„Potěmkinova“ burza ukončila první den obchodů. Moskva hlásí posílení akcií

Hlavní ruský akciový index MOEX na konci prvního dne, kdy se po měsíci začalo opět obchodovat, posílil o 4,4 procenta. Dál zpevňuje i ruský rubl, který už ve středu posílilo oznámení prezidenta Vladimira Putina, že Moskva nebude za dodávky plynu do Evropy přijímat platby v eurech ani dolarech, ale v ruské měně.

Na moskevské burze se během čtvrtka obchodovalo kolem 137 miliard akcií. Pro porovnání, v posledních 12 měsících se na burze za den obchodovalo v průměru 73,5 miliard akcií.

Nejvíce rostly energetické společnosti, které těží z růstu cen ropy. Plynárenský gigant Gazprom rostl o 13 procent a růst zaznamenal i Lukoil a Rosněfť. Z vysoké poptávky profituje i těžařská společnost Norilsk Nickel. Ta se specializuje na těžbu niklu a palladia a po otevření burzy vykazovala nárůst o 10 procent.

A akcie zaměřené na Rusko se vzpružily i ve světě. JPMorgan Russian Securities, fond držící akcie obchodované na moskevské burze, vyletěl na londýnské burze o 36 procent. Ruská těžařská firma Polymetal International, která se zaměřuje na těžbu drahých kovů, mezitím na londýnské burze poskočila o 24 procent.

Banka VTB klesla na ruské burze o 5 a půl procenta, zatímco Sberbank o necelá 4 procenta posílila. Naopak propad zaznamenal ruský letecký dopravce Aeroflot, jenž kvůli uzavření evropského vzdušného prostoru pro ruská letadla ztratil 16 procent.

Ruští magnáti, kteří měli nějaký podíl v jedné ze 33 obchodovaných společností, si tak za první den obchodování od ruské invaze na Ukrajinu připsali podle Bloomberg Billionaires Indexu přes 8,3 miliard dolarů, v přepočtu tedy bezmála 187 miliard korun.

Podle vyjádření zástupce poradce pro mezinárodní ekonomické záležitosti americké Národní bezpečnostní agentury Daleepa Singha mohou ale současné výsledky ruské burzy spíše klamat. „Toto není skutečný trh ani udržitelný model obchodování – což jen podtrhuje ruskou izolaci od globálního finančního systému,“ uvedl.

Podobný názor má i Piotr Matys, devizový analytik InTouch Capital Markets. „Na dnešní pohyby na burze se nelze moc vázat, jelikož se stále nejedná o řádně fungující trh. Vzhledem k tomu, že stále platí různá opatření, která v podstatě brání investorům snížit držbu ruských akcií, dnešní pohyby cen plně neodráží sentiment mezi investory,“ dodal.

Iskander Lutsko, hlavní investiční stratég ITI Capital sídlící v Moskvě, se ale domnívá, že otevření trhů by mohlo lidem částečně ulevit od rizika inflace. „Lidé si vybírají peníze z vkladů, protože chápou značná rizika plynoucí z nárůstu inflace,“ řekl. „Takže dává větší smysl hledat alternativní investice, cokoli, co není v rámci současných kapitálových omezení, a akciové trhy v tomto smyslu představují velkou příležitost.“

Na moskevské burze se neobchodovalo od 25. února, kdy došlo k uzavření burzy kvůli ruské invazi na Ukrajinu a následným ekonomickým a sankčním dopadům. Takřka měsíční uzavření burzy kdekoli na světě je naprosto ojedinělé. Například newyorská burza byla po útocích z 11. září zavřena pouze necelý týden.

Provozovatel burzy uvedl, že nejprve bude možné obchodovat s akciemi 33 podniků zařazených v akciovém indexu MOEX, tedy s těmi nejkvalitnějšími ruskými akciemi, takzvanými blue chips. Mezi ně patří například velké státní banky VTB a Sberbank nebo energetické kolosy Rosněfť a Gazprom.

Obchodování je navíc časově omezené, obchody s vybranými akciemi se prováděly od 7:50 od 12:00 středoevropského času. Další omezení, která mají zabránit především prudkým propadům akcií, se týkala i samotných spekulací.

Provozovatel burzy uvedl, že investorům nebudou dovoleny spekulace na pokles cen. Stejně tak nebude umožněno s akciemi obchodovat zahraničním makléřským společnostem – ty to mají zakázané již od počátku invaze. Pokud by přesto razantní propady nastaly, bude Kreml připraven použít mnohamiliardové prostředky ze státního fondu a masivně akcie nakupovat.

Obchodování na moskevské burze bylo v únoru zastaveno, protože ceny akcií v reakci na invazi spadly o 50 procent i více. V pondělí se částečně obnovilo obchodování s dluhopisy ruské vlády. Ruská centrální banka ale na trhu intervenovala, aby zabránila cenovému kolapsu.

Nákupy vládních dluhopisů chce centrální banka dodat likviditu na trh a stlačit úroky na dluhu ruské vlády. Jakmile se ruské finanční trhy stabilizují, centrální banka hodlá všechny takto nakoupené dluhopisy opět prodat, aby neutralizovala dopad nákupů do měnové politiky země.

Článek jsme aktualizovali o výsledky obchodů po uzavření burzy.