Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Po silném závěru loňského roku, který pomohl akciím ve Spojených státech k solidním ziskům, dokázaly trhy na tento vývoj úspěšně navázat i v prvním měsíci roku 2024. Nahoru zamířily jak akcie v USA, tak v Evropě včetně Prahy.
Hlavní americký index S&P 500 jakožto obecný ukazatel výkonu akcií dokázal během ledna hned pětkrát v řadě posunout své historicky nejvyšší hodnoty. Až závěr měsíce americkým akciím trochu „pokazily“ hospodářské výsledky některých klíčových firem z indexu i středeční zasedání americké centrální banky (Fed).
Na něm totiž její šéf Jerome Powell trhům vyslal signál, že „březnové snížení není pravděpodobné“, přičemž trhy s březnovým snížením počítaly. Powell svým vyjádřením spustil výprodej akcií, jejichž ceny zakončily středeční obchodování v záporných hodnotách. I přesto dokázal index S&P 500 za leden skončit v zelených hodnotách, když si připsal zisk 1,66 procenta.
O něco lépe si pak vedl jeden z hlavních indexů evropských akcií. Euro Stoxx 50 si v úvodu roku připisuje tři procenta, což odráží optimismus investorů vzhledem k ekonomické situaci v eurozóně, která se v posledním čtvrtletí loňského roku překvapivě vyhnula recesi.
A pozadu nezůstal ani hlavní index PX domácí burzy v Praze, který svou hodnotu navýšil o 2,75 procenta.
Vyhlídky pro nižší sazby
Za úspěšným startem nového roku stojí více faktorů. Tím nejzásadnějším jsou vyhlídky na postupné uvolňování měnové politiky během letošního roku ze strany klíčových světových centrálních bank. Investoři jsou do značné míry přesvědčeni, že inflační tornádo má globální ekonomika již za sebou, což na trhy vlévá zvýšený optimismus.
„Za růstem nejen pražské burzy jsou především očekávání investorů, že budou letos klesat úrokové sazby. Postupně totiž odeznívají inflační tlaky a například Evropská centrální banka nebo americký Fed již avizovaly, že s velkou pravděpodobností již nebudou pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. V případě pražské burzy se to projevilo především v zájmu investorů o akcie bank,“ uvedl makléř Wood & Company Vladimír Vávra.
Pozitivní dopad na akciové trhy mohl mít i takzvaný lednový efekt. Tímto termínem se označuje historicky pravděpodobný růst akcií během lednového měsíce. V lednu se na základě dlouhodobých statistik akciím daří lépe než po zbytek roku. Platí to především pro americký index S&P 500.
Obvykle se tento jev vysvětluje nárůstem počtu kupujících, obzvláště pak zaměstnanců firem, kteří během prvního měsíce nového roku do trhů nalijí peněžní bonusy z konce předchozího roku, což akciím do jisté míry napomáhá.
Po několik desetiletí byl lednový efekt investorskou veřejností považován za nepopiratelný a prokazovala ho i řada studií.
Efekt vyprchává
Historičtí badatelé akciových trhů lednový efekt vnímali nejvýrazněji od roku 1940 do poloviny 70. let. Jenže s novým tisíciletím začal tento pozorovaný úkaz postupně vyprchávat a přestal být „sázkou na jistotu“. V dnešní době jsou tak mnozí investoři k lednovému efektu logicky více skeptičtí a mají k tomu své důvody.
V některých letech totiž index S&P 500 v lednu klesl, naposledy se to stalo v roce 2021 a 2022. Od roku 1993 do letošního ledna byly zisky v lednu pozorovány v 19 případech, což představuje 59 procent z celkového počtu 32 lednových měsíců. Tato statistika se tak podobá spíše hodům mincí, kde šance jsou téměř vyrovnané.
Dobrou zprávou však je, že pokud už akcie v lednu rostly, zakončily povětšinou i celý rok v kladných hodnotách. Od roku 1993 do loňského roku to bylo celkem ve 14 případech z 18, což už lze považovat za statisticky významné, neboť jde o téměř 78 procent případů.
Vzhledem k tomu, že letošní leden byl pro akcie kladný, je pravděpodobné, že index zakončí rok 2024 v kladných hodnotách. Na výsledek si však počkáme ještě 11 měsíců.
