Článek
Americká centrální banka (Fed) po čtyřech letech snížila úrokové sazby, čímž signalizovala zásadní obrat ve své měnové politice. Tento krok přichází po dlouhém období postupného zvyšování sazeb, jehož cílem bylo zkrotit inflaci a ochladit přehřívající se americkou ekonomiku.
Snížení sazeb však přináší nové otázky: jaký bude mít tento krok dopad na finanční trhy? A co by měli udělat drobní investoři, aby na tuto změnu adekvátně zareagovali? Redakce SZ Byznys proto oslovila několik odborníků, aby zjistila, co tato změna znamená pro trhy a drobné investory.
Historie ukazuje, že snižování sazeb často stimuluje akciové trhy, protože levnější financování podporuje růst firem a zvyšuje spotřebitelské výdaje. Jaký však bude skutečný dopad na současné trhy a které sektory z této změny těží nejvíce?
Trhy již zohlednily očekávání
Podle Timura Barotova, tržního analytika BH Securities, jsou trhy obvykle „vpřed hledící“, což znamená, že většina důsledků snížení sazeb je již zahrnuta v cenách aktiv.
„Trhy tento krok Fedu očekávaly. Nižší sazby centrální banky, respektive očekávání nižších sazeb, vede k tomu, že americké státní dluhopisy vynášejí čím dál méně,“ vysvětluje Barotov. Nižší výnosy z dluhopisů činí tato aktiva méně atraktivní, což vede investory k přesouvání kapitálu do akcií.
Podle Barotova nejvíce těží z tohoto prostředí společnosti závislé na dluhovém financování, zejména menší firmy a startupy, nebo firmy, které prodávají zboží či služby na úvěr. To zahrnuje například automobilky, developery a výrobce specializovaných průmyslových zařízení.
Na druhou stranu některé sektory mohou v prostředí nižších sazeb ztratit na atraktivitě. „Do pozadí by mohly ustoupit ty nejdražší tituly, takzvaná velká sedmička, protože teď investoři mají větší výběr a když trhy věří, že recese nebude, dávalo by smysl přelít kapitál z drahých akcií do těch levnějších,“ vysvětluje Barotov.
Kromě toho zmiňuje, že nižší sazby se obvykle méně projeví ve výkonnosti sektoru financí (banky, pojišťovny), veřejné infrastruktury (např. energetika) a nezbytného spotřebního zboží (supermarkety, výrobci základních potravin apod.).
Dopad na jednotlivé sektory
Marek Ševčík, portfolio manažer J&T Investiční společnosti, se domnívá, že snížení sazeb přináší potenciál zejména pro kapitálově náročné sektory, jako je nemovitostní trh.
„Konkrétně se nám zamlouvají nemovitostní akcie, i když ne nutně ty americké. Očekáváme, že Evropská centrální banka bude Fed následovat a reality v západní Evropě vidíme nyní jako atraktivně oceněné s jedním z nejvyšších potenciálů,“ vysvětluje Ševčík.
Portfolio manažer zároveň upozorňuje na riziko spojené s technologickým sektorem. „Obecně lze říci, že v prostředí nízkých úrokových sazeb se daří všem aktivům, ale střednědobě a dlouhodobě jsou zásadní valuace, respektive cena pořízení. Z tohoto důvodu mám obavy o potenciál technologického sektoru,“ dodává.
Historie ukazuje, že reakce trhů na snížení sazeb Fedu není vždy jednoznačná, ale často má pozitivní vliv na výkonnost akcií v horizontu tří, šesti a dvanácti měsíců po prvotním snížení. Níže uvedená tabulka ukazuje výkonnost indexu S&P 500 po jednotlivých sníženích úrokových sazeb od roku 1974.
Výnosy S&P 500 po prvním snížení sazeb Fedem
| Datum snížení | 3 měsíce | 6 měsíců | 12 měsíců |
|---|---|---|---|
| 1974, 9. prosince | 29,50 % | 39 % | 33,10 % |
| 1980, 30. května | 10 % | 26,30 % | 19,20 % |
| 1981, 2. listopadu | -5 % | -6 % | 10,70 % |
| 1984, 21. listopadu | 9,50 % | 15,30 % | 22,40 % |
| 1989, 6. června | 7,70 % | 7,50 % | 12,60 % |
| 1995, 6. července | 5,10 % | 11,30 % | 18,70 % |
| 1998, 29. září | 18,40 % | 24,90 % | 20,90 % |
| 2001, 3. ledna | -17,90 % | -8,40 % | -13,50 % |
| 2007, 18. září | -4,30 % | -12,40 % | -20,60 % |
| 2019, 31. července | 1,90 % | 8,20 % | 11,30 % |
| Průměr | 5,50 % | 10,60 % | 11,30 % |
| Medián | 6,40 % | 9,80 % | 15,60 % |
Poznámka: V letech 1984 až 1998 snížení sazeb nebylo následováno recesí.
Zdroj: CNBC
Z údajů vyplývá, že průměrná výkonnost indexu S&P 500 je tři měsíce po snížení sazeb 5,5 procenta, zatímco po šesti měsících to je 10,6 procenta a po dvanácti měsících 11,3 procenta. Nicméně v některých případech, zejména v dobách recesí (např. 2001 a 2007), akciové trhy po snížení sazeb klesaly.
Data naznačují, že i když snížení úrokových sazeb historicky podporovalo růst trhů, vývoj může být ovlivněn dalšími faktory, jako je makroekonomická situace nebo globální nejistoty. Dle odborníků by proto investoři měli situaci pečlivě vyhodnotit a nevytvářet krátkodobá rozhodnutí založená pouze na snížení sazeb.
Jak reagovat na změny?
Investiční stratég Conseq Investment Management Michal Stupavský, zdůrazňuje, že by investoři měli zůstat klidní a držet se své dlouhodobé strategie.
„Začátek cyklu snižování základních úrokových sazeb americkým Fedem nemá na základě historických statistik na finanční trhy jednoznačný dopad. Na jednu stranu je nižší úroveň základních úrokových sazeb pro ekonomiku samozřejmě pozitivní a stimulující, na druhou stranu ovšem začátek cyklu snižování sazeb obvykle přichází v okamžiku, kdy má již hospodářská dynamika tendenci zpomalovat,“ vysvětluje Stupavský.
Snížení sazeb by podle něj mohlo vést k oslabení amerického dolaru. „Nižší úrokové sazby Fedu by měly poslat americký dolar na o něco slabší úroveň,“ uvádí Stupavský a dodává, že slabší dolar by mohl podpořit dluhopisy rozvíjejících se trhů a růst cen zlata a stříbra.
Zachovat klid
Na otázku, jak by měli drobní investoři přistupovat ke svým portfoliím, odpovídá Timur Barotov: „V reakci na snížení sazeb Fedu v minulém týdnu již reagovat moc nelze, to je v cenách aktiv z většiny odraženo. Lze ale reagovat na očekávání dalšího snižování.“
Podle Marka Ševčíka by drobní investoři neměli zohledňovat jednotlivé kroky centrálních bank při každodenní správě svých portfolií. „Drobní investoři, ať už preferují pasivní či aktivní správu, by se dle mého názoru příliš neměli zabývat jednotlivými kroky centrálních bank,“ uvádí Ševčík.
Doporučuje držet se osvědčeného poměru 60 procent akcií a 40 procent dluhopisů, přičemž mladší investoři mohou mít vyšší podíl akcií.
Michal Stupavský souhlasí a dodává, že klíčem je dlouhodobý plán a správné rozložení aktiv. „Drobní investoři by na změny v nastavení měnové politiky Fedu ve svých portfoliích ideálně neměli vůbec reagovat. Naopak by se měli konzistentně držet jejich dlouhodobé investiční strategie, ať je jakákoliv,“ shrnuje Stupavský.
