„Nemohu si dovolit přijít o další peníze.“ Trumpova cla luxují úspory penzistů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Americké akciové trhy procházejí nejprudším poklesem od doby pandemie. Klíčové indexy jako S&P 500 a Nasdaq se ocitly pod tlakem výprodejů a od svých maxim už ztrácejí kolem 20 procent.

Situace se navíc dále zhoršuje — v pondělí futures na americké indexy, tedy kontrakty, které naznačují, jakým směrem by se trh mohl otevřít, signalizovaly další propady zhruba o pět procent. To naznačuje, že panika na trzích může ještě nabrat na intenzitě.

Důvodem jsou nové celní bariéry oznámené prezidentem Donaldem Trumpem, které vyvolaly paniku mezi investory a podnikateli. Výsledkem je nejen pád akcií, ale i ohrožení důchodových úspor milionů Američanů.

Prezident Trump oznámil, že Spojené státy zavedou clo ve výši minimálně deseti procent na veškerý dovoz, přičemž na zboží z Číny – druhého největšího vývozce do USA po Mexiku – uvalí dokonce až 54procentní sazbu. Tento krok, který sám označil za „Den osvobození“, má podle něj obnovit spravedlivý obchod mezi státy. Ve skutečnosti však způsobil otřesy na trzích a hlavně narušil důvěru investorů.

V USA je státní penze nižší než v Evropě, ale naprostá většina Američanů si spoří v důchodových fondech, které jejich peníze zhodnocují právě pomocí akcií. A jejich hodnota nyní klesá.

Server MarketWatch přinesl příběhy běžných lidí. Do jeho redakce přišel například dopis od čtenáře, který stručně, ale výstižně popsal svou situaci: „Je mi přes šedesát, do důchodu mám tři roky. Nemůžu si dovolit přijít o další peníze.“

Stejné obavy sdílejí stovky tisíc Američanů, kteří mají pár let do důchodu. Roky spořili na penzijních účtech, které jsou silně navázané na akciový trh. Nyní sledují, jak během pár týdnů mizí podstatná část jejich úspor. Pokud by začali čerpat peníze právě teď, při poklesu trhu, riskují trvalou ztrátu.

„Pro drobného investora je to devastující. Zvláště pro důchodce z generace baby boomers, kteří čerpají prostředky ze svých penzijních účtů,“ varuje Peter Ricchiuti, profesor financí z Tulane University.

Pro českého čtenáře může být takový strmý pokles možná méně představitelný – v Česku je tradičně oblíbenější konzervativnější přístup k ukládání úspor, ať už jde o stavební spoření, termínované vklady či penzijní fondy s menší akciovou složkou. V USA je ovšem situace jiná. Mnoho Američanů dlouhodobě vkládá značnou část svých peněz právě do akcií.

Klíčovou roli tu hraje jednak výrazně rozšířená forma penzijních účtů (například 401(k) nebo IRA), do kterých lidé vkládají své prostředky. Tyto účty často samy investují výraznou část peněz právě do akcií, a to včetně akcií velkých technologických společností či průmyslových gigantů.

Podle statistik měli koncem loňského roku Američané na těchto účtech v přepočtu přes 460 bilionů korun.

Když pak přijde náhlý prudký pokles hodnoty akcií, velké množství lidí – zejména těch, kteří se blíží důchodu – může v krátkém čase ztratit podstatnou část celoživotních úspor.

Podle Ricchiutiho je Trumpova obchodní politika chaotická a nepředvídatelná. Firmy žijí v nejistotě, zda právě jejich sektor nebude dalším terčem cel. To brzdí investice, zpomaluje nábor nových zaměstnanců i rozvoj výroby. A to může přibrzdit celou ekonomiku.

Ekonomové se navíc obávají, že celní bariéry povedou ke stagflaci – tedy situaci, kdy se spojí stagnující růst ekonomiky s vysokou inflací. Na rizika upozornil už v pátek šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. „Ačkoli přetrvává zvýšená nejistota, je jasné, že rozsah cel bude výraznější, než se čekalo – a to se odrazí i na inflaci a tempu růstu,“ uvedl.

Powell zároveň zdůraznil, že Fed musí zabránit trvalému zvýšení inflace. Opatrný tón jeho vystoupení ostře kontrastoval s jeho březnovým projevem, kdy očekával spíš přechodný dopad cel.

Edward Yardeni, veterán Wall Street, na vývoj reagoval navýšením pravděpodobnosti stagflace z 35 na 45 procent. Zároveň nevylučuje mírnou recesi ještě letos.

Obavy se šíří nejen mezi analytiky. „Od každého klienta, každého lídra, každého člověka, s nímž mluvím – slyším, že mají o ekonomiku větší obavy než kdykoliv v posledních letech,“ napsal Larry Fink, šéf investičního gigantu BlackRock, v nedávném dopise investorům.

A čísla mu dávají za pravdu. Index spotřebitelské důvěry od Conference Board se v USA propadl na nejnižší hodnoty od ledna 2021. Průzkum University of Michigan naměřil nejnižší hodnoty od listopadu 2022.

A přitom ještě nedávno vypadala americká ekonomika optimisticky – inflace ustupovala, firemní zisky rostly a akciový trh lámal rekordy. „Nejhorší je, že si tuhle ránu způsobujeme sami,“ uzavírá profesor Ricchiuti.