Vítězové Mnichova. Kdo koupil akcie evropských zbrojařů, sčítá zisky

V posledních týdnech na akciových trzích pozorujeme kontrast mezi obrannými tituly na obou stranách Atlantiku. Zatímco američtí zbrojní velikáni jako Lockheed Martin, Raytheon Technologies nebo General Dynamics oslabují, evropské společnosti v čele s německým Rheinmetallem či francouzským Safranem zaznamenávají výrazný růst.

Analytici tento vývoj přičítají několika faktorům: měnící se geopolitické situaci, rozdílným přístupům k financování obrany a klíčovým politickým rozhodnutím na obou kontinentech. V Evropě se stále hlasitěji hovoří o bezprecedentním navýšení obranných rozpočtů, což by mohlo přinést významný kapitálový impuls tamním zbrojařským firmám.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na Mnichovské bezpečnostní konferenci naznačila, že by Evropská unie mohla vyjmout obranné výdaje ze současných rozpočtových omezení. Tento krok by členským státům umožnil razantní navýšení investic do vojenských projektů.

Důležitý signál vyslal také šéf NATO Mark Rutte, který naznačil, že červnový summit Aliance může přinést zásadní změnu v přístupu k obranným výdajům. Hovoří se o tom, že místo stávajícího dvouprocentního cíle by státy NATO mohly nově alokovat až pět procent svého HDP na zbrojení.

Dle analytiků společnosti XTB právě tato očekávání ženou vzhůru akcie evropských obranných podniků. „Spojené státy v podstatě přenesly část odpovědnosti za bezpečnost Ukrajiny na Evropu. Investoři proto očekávají, že obranné rozpočty téměř všech ekonomik EU prudce vzrostou, aby reflektovaly nové směrnice NATO,“ uvedla firma.

Tržní reakce na tato očekávání byla okamžitá. Po víkendové bezpečnostní konferenci v Mnichově vystřelily nahoru akcie německé Renk Group, jež od pondělí posílily o 24 procent. Švédský Saab si připsal zhruba 18 procent a dvouciferné zisky hlásí také Rheinmetall.

Dle Russe Moulda, investičního ředitele investiční platformy AJ Bell, hrály klíčovou roli právě Rutteho komentáře. „V podstatě vystřelily obranné akcie do nebes,“ uvedl dle deníku The Guardian. Zdůraznil, že investoři v tomto sektoru od ruské invaze na Ukrajinu počítají se silným nárůstem zakázek.

„Rutteho komentáře tuto představu jen potvrdily a staly se dalším pohonem růstu, i když trhy už do značné míry započítaly příznivý výhled obranných firem do cen akcií,“ dodal Mould.

Z růstu obranných akcií těží i další evropské společnosti. Akcie německého ocelářského gigantu Thyssenkrupp v pondělí vzrostly o 20 procent, nejvíce za poslední čtyři a půl roku. V úterý si pak připisovaly osmiprocentní růst.

Prudké zvýšení hodnoty akcií dle analytiků souvisí s plány na primární veřejnou nabídku (IPO) její divize Marine Systems, jež vyrábí ponorky a válečné lodě, což ji staví do strategické pozice při zvyšování evropských obranných kapacit.

Na opačném konci Atlantiku je situace odlišná. Spojené státy se ocitly v rozpočtové nejistotě, když se Kongres přetahuje o objem vojenských výdajů i o další balíčky pomoci Ukrajině. To vyvolává obavy investorů, že by mohlo dojít ke škrtům v klíčových obranných programech – od stíhacích letounů přes raketové systémy až po námořní projekty.

Americký prezident Donald Trump situaci ještě více rozvířil, když prohlásil, že „Spojené státy utrácejí za obranu příliš mnoho, zatímco evropští spojenci se na financování bezpečnosti podílejí nedostatečně“. Nedávno dokonce naznačil, že by mohl vojenský rozpočet USA snížit až o polovinu. Tyto výroky přidaly další vrstvu nejistoty, jelikož zpochybňují budoucí objem vládních zakázek pro americké zbrojařské firmy.

Stratégové upozorňují, že vyšší úrokové sazby v USA rovněž komplikují financování dlouhodobých vojenských programů. „Revize vládní efektivity, o které se v posledních dnech spekuluje, by mohla vést k přehodnocení některých největších obranných projektů,“ uvedla Charu Chananaová ze Saxo Bank.

Dle ní by takové kroky znamenaly krátkodobé riziko zejména pro firmy silně závislé na kontraktech s Pentagonem, jako jsou Lockheed Martin, General Dynamics nebo Northrop Grumman.

Analytici v této souvislosti poukazují na to, že USA se snaží přenést část finanční i logistické zátěže spojené s bezpečností Ukrajiny na EU. Pokud by evropské země skutečně začaly investovat až pět procent HDP do obrany, znamenalo by to obrovský nárůst poptávky po zbrojních technologiích, z něhož by těžily především evropské podniky.

Dle odhadů Banca Akros se v roce 2024 evropské obranné rozpočty pohybovaly kolem 326 miliard eur, což odpovídá průměrným dvěma procentům HDP členských států. Pokud by došlo k jejich zvýšení na pět procent, znamenalo by to bezprecedentní růst odvětví.

Ursula von der Leyenová v této souvislosti na Mnichovské konferenci uvedla, že „Evropská unie musí převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost a zajistit si k tomu adekvátní prostředky“. O těchto otázkách se má jednat nejen na červnovém summitu NATO, ale i na dalších klíčových zasedáních evropských lídrů.

Geopolitické napětí nepolevuje, což může znamenat, že obranný sektor zůstane pro investory vysoce atraktivní. Zatímco Evropa se připravuje na zbrojní boom, americký trh čelí nejistotě ohledně rozpočtového vývoje a politických rozhodnutí.

Zda se evropským firmám podaří tuto situaci přetavit v dlouhodobou výhodu, zatímco ty americké se budou vzpamatovávat z politických tahanic, ukáží nadcházející týdny a měsíce.

„Vyjádření Marka Rutteho potvrdilo, že vlády budou zbrojnímu průmyslu věnovat novou pozornost, a trh na to okamžitě zareagoval,“ shrnul Mould z AJ Bell.