Istanbul poráží Londýn. Tamní burzu táhne rozmach drobných investorů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Akciová burza v Istanbulu v dosavadním roce už přilákala více primárních nabídek akcií (takzvaných IPO) než mnohem větší burzy z Londýna, Frankfurtu či Milána. Turecké burze k tomu pomáhá mimo jiné rostoucí zájem drobnějších investorů o akciové obchodování právě v období, kdy je přitom zájem firem o vstupy na burzy v globálním měřítku ochlazen.

Od začátku letošního roku se na istanbulské burze uskutečnilo 30 primárních nabídek a firmy z prodejů svých akcií získaly celkem 1,9 miliardy dolarů, tedy v přepočtu asi 42,3 miliardy korun. S odvoláním na údaje analytické firmy Dealogic o tom informoval deník Financial Times (FT).

Objem obchodů zároveň istanbulskou burzu posunul do desítky letošních největších světových míst pro IPO. Tím se tamní burza dostala před daleko větší burzy v západní Evropě.

Úspěch Turecka, ale také dalších rozvíjejících se zemí, včetně Rumunska či Indonésie, podtrhuje, jak se řadě velkých západních burz z různých důvodů nedaří přilákat velké emise. Například firmy v Londýně letos z IPO získaly 976 milionů dolarů a ve Frankfurtu 1,1 miliardy dolarů.

Turecko těží z toho, že domácí drobní investoři se stávají stále významnější součástí trhu. Zatímco zahraniční kapitál ze země odtéká kvůli obavám z nekoncepční hospodářské politiky prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, drobní obchodníci se hrnou do akcií. Podle listu FT je pohání vidina vysokých výnosů, které mohou alespoň částečně kompenzovat dopady dlouhodobé inflační krize a rozvrácené liry.

„Nové úpisy akcií jsou šťavnaté, protože výnosy investic dosahují nejméně 70 procent,“ uvedl pro agenturu Bloomberg 31letý Betul Seckin, který investuje do akcií přibližně rok a půl ve snaze zajistit si dodatečný příjem.

Počet investorů do tureckých akcií se podle tamní asociace kapitálových trhů od začátku roku 2019 zvýšil více než čtyřnásobně na 5,1 milionu. A podíl individuálních investorů na celkovém vlastnictví akcií se v tomto období zdvojnásobil a dosáhl 38 procent.

Investiční ředitel Mehmet Gerz z makléřské společnosti Ata Portfoy, který je zároveň členem představenstva turecké Asociace pro finanční gramotnost a začlenění, si však myslí, že většina drobných investorů do IPO se dívá pouze na krátkodobý časový horizont a hledá spíše jakési dobrodružství. „Někteří z těchto lidí nakonec končí s traumatickou zkušeností kvůli ztrátovým investicím a na dlouhá léta se akcií zřeknou,“ řekl pro Bloomberg.

Zájem Turků o akciový trh se současně pozitivně propisuje i do výkonu tureckých akcií. Hlavní akciový index BIST 100 od začátku roku posílil o 44 procent, ukazují data Yahoo Finance. Od začátku roku 2022 vykazuje růst dokonce o 315 procent.

Nově kótované společnosti na turecké burze obecně zaznamenávají vysoké zisky. Index IPO Bist, který sleduje společnosti, jež vstoupily v posledních dvou letech na burzu, od začátku letošního roku posílil dokonce o více než 550 procent, upozornil deník FT.

„Mnoho domácích investorů považuje investice do akcií spolu s automobilem a domem za klíčové úložiště svých peněz v období vysoké inflace,“ uvedl analytik istanbulské investiční banky ÜNLÜ & Co. Tunç Yildirim. Zmínil také, že obraty na istanbulské burze jsou nyní velmi vysoké, což přispívá k počtu nových kotací.

Firmy zase podle analytiků volí pro rychlé získání nového kapitálu právě akciový trh, neboť rychle se měnící finanční a regulační pravidla v Turecku v posledních letech ztížila mnoha společnostem přístup k bankovním úvěrům za „rozumné“ úrokové sazby, což dokládá i čerstvé rozhodnutí turecké centrální banky.

Ta ve čtvrtek nečekaně zpřísnila svou měnovou politiku, když základní úrokovou sazbu skokově zvýšila o 7,50 procentního bodu na 25 procent. Snaží se tím porazit vysokou inflaci, která se v červenci meziročně přiblížila 50 procentům.

Není to přitom tak dlouho, co Turecko s inflací bojovalo naopak snižováním sazeb, což na první pohled protiřečí všem základním ekonomickým poučkám. Šlo však o základní pilíř takzvané „erdoganomiky“ tureckého prezidenta. Bez překvapení však tento přístup nefungoval.

Centrální banka se tak pod vedením nové guvernérky Hafize Gaye Erkanové vrací k tradičnějším postupům boje s inflací – ke zvyšování sazeb.

„Značná většina společností, které chtějí vstoupit na burzu v Turecku, je orientovaná na maloobchod a na domácí trh,“ říká advokát Kerem Turunç specializující se na finanční transakce podniků. Podle něj je rostoucí význam drobných investorů zčásti záměrný.

„Regulační orgány skutečně chtějí, aby drobní investoři byli součástí kapitálových trhů,“ vysvětluje. To je zásadní rozdíl proti předchozím rokům, kdy bylo hlavní strategií nalézt potenciálního investora v době, kdy byla společnost ještě soukromá, a tedy veřejně neobchodovatelná.

Analytik Yıldırım dodává, že březnová úprava pravidel, která v Turecku umožňuje drobnějším obchodníkům získat větší podíl na IPO, jež dříve získávali především bohatí investoři, je také klíčová pro přilákání většího počtu drobných obchodníků na trh.

Každá mince má však dvě strany. List FT píše, že někteří hráči na trhu se již obávají „rozjetých“ akciových trhů, na nichž se individuální investoři předhánějí v získávání podílů v nejnovějších IPO. To by mohlo přitáhnout i méně kvalitní společnosti, které se chtějí pouze svézt na tomto trendu.

„Je tu riziko, že některé firmy se stanou veřejně obchodovanými ‚zombies‘, navíc bez analytického pokrytí ze strany bank a makléřských společností,“ říká Yıldırım.