Investoři začínají panikařit. Kvůli inflaci se zbavují akcií i kryptoměn

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Americká Wall Street zažila největší propady akcií od začátku roku. Akciové indexy S&P 500 a Nasdaq v minulém týdnu prudce oslabily, protože údaje o vysoké inflaci z konce minulého týdne vedou investory k očekávání, že americká centrální banka (Fed) bude muset zesílit boj proti vysoké inflaci.

Širší index S&P 500 ukončil páteční obchodování níže o 2,9 procenta a za celý týden pak ztratil 5,1 procenta. Technologický index Nasdaq, ve kterém jsou obsaženy růstové akcie citlivé na úrokové sazby, v pátek odepsal 3,5 procenta a za celý týden dokonce 5,6 procenta. Pro oba klíčové indexy tak jde o nejhorší týden od začátku ledna. A v pondělí tomu nebylo jinak – hlavní indexy na Wall Street se zbarvily do červena a v úvodu obchodování klesaly minimálně o dvě procenta.

V úvodu týdne se k poklesu připojily také akciové trhy v Evropě. Hlavní index STOXX Europe 600 odepisuje více než dvě procenta, je tak nejníže od března, kdy na trh dolehl začátek války na Ukrajině. Evropský index klesá už pátým dnem v řadě.

Nejsou to však pouze akcie, které se kvůli vysoké inflaci vydaly prudkým směrem dolů. Propadl se rovněž celý sektor kryptoměn, jehož ztráty se přelily i do nového týdne.

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin se propadla pod hranici 24 000 dolarů (zhruba 567 000 Kč) na nejnižší úrovně od konce roku 2020. V pondělí bitcoin ztrácel zhruba 14 procent. Ether, druhá největší kryptoměna dle tržní kapitalizace, byla níže asi o 16 procent.

Podle spoluzakladatele kryptoúvěrové společnosti Nexo Antoniho Trencheva se nyní objevují předpovědi, že cena bitcoinu v dohledné době klesne pod 20 000 dolarů, nebo dokonce pod 10 000 dolarů. Přitom ještě loni v listopadu se bitcoin vyšplhal až na rekordní maximum v blízkosti 69 000 dolarů. Od té doby již ale ztratil více než 60 procent.

Hodnota celého trhu s kryptoměnami poprvé od loňského ledna klesla pod jeden bilion dolarů a podle údajů serveru CoinMarketCap sestoupila až na 926 miliard dolarů.

Americké ministerstvo práce v pátek oznámilo, že spotřebitelské ceny v květnu vzrostly meziročním tempem o 8,6 procenta, což bylo více, než očekávali ekonomové. Výrazně totiž vzrostly ceny potravin, energií a bydlení. Inflace ve Spojených státech se tak ocitla nejvýše od roku 1981.

„Z pohledu Fedu honba za inflací pokračuje a bude pravděpodobně zapotřebí agresivnějších opatření Fedu, aby se inflaci podařilo dohnat,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Charlie Ripley, investiční stratég společnosti Allianz Investment Management.

Banka Goldman Sachs již upravila svou prognózu zvyšování sazeb a předpověděla, že Fed na příštích třech zasedáních provede další tři zvýšení o 0,5 procentního bodu. Bývalý americký ministr financí Lawrence Summer, který již několik měsíců varuje, že ceny rostou příliš rychle, uvedl, že investoři by se mohli dočkat i zvýšení o 0,75 procentního bodu, což je názor, který sdílejí i ekonomové Deutsche Bank.

Přetrvávající vysoká inflace vyvolala obavy, že americký Fed bude nucen výrazně a soustavně zvyšovat úrokové sazby, aby zpomalil hospodářský růst. Akciové trhy se vyděsily už ve čtvrtek, kdy své plány na zpřísnění měnové politiky představila Evropská centrální banka (ECB).

Jedna z nejvíce uvolněných centrálních bank na světě signalizovala, že by mohla v září zvýšit svou hlavní depozitní sazbu nad nulu, což by byl její první odklon od záporných úrokových sazeb po osmi letech. Uvedla také, že ukončí nákupy dluhopisů, což vyvolalo obavy z finančního zatížení pro slabší ekonomiky bloku.

O den později se trhy vyděsily znovu, kvůli již zmíněné zveřejněné inflaci ve Spojených státech. Zatímco akcie na Wall Street v pátek prudce oslabily, výnos dvouletého státního dluhopisu, který se pohybuje v závislosti na očekávání úrokových sazeb, vzrostl nad tři procenta. Naposledy dvouletý dluhopis překonal tuto psychologicky významnou úroveň v roce 2008.

Výnos pětiletých státních dluhopisů navíc překonal výnos třicetiletých dluhopisů, což je známka toho, že trhy se domnívají, že tažení Fedu za zvyšováním sazeb by mohlo americkou ekonomiku uvrhnout do recese.

„Inflace nyní rozhodně nepolevuje. Myslím, že na podzim budeme mít co do činění s mnohem pomalejší ekonomikou,“ řekl listu Financial Times Tom di Galoma, výkonný ředitel společnosti Seaport Global Holdings.

Všeobecně se očekává, že Fed na svém zasedání tento týden ve středu zvýší hlavní úrokovou sazbu o dalšího 0,5 procentního bodu. Na květnovém zasedání centrální banky předseda Jerome Powell ohlásil toto tempo zvýšení na červen i červenec, ale zůstávají určité otazníky, zda Fed bude v tomto tempu pokračovat i na zářijovém zasedání.

Trhy nyní počítají s tím, že základní úroková sazba americké centrální banky bude do konce roku činit 3,2 procenta, což znamená zvýšení o půl procentního bodu na následujících čtyřech zasedáních Fedu, tedy v červnu, červenci, září a listopadu. A poté ještě zvýšení o čtvrt procentního bodu v prosinci. Základní úrok je teď v USA v pásmu 0,75 až 1,00 procenta.

„Pro trhy z toho nyní jasně vyplývá, že prioritou je potlačení inflace, nikoliv hospodářský růst,“ řekl pro Financial Times Paul O'Connor ze společnosti Janus Henderson.