiprocentní pokles, tedy o 12,5 miliardy korun. Nejvíce pak objem propadl u titulu Erste, a to o téměř 47 procent, což je v absolutním srovnání méně o téměř 16 miliard korun.
„Nejlepší, v tomto případě s nejmenším poklesem objemu, byl ČEZ s ‚pouze‘ osmiprocentním poklesem,“ doplnil Trampota.
Propad se kromě evropských trhů nevyhnul ani hlavnímu americkému indexu S&P 500, kde v minulém roce došlo k 15procentnímu poklesu zobchodovaných akcií. Pokud se podíváme na prvních sedm titulů, které mají v americkém indexu nejvyšší váhu, tedy Apple, Amazon, Alphabet, Meta, Microsoft, Nvidia a Tesla, tak u části z nich vidíme podobný scénář jako v Česku.
Nicméně některé nejenže nepoklesly, ale jejich objem dokonce podstatně vzrostl. Jedná se například o společnost Nvidia, jejíž objem vyskočil v loňském roce o 72 procent neboli o více než 1,8 bilionu dolarů proti roku 2022.
„Je za tím podle mého názoru šílenství, které se rozpoutalo kolem umělé inteligence,“ dodává analytik KB.
Pražská burza patřila v roce 2023 k nejvýkonnějším trhům v Evropě. Měřeno indexem PX-TR, do jehož výkonnosti je započítán dividendový výnos, trh vzrostl o 28 procent. Hodnota indexu PX, hlavního indexu burzy, loni meziročně stoupla o 17,7 procenta.
Dividendový výnos celého trhu činil 8,31 procenta, přičemž největší dividendový výnos zaznamenaly akcie ČEZ s 15,31 procenta, následovaly akcie Monety s 8,55 procenta a akcie Philip Morris s 8,39 procenta.
