Investoři prchli z udržitelných fondů, s nimi miliardy dolarů. Uhlí sype víc

V loňském roce investoři poprvé po více než deseti letech odčerpali z fondů označovaných za „udržitelné“ více peněz, než do nich investovali, upozornila agentura Reuters. Hlavními důvody jsou důsledky války na Ukrajině, globální propady finančních trhů, ale také politické námitky namířené proti tomuto odvětví.

Z údajů zároveň vyplývá, že ESG fondy, které zohledňují řadu ekologických, sociálních a správních otázek, poprvé za posledních pět let zaostávají za výkonností ostatních fondů. Souvisí to s akciemi firem z oblasti fosilních paliv, jako je uhlí nebo ropa. Právě tyto komodity totiž loni vydělávaly a ESG fondy je kvůli své ekologičnosti a udržitelnosti z podstaty ignorují.

Firmám se v loňském roce jen obtížně dařilo získávat peníze od investorů prostřednictvím udržitelných dluhopisů. Vzhledem k tržní volatilitě (prudké pohyby na trzích) a potřebě investorů zachovat kapitál může být navíc obtížný i letošní rok.

„V uplynulém roce bylo odvětví ESG hodně diskutováno,“ řekla pro Reuters Marie Niemczyková, vedoucí oddělení řízení klientských portfolií ESG u správce aktiv Candia.

Odkazuje tím na turbulence na trzích, určitou politickou nevraživost vůči tomuto odvětví ve Spojených státech a také na inflaci, která zasáhla poptávku po rizikovějších aktivech, kam patří i udržitelné fondy. „ESG fondy podléhají stejným pohybům na trhu,“ dodala.

Podle údajů společnosti Refinitiv Lipper investoři loni do konce listopadu stáhli z akciových, dluhopisových a smíšených fondů ESG 13,2 miliardy dolarů (295 miliard Kč). To je první čistý odliv prostředků od roku 2011, tedy po letech, kdy do ESG fondů peníze naopak proudily.

Mezi odvětví, která společnost Refinitiv Lipper považuje za udržitelná, patří obnovitelné zdroje energie, elektromobily či ekologické zemědělství.

Z údajů však vyplývá, že odliv prostředků postihl i fondy mimo sektor ESG, ze kterých za prvních 11 měsíců loňského roku odteklo 420 miliard dolarů (asi 9,4 bilionu Kč).

Celková čistá aktiva spravovaná ESG fondy byla loni menší přibližně o 29 procent. Aktiva pod správou fondů mimo odvětví ESG se zmenšila o 21 procent. Investoři vybírali hotovost a s kolabujícími trhy se zmenšila i hodnota aktiv.

ESG akciové fondy, které tvoří většinu aktiv v sektoru ESG fondů, se po několika letech, kdy dosahovaly lepších výsledků než akciové fondy mimo ESG - částečně díky velkým investicím do amerických technologických titulů - propadly zpět na zem.

Do konce loňského listopadu výnos poklesl o 18 procent oproti poklesu o 15,8 procenta v případě akciových fondů mimo ESG, ukazují také data Refinitiv Lipper. Celosvětový akciový index MSCI World Index byl od začátku roku do 16. prosince níže o skoro 20 procent.

Zda bude horší výkon sektoru ESG pokračovat, závisí především na tom, zda bude ropa dále zdražovat. Absence ropy ve většině udržitelných ESG fondů se v loňském roce totiž na konečném výkonu podepsala. Díky zdražování ropy se totiž zvětšoval rozdíl mezi výkonem ESG fondů a těch ostatních.

Stephen Ellis, energetický stratég společnosti Morningstar, se domnívá, že je to nepravděpodobné. „V části ropného byznysu akcie vidíme už jako poměrně drahé,“ uvedl pro CNBC.

Portfolio manažer společnosti Fidelity Investments Maurice Fitzmaurice mezitím v polovině prosince uvedl, že poptávka po ropě a zemním plynu by měla nadále růst. „Důsledky koronavirové pandemie pominou, zatímco omezené dodávky z Ruska podpoří růst cen ropy,“ vysvětlil.

Agentura Bloomberg loni na podzim upozornila na to, že se objevují takzvaní „antiESG“ investoři a akcionáři, kteří po velkých ropných společnostech požadují, aby ignorovaly tlak ze strany ESG a zvýšily těžbu ropy.

Ředitel společnosti Chevron Mike Wirth k tomu pro Bloomberg uvedl, že jeho společnost má akcionáře s řadou různých názorů a se všemi jedná stejně. Ohledně energetiky by pak rád viděl „vyrovnanější a pragmatičtější diskusi“.