Německé volby přivály na trh mírný optimismus. Čeká se na osud dluhové brzdy

Německo, největší ekonomika Evropské unie a jedna z nejvýznamnějších hospodářských mocností světa, má za sebou předčasné parlamentní volby, které se uskutečnily tento víkend.

Šlo o jedny z nejsledovanějších voleb v Evropě – Německo již delší dobu čelí hospodářské stagnaci a verdikt voličů tak ovlivní nejen samotné Německo, ale i zbytek Evropské unie včetně Česka. Význam voleb podtrhla mimořádně vysoká účast ve výši 84 procent, což je nejvíce od roku 1990.

Volby vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz se tak zřejmě stane novým spolkovým kancléřem. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů strana Alternativa pro Německo (AfD).

Ačkoliv se výsledek do určité míry očekával, finanční trhy po zveřejnění prvních čísel reagovaly mírným optimismem. Hlavní německý akciový index DAX v pondělí posiluje zhruba o jedno procento a pohybuje se poblíž svých historických maxim. Pozitivní odezvu bylo možné sledovat i na euru, jež posílilo jak vůči dolaru, tak i koruně.

„Výsledek voleb a vítězství, řekněme, mainstreamových stran finanční trhy přijaly s jistou dávkou úlevy,“ uvedl hlavní ekonom brokerské společnosti XTB Pavel Peterka. Zároveň dodal, že vyvozovat dlouhodobé dopady je v tuto chvíli předčasné.

Friedrich Merz, který se může stát novým kancléřem, je vnímán jako zastánce volného trhu a nižší byrokracie. V letech 2016 až 2020 působil jako předseda dozorčí rady německé pobočky investiční společnosti BlackRock, což mu přineslo cenné zkušenosti s finančními trhy i správou aktiv. Jeho vazby na BlackRock a pragmatický přístup k ekonomickým reformám by mohly přinést větší stabilitu na trhy.

„Zatím je příliš brzy říct, jaký bude mít výsledek voleb vliv na dlouhém horizontu. Vazby Merze na BlackRock a ochota Scholzovy SPD prolomit dluhovou brzdu mohou znamenat příliv dodatečné likvidity a investic na německý trh, což by pomohlo DAXu i euru. S tímto scénářem zatím nepočítám,“ doplnil Peterka.

Takzvaná dluhová brzda omezuje německý deficit na 0,35 procenta hrubého domácího produktu. Je zakotvena v ústavě a k její změně je nutná dvoutřetinová většina ve Spolkovém sněmu.

Vítězem německých parlamentních voleb se dle očekávání stala koalice CDU/CSU se ziskem 28,6 procent hlasů. Druhá skončila krajně pravicová AfD (20,8 procent), třetí SPD (16,4 procent), čtvrtí Zelení (11,6 procent) a do parlamentu se probojovala také Levice (Die Linke) s výsledkem 8,8 procent. Vzhledem k tomuto rozložení sil není jasné, jak rychle a zda vůbec se podaří sestavit takzvanou „velkou koalici“ (CDU/CSU + SPD).

Důležitou roli v budoucí vládě by přitom mohl hrát právě Merz. Jeho postoje k hospodářské politice i případné reformě německé ústavní dluhové brzdy tak investoři bedlivě sledují.

Právě dluhová brzda, která omezuje prostor pro zvyšování veřejných výdajů, je jedním z ústředních témat, o nichž budou vyjednávat potenciální koaliční partneři. Pokud by se ji podařilo změnit či dočasně uvolnit, otevřela by se cesta k masivnějším vládním investicím, například do infrastruktury či do technologických inovací.

„Německá ekonomika přitom potřebuje navýšit veřejné investice, což si díky relativně nízkému veřejnému zadlužení může bez větších problémů dovolit,“ říká analytik ČSOB Dominik Rusinko. Zároveň ale upozorňuje na to, že případné efekty takových opatření by se projevily až se zpožděním.

„I pokud se ale nové německé vládě podaří zvýšit veřejné investice a prosadit reformy na nabídkové straně ekonomiky, pozitivní impulz do ekonomiky doručí nejdříve v roce 2026,“ dodává.

Česká měna zatím na výsledek voleb nijak výrazně nereaguje a startuje týden poblíž hranice 25,10 Kč/EUR.

„Německé parlamentní volby by neměly mít na korunový trh významnější dopad, vzhledem k jejich očekávanému výsledku. Korunu bude zajímat především vývoj na zahraničních trzích, ať již půjde o pokračující jednání o mírovém uspořádání na Ukrajině, nebo vývoj americké obchodní politiky,“ vysvětluje Rusinko.

Novou vládu čeká složité řešení celé řady cyklických i strukturálních obtíží. Z těch cyklických jde zejména o inflaci, vysoké úrokové sazby, rostoucí zásoby v některých segmentech a politickou nejistotu plynoucí z koaličního vyjednávání. Mezi strukturální problémy se řadí modernizace energetiky, klesající konkurenceschopnost, nízká investiční činnost a nepříznivý demografický vývoj.

„Budoucí vládní koalice by se měla jako první zaměřit na investice, které jsou v Německu pod průměrem EU. Málo investuje veřejný, ale i soukromý sektor, což je potřeba napravit. Klíčové bude, zda se koalici podaří dát dohromady dvoutřetinovou většinu, která je potřeba ke schválení změn týkajících se dluhové brzdy či mimorozpočtových fondů,“ upozorňuje Jan Berka, hlavní ekonom skupiny Roklen.

Zatímco německé akcie si na počátku týdne připisují zisky, dlouhodobý optimismus závisí také na tom, jak rychle a s jakým výsledkem se koaliční jednání uzavřou. Pokud by bylo zřejmé, že nová vláda výrazně uvolní dluhovou brzdu, projeví se to pravděpodobně růstem výnosů německých dluhopisů.

„Zatím se však nic takového neděje,“ uvádí Berka. „Tržní dopady voleb by měly být pouze dočasné. Trh se postupně vrátí zpět k hlavním tématům, jako je geopolitika, výhled evropské ekonomiky a sazeb a samozřejmě i možná obchodní válka s USA. Stále předpokládáme, že v tomto prostředí bude euro oproti dolaru táhnout za slabší konec, což by výhledově znamenalo korekci dnes dosažených zisků,“ uzavírá ekonom.

Německo tak vstupuje do klíčové fáze, v níž se budou ekonomické priority a reformní plány budoucí vlády teprve formovat. Případné uvolnění fiskálních pravidel či masivnější investice by se sice mohly stát výrazným motorem růstu, ale jejich schválení závisí na obtížném hledání politického konsenzu napříč stranami.

Do té doby zůstává i nadále klíčovou otázkou, jak se nejsilnější ekonomika Evropy vypořádá s aktuálními i hlubšími strukturálními problémy.