Na akciových trzích letos veselo rozhodně nebylo, vládli tam medvědi

„Držme si palce, aby se akciím v druhé polovině roku 2022 dařilo lépe než v té první,“ zaznívalo ještě v létě od investorů a dalších účastníků trhu. Přání se sice do jisté míry naplnilo, ale i tak je letošní rok pro většinu akcií velmi nepříznivý. Akcie prošly výraznými poklesy kvůli nebývale vysoké inflaci a s tím spojeným zvyšováním úrokových sazeb. Centrální banky se totiž tímto krokem snažily bojovat proti vysokým cenám.

Přísná měnová politika americké centrální banky (Fed) tak letos poslala dolů všechny indexy ve Spojených státech. Olej do ohně přilila válka na Ukrajině a celkově napjaté geopolitické prostředí společně s nervozitou ze strachu z přicházející recese.

S&P 500, což je referenční index, který se používá jako běžný ukazatel pro měření celkového stavu akcií, se v červnu propadl do medvědího trhu. To znamená, že index klesl nejméně o 20 procent oproti svému předchozímu maximu. Tím zároveň zaznamenal nejhorší výkonnost v prvním pololetí od roku 1970. Část ztrát sice dokázal široce sledovaný index odmazat, od ledna je však slabší o necelých 19 procent.

„Důvodem letošních propadů jsou vysoké úrokové sazby, inflace, válka na Ukrajině a nejisté makroekonomického prostředí. Jediným rostoucím sektorem od počátku roku je sektor energií. Naopak nejhůře si vedou komunikace a sektor spotřebního zboží zbytného charakteru,“ uvedl analytik Portu Marek Pokorný.

Podstatně hůře si vede technologický index Nasdaq, který stihl zahájit medvědí trend ještě na přelomu prvního a druhého čtvrtletí, od začátku roku pak odevzdal téměř třetinu zisků. To je dáno právě přísnější měnovou politikou amerického Fedu a jeho zvyšováním úrokových sazeb. Většina globálních technologických firem pochází totiž z USA. A pokud tedy Fed zvedá úrokové sazby, prodražuje těmto firmám financování. Zároveň ale posiluje dolar, což se zase negativně propisuje do zisků společností, neboť ty velkou část zisků tvoří mimo Spojené státy. Tento nepříznivý mix pak logicky dopadá i na akcie firem.

A některé firmy a jejich akcie to pocítily opravdu hodně. Z jednotlivých titulů prošly masivním výprodejem například akcie Mety (dříve Facebooku), které jsou od začátku roku níže o 65 procent. Podobně jsou na tom akcie Tesly. Akcie Amazonu pak ztratily téměř polovinu hodnoty.

Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka je potřeba mít na mysli, že se v současnosti „utahuje“ monetární politika až zběsilým tempem. „Léčivé“ účinky změny úrokových sazeb se ale projevují se zpožděním zhruba 12 až 18 měsíců. Přesto krátkodobé vyhlídky na trzích nemusejí být chmurné.

„Pozitivní vliv na trhy zřejmě budou mít výsledky amerických voleb, kde republikáni ovládli Sněmovnu reprezentantů a demokraté udrželi většinu v Senátu. Takto rozdělená vláda zpravidla vyhovuje investorům, protože se dá účinně bránit extrémním návrhům z obou stran politického spektra,“ předpokládá.

Padající akcie se ale letos netýkaly pouze burz ve Spojených státech. Evropské indexy si vedou sice o něco lépe, ale žádná sláva to není. Letošní trhy byly velmi volatilní (rozkolísané), výkyvy nastávaly směrem dolů i nahoru a do tmavě červené barvy se zbarvily i akcie na českém trhu.

Podle hlavního indexu PX letos české akcie obchodované na pražské burze oslabily o více než 16 procent. Když se v září index propadl o více než čtyři procenta, byl to pro burzu šestý ztrátový měsíc v řadě. Nepříznivou sérii pak přerušil až ziskový říjen. Akcie se koncem září zároveň ocitly na svém letošním minimu, když se index s 22procentním poklesem nacházel na 1 114 bodech. Mimochodem v Praze byly v tomto roce zatím jen tři růstové měsíce, vloni přitom deset.

Výrazné ztráty v desítkách procent zaznamenaly hlavně akcie bank, a to navzdory velmi solidní finanční výkonnosti. Největší propad akcií postihl banky Erste (matku České spořitelny) a KB. Proti konci minulého roku se hodnota akcií bank snížila o necelou třetinu.

„Akciové propady bankovních titulů jsou od začátku roku velmi výrazné, protože blížící se recese může poškodit hospodaření společností,“ vysvětlil jeden z důvodů propadů investor Jaroslav Šura. V neposlední řadě na akcie bank dopadá také schválená daň z mimořádných zisků (windfall tax).

V minusu se letos pohybují také akcie skupiny ČEZ. Proti konci minulého roku oslabily o téměř devět procent. I v tomto případě kurz akcií sráží dolů především schválená daň z mimořádných zisků. Naopak cenné papíry zbrojovky Colt CZ od začátku roku zdražily o 11 procent. Asi není žádným překvapením, že v důsledku války na Ukrajině roste poptávka po zbraních po celém světě a s tím i akcie většiny zbrojařů.

Pokud se podíváme za hranice Česka dále do Evropy, uvidíme poklesy trhů i zde. Širší index STOXX Europe 600 je od začátku roku níže o 11 procent. Evropské trhy jsou rozkolísané od doby, co regionem otřásla na začátku tohoto roku rusko-ukrajinská válka. Ta zesílila nárůst ceny plynu, což vedlo k nekontrolovatelné inflaci a obavám z následného zpomalení hospodářského růstu. Evropská centrální banka (ECB) navíc hodlá pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, což může způsobit hlubší recesi.

„Panuje shoda na tom, že nebezpečí recese je pro příští rok skutečnou hrozbou,“ uvedl Giuseppe Sette z investiční platformy Toggle. Především kvůli těmto obavám výrazně ochladl zájem firem o vstup na burzu. A to po celém světě.

Proti rekordnímu loňskému roku jich bylo o 45 procent méně, k primární veřejné nabídce akcií (IPO) se odhodlalo 1333 podniků. Objem emisí klesl o 61 procent na 180 miliard dolarů (4,1 bilionu Kč), jak informovala poradenská společnost EY.

Největší IPO v letošním roce byl debut jihokorejské společnosti na výrobu baterií LG Energy Solution, která při vstupu na burzu získala 10,7 miliardy dolarů (244,6 miliardy Kč). Na druhém místě je automobilka Porsche s objemem emise 9,4 miliardy eur (228 miliard Kč).

Nejsilnější propad zaznamenaly podle EY Spojené státy. Ve srovnání s loňským rokem tam klesl počet primárních emisí o 78 procent. Objem emisí se pak snížil o 94 procent.

V České republice letos vzbudila pozornost slovenská společnost Gevorkyan, která vyrábí kovové součástky procesem práškové metalurgie a která se stala největší emisí na trhu Start pražské burzy. Zároveň jde o první zahraniční firmu na tomto trhu. Investoři při veřejném úpisu investovali do akcií firmy přes 727 milionů Kč.