Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pokud by se úspěšnost amerických prezidentů měřila vývojem akciových indexů, horší nástup do úřadu tu nikdy nebyl.
Od inaugurace Donalda Trumpa spadl hlavní americký burzovní index S&P 500 během pondělí skoro o 20 procent. Tím Trump překonal dosavadní smutný rekord George W. Bushe z roku 2001, jemuž se ale akciové trhy zhroutily pod rukama bez jeho zavinění po splasknutí internetové bubliny. Předtím nikdo za necelé tři měsíce ve funkci tolik škody nenadělal.
Příčinou jsou americká cla z minulého týdne, jejichž míra a nelogičnost vyvolaly na trzích nebývalý výprodej. Kroky už mají i konkrétní důsledky přímo pro spotřebitele, například Jaguar Land Rover oznámil, že zastavuje dodávky do USA. Nintendo odložilo předobjednávky pro novou konzoli Switch 2, v USA měly začít tuto středu.
Burzovní stratégové čekají nyní dva scénáře.
Buď si bude Trump trvat na svém, což povede k dalším ztrátám, nebo u jeho osoby panika zase skončí – pokud dá aspoň náznakem najevo, že tak trochu blafuje a vysoká cla bere hlavně jako vyjednávací nástroj, ze kterého je ochoten v případě dobrých protinabídek ustoupit.
„Krátkodobě bych čekal, že jsme už blízko obratu. Když trhy tři dny za sebou tak výrazně propadnou, musí z mnoha důvodů přijít nějaký vracák,“ odhaduje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „Dlouhodobý trendový obrat ale může přijít jedině tehdy, když se odstraní příčina. A tou je rozjetí obchodní války,“ dodává Sklenář. Ale „džin nejistoty byl už vypuštěn z lahve“ a strach z nepředvídatelnosti USA podle něj jen tak nezmizí.
Podobně současnou situaci hodnotí investiční stratég skupiny Conseq Michal Stupavský. „Pokles by mohlo zastavit nějaké významné prohlášení americké administrativy, které by ukázalo, že Donald Trump aspoň trochu otočil,“ uvažuje Stupavský, podle něhož ale není moc namístě se chlácholit tím, že nějaký rychlý obrat přijde.
Conseq oznámil změnu v globálním makroekonomickém výhledu a pokračování v defenzivní strategii. Současný stav v oficiálním stanovisku investorům popsal jako „začínající, a přitom již v tomto okamžiku velmi signifikantní globální obchodní válku“, s potenciálem stáhnout Spojené státy nebo rovnou celý svět letos do recese doprovázené další vlnou inflačních tlaků. „Asi by Trump dost ztratil tvář, proto se obávám, že minimálně v nejbližších dnech žádná otočka nepřichází v úvahu,“ odhaduje Stupavský.
Burzovní trh si Trumpova poslední slova vyložil stejně. „Zatněte zuby. Nebude to jednoduché, ale konečný výsledek bude historický,“ napsal Trump v sobotu v reakci na propad burz na své sociální síti Truth Social. Zopakoval, že v důsledku ochrany amerického trhu očekává návrat výroby, vznik nových pracovních míst, příjmy do rozpočtu a nápravu toho, co už od kampaně líčí jako odírání Ameriky ze strany ostatních zemí.
V pondělí na palubě prezidentského speciálu Air Force One na dotazy novinářů zopakoval jinými slovy totéž. Novinářský dotaz na „práh bolestivosti“ amerických spotřebitelů, vystavených nyní bolestivé kombinaci dražších dovozů a ztenčených akciových úspor, odmítl jako „stupidní“ a cla připodobnil k léku, který se nasadí, „když je třeba něco napravit“.
Trump zároveň poznamenal, že evropské a asijské státy podle něj „umírají touhou se dohodnout“ – a otázkou teď je, jak moc bude dohodu chtít on sám a jestli bude ochoten v reakci na první nabídky z okolního světa nějak reagovat.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pondělí uvedla, že její úřad připravuje balík odvetných opatření. Ale současně nabídla možnost nulových cel mezi USA a EU na průmyslové výrobky včetně aut. Vietnam a Bangladéš požádaly o odklad cel, Filipíny slíbily svá cla na americké zboží snížit, Japonsko a Jižní Korea se domáhají ve Washingtonu přímých jednání.
Na druhou stranu Čína už proti USA nasadila odvetná cla, což byla hlavní znepokojivá zpráva konce minulého týdne. A v pondělí měla pokračování. Trump na nová čínská cla, vyhlášená minulý týden, zareagoval ultimátem, že v případě jejich zachování nasadí proti Číně další, 50procentní přirážku, a to už tuto středu.
To by znamenalo další eskalaci místo ústupků, což začínají v USA veřejně kritizovat lidé považovaní dosud za Trumpovy stoupence. Jamie Dimon, šéf JPMorgan Chase, největší investiční banky na Wall Street, v pondělí varoval, že cla mohou snížit růst, zvýšit inflaci a také oslabit vliv USA ve světě nebo ohrozit pozici amerického dolaru.
Věrný Trumpův spojenec Elon Musk přes víkend na kongresu italské strany Liga Severu ve Florencii mluvil o tom, že podle něj je ideálem „situace nulových cel, tak aby de facto vznikla zóna volného obchodu“ mezi USA a EU. Musk se jako příznivec volného obchodu a deregulací všeho druhu prezentuje dlouhodobě, Trumpův politický tým ale v tomto ohledu uvažuje jinak.
Hned v pondělí Muskův návrh zavrhl Trumpův poradce pro mezinárodní obchod a pravděpodobně též architekt celé jeho celní politiky Peter Navarro – s poznámkou, že Musk je jen „montér aut“, lobbuje za levné dovozy dílů z Japonska, Číny a Tchaj-wanu a nezosobňuje politiku Bílého domu.
Z akciových trhů po světě se v porovnání s nedávnými historickými rekordy vypařilo v důsledku nynějšího výprodeje podle výpočtů Conseq 15 bilionů dolarů. Dopady jsou cítit i v Česku, daleko větší jsou ale v USA, kde je investování do akcií zcela běžnou součástí správy úspor i pro méně majetné vrstvy.
Tak jako Trump může sázet na to, že drží v ruce obchodní páku proti ostatním státům, jsou ve hře i síly působící proti němu ze strany americké veřejnosti. A to v případě, že se pád burz bude dál prohlubovat a střadatelé budou touto formou přicházet o majetek. Právě na to sází ti, kteří věří, že Trump nakonec přece jen kývne na jednání, v něčem ustoupí, něco získá a dohodu prodá jako výsledek svého vyjednavačského talentu.
„Víc sázím na korekci opatření, protože je dožene ekonomika a ostatní přijmou jeho vyjednávací styl,“ říká na adresu amerických představitelů hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Ve svém blogu zároveň rozebírá, jak silná je paralela mezi americkým protekcionismem dnes a před druhou světovou válkou a jak velké škody Spojené státy nyní riskují.
Trump a propad burz 2025
Zavedení cel amerického prezidenta Donalda Trumpa odstartovalo burzovní výprodej po celém světě.
Zde najdete nejdůležitější články, které Seznam Zprávy k tématu napsaly.
„Asi už jsme všichni pochopili Trumpovu strategii něco vyhlásit a pak ustoupit na polovinu. V jeho případě jde o vyjednávací taktiku, ne o strategii,“ doufá další z tuzemských profesionálních investorů Martin Burda z fondu Sirius.
Určitou naději ohledně možných vyjednávání vypustil v pondělí ráno Kevin Hassett, šéf Národní ekonomické rady Bílého domu. Podle něj se Trumpův tým zabývá nabídkami ostatních zemí, které přišly v reakci na cla. Některé podle Hassetta „přišly s návrhy, které jsou skvělé“.
Co to ale bude znamenat v praxi? „Pokud za námi přijdou s opravdu skvělými dohodami, které zvýhodní americkou výrobu a americké farmáře, jsem si jistý, že je vyslechne,“ řekl Hassett v televizi Fox News s odkazem na prezidenta a uvedl, že jeho administrativa už vyslechla asi 50 zemí. Dal si ale dobrý pozor na to, aby nevzbudil dojem, že Trump po ústupcích nějak touží nebo že dá kůži lacino.
„Po desetiletích a desetiletích špatného zacházení s americkými pracovníky bude těžké přimět ho, aby se rozhodl skutečně zasednout k jednacímu stolu a něco podepsal,“ varoval Hassett.
Index S&P se v pondělí v podvečer evropského času ustálil poblíž hranice 5000 bodů, o tisíc bodů pod lednovými rekordy v době Trumpova uvedení do úřadu a deset procent pod úrovní před vyhlášením cel minulou středu. Od začátku roku index ztratil 15 procent.
Na druhou stranu však tento propad lze – zatím – brát i tak, že index je na stejné úrovni jako před rokem. A že jen smazal zisky, které mezitím nabral a které mnozí považovali za neopodstatněnou bublinu. Za posledních pět let jsou americké akcie stále o 80 procent v plusu, za deset let se zhodnotily dvaapůlkrát.
