Nejasný osud ČEZu: Investoři spekulují a tlačí akcie vzhůru

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Český premiér Petr Fiala (ODS) už loni v létě oznámil svůj záměr znárodnit klíčové domácí elektrárny a letos v lednu plán připomněl. Poslal tím akcie ČEZu na razantní vzestupnou trajektorii, protože investoři zavětřili šanci na vysokou prémii při odkupu svých podílů.

Akcie jen od začátku roku vyletěly z necelých osmi stovek na více než 1100 korun za kus. Skupovat ČEZ začali i „velcí kluci“ českého byznysu, třeba miliardář Pavel Tykač, který nedávno pro Český rozhlas přiznal, že už drží skoro tři procenta firmy, což při současné tržní hodnotě znamená přes 18 miliard korun.

Postup státu jako nejsilnějšího dvoutřetinového akcionáře ČEZu přitom dodnes není jasný. V rámci vládní pětikoalice zřejmě nepanuje jasná shoda na tom, jak při znárodňování výroby energie postupovat.

„Politická debata na toto téma není ukončena,“ řekl nedávno pro SZ Byznys náměstek ministra průmyslu Petr Třešňák (Piráti).

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v lednu prohlásil, že znárodnění českého energetického gigantu ČEZ je pouze jednou z několika možností a že je výhodné zachovat jeho současnou strukturu, která zahrnuje menšinové soukromé vlastníky a zahraniční investory, a to hlavně kvůli zachování transparentnosti a dodržování mezinárodních standardů.

Ministerstvo financí, které je zodpovědné za správu státního podílu v ČEZ, ani premiér se v posledních měsících k možnému znárodnění ČEZ nevyjadřují. Oficiálně proto, aby nevypouštěli kurzotvorné informace, které by mohly akcie ČEZu rozkolísat. Pravý důvod ale může být v tom, že koalice zkrátka nemá co dalšího k vládnímu záměru na ovládnutí energetiky říct.

Jaké má vláda možnosti? Zestátnit celý ČEZ by znamenalo odkoupit soukromé akcie s odpovídající prémií, což by při tržní kapitalizaci skupiny převyšující 590 miliard korun přišlo přibližně na čtvrt bilionu korun. Takovou sumu ministr Zbyněk Stanjura (ODS) při současné kondici státní kasy nemůže vytáhnout.

Schůdnější možností je rozdělení společnosti na dvě části - klasickou výrobu jaderných a uhelných elektráren, která by byla znárodněna. A zbytek skupiny, zahrnující zelené technologie, distribuci a obchod, jenž by zůstal v soukromých rukou. Peníze na dokoupení akcií v zestátňované výrobě by pak Stanjura mohl získat prodejem státního podílu v „zeleném a servisním“ ČEZu.

Rozdělení ČEZu je podle oslovených expertů vysoce pravděpodobné. Téměř přesvědčený je o tom i nejviditelnější minoritní akcionář společnosti Michal Šnobr.

„Rozdělení vidím jako vysoce pravděpodobné. Rozdělit se firma musí. V okamžiku, kdyby se nerozdělila, je konec s jádrem. Výstavba nových jaderných bloků by byla nereálná. Důvodů pro rozdělení a oddělení jednotlivých aktiv ČEZu je mnoho. Je to i v zájmu samotného ČEZu. Je to věc budoucího útlumu uhlí, kde by měl stát hrát rozhodující roli. Stát nicméně vůbec nemusí vyplatit vysokou prémii minoritním akcionářům. To se teprve ukáže,“ řekl pro SZ Byznys investor a poradce skupiny J&T Michal Šnobr.

Podle analytika Petra Bártka z České spořitelny ale není zestátnění ČEZu ani jeho elektráren nutné. „V nové realitě vyšších cen elektřiny, a hlavně ochoty Evropské komise schválit státní podporu pro jaderné projekty nevidím rozdělení jako absolutní nutnost. Stát si může například tyto projekty u ČEZ ‚objednat‘ s tím, že firma státu za regulovanou marži poskytne své know-how a vhodné lokality a bude tyto zdroje provozovat,“ říká.

Zda je rozdělení ČEZu pravděpodobné, se dá podle analytika Bohumila Trampoty z Komerční banky jen těžko odhadovat. „Vládní představitelé včetně premiéra takovou možnost několikrát zmínili. Nicméně nevíme, jestli nějaká jednání v tomto směru probíhají,“ uvedl.

Pokud by k restrukturalizaci došlo, stát by podle něj musel nabídnout minoritním akcionářům vysokou prémii k tržní ceně, jako například u probíhajícího znárodnění „francouzského ČEZu“ - skupiny EDF, kdy tamní vláda nabídla minoritám k tržní ceně prémii 50 procent.

Ani když se ale nakonec zestátňovat nebude, nemusí být investorská sázka na ČEZ marná. Zisky a dividendy ČEZ tradičně táhne vzhůru zvyšování ceny elektřiny na trhu. Její cena sice klesla z loňského průměru okolo 300 EUR/MWh k úrovni okolo 150 EUR/MWh, nad stovkou eur se ale bude držet i v příštích letech, což bude ČEZu svědčit.

„Předpokládáme střednědobě další mírný pokles k úrovním okolo 110 až 120 eur, což je ovšem stále asi 2,5násobek předkrizových cen. Důležitý komponent našeho výhledu jsou i vyšší ceny povolenek CO2, což bude omezovat produkci a ziskovost z uhelných elektráren. S výhledem do roku 2025 tak očekáváme u ČEZ přibližně stejný provozní zisk jako za rok 2022,“ říká Bártek z České spořitelny. Loni trhaly zisky ČEZu historické rekordy, EBITDA překročila 131 miliard korun, čistý profit 80,7 miliardy.

Podobně také Jan Raška z Fio banky vidí v horizontu tří let tržní ceny elektřiny kolem 100 až 110 EUR/MWh. „Zhruba za tyto ceny by ČEZ mohl v roce 2026 prodávat silovou elektřinu ze svých elektráren. Ceny elektřiny budou podle mého názoru držet na vyšších úrovních ceny emisních povolenek. Klimatické ambice Evropské unie na ně budou nadále vytvářet tlak, a proto v budoucnu neočekávám jejich výraznou korekci. Pro rok 2026 tak zatím odhaduji čistý zisk ČEZu kolem 60 miliard korun, samozřejmě za předpokladu, že ČEZ zůstane v dnešní podobě,“ odhaduje.

Pravda, dividendu z ČEZu a jeho čistý zisk bude nyní srážet windfall daň, kterou vláda na ČEZ uvalila na následující tři roky. A letos také odvody z cenových stropů zavedené podle Evropské komise.

Podle analytika Milana Lávičky z J&T Banky bude mít z pohledu dopadů na hospodaření ČEZu cena elektřiny vyšší roli kvůli windfall dani teprve v dalších letech.

„Pro následující dva roky, kdy má daň z nadměrných zisků stále platit, je dopad na hospodaření stále relativně omezený, jelikož z každého dodatečného zisku společnost odvede 79 procent na daních. Od roku 2026, pokud budou všechny mimořádné odvody zrušeny, je pak cena elektřiny hlavním faktorem, který bude ovlivňovat ziskovost společnosti,“ uvedl pro SZ Byznys.

Akcionáři tak musí počítat s tím, že si na tučné zisky z ČEZu – pokud nebude rozdělen – budou muset počkat. Ale pořád mají šanci. Část minoritářů totiž doufá, že vysoké zdanění stát zruší.

Situace na energetických trzích se v posledních měsících výrazně zklidnila. Windfall tax - daň z nadměrných a neočekávaných zisků – vláda zavedla proto, aby mohla financovat cenové stropy pro spotřebitele. Ty ale zřejmě nebudou po celé tři roky nutné, už dnes řada obchodníků nabízí elektřinu pod jejich úrovní. Vláda tak bude mít stále větší problém windfall tax v loni zavedené podobě obhájit.

„Zdanění je opravdu brutální. Samotná windfall daň byla zavedena pro roky 2023 až 2025 zejména z důvodů kompenzace vysokých cen elektřiny. Připomínám, že elektřina stála v minulém roce i 1000 eur, průměrná cena byla kolem 300 eur. Jenže cena spadla na řekněme standardní úroveň kolem 130 eur, kde se bude nejspíš nacházet i v následujících letech,“ očekává Trampota z Komerční banky.

„Jediný, koho daň reálně postihne, bude ČEZ. Tedy minoritní akcionáři ČEZu, protože firma je většinově vlastněná státem. Všichni ostatní jsou ve windfall dani jen křoví. V příštím roce, až bude daň zúčtovaná, podáme určitě žalobu,“ dodává investor Šnobr.

V Evropě mohou investoři těžko najít identickou společnost, jako je ČEZ. Ne všichni experti na kapitálový trh věří, že se mohou na akcie firmy s vysokým zapojením státu spolehnout.

„Osobně bych do akcií ČEZ spíše neinvestoval, jelikož v této fázi jde de facto o sázku na politické rozhodnutí. Od prosince předvedly akcie téměř 50procentní kurzový vzestup. Část investorů bezpochyby přilákala vysoká dividenda. Nicméně růst je z velké části tažen spekulacemi ohledně prémie v případě rozdělení společnosti, nikoliv očekáváním zlepšené provozní výkonnosti. Historie nás učí, že politická rizika bývají nevyzpytatelná,“ vysvětlil redakci SZ Byznys analytik Tomáš Pfeiler ze společnosti Cyrrus.

„Primárním faktorem pro vývoj ceny akcie ČEZ stále zůstávají tržní ceny elektřiny. Ale do vývoje kurzu budou rovněž nadále promlouvat jak spekulace ohledně transformace, tak další vývoj regulace tuzemské energetiky. Předčasné zrušení windfall tax bych vnímal jako výrazně pozitivní impuls do ceny akcie,“ tvrdí Raška z Fio banky.

Do kurzu akcií by ale měla promluvit i výše dividendy za loňský rok.

„Návrh dividendy za rok 2022 zatím vedení společnosti neudělalo. Ale za stávající dividendové politiky, kdy společnost vyplácí 60 až 80 procent čistého zisku, by to mohlo naznačovat 117 korun na akcii. Navíc akcionáři si mohou na valné hromadě odhlasovat i maximální stoprocentní výplatu. V tom případě by se radovali z dividendy 145 korun,“ tvrdí Trampota z Komerční banky.

„Akcie ČEZ jsou nyní ovlivňovány hlavně chystanou restrukturalizací vlastnické struktury, což může znamenat i výrazné jednorázové pohyby. Před rozhodným datem na dividendu by pak měla jeho akcie podporovat očekávaná vysoká letošní výplata,“ dodává k vývoji akcií Bártek z České spořitelny.

Sázka na akcie ČEZu tak v sobě dál nese výrazná rizika, především kvůli nevyzpytatelnosti kroků chystaných ze strany českého státu.