Článek
Největší sociální síť Facebook vstoupila před deseti lety na americkou akciovou burzu Nasdaq a její akcie se měly podle předpovědí některých investorů a analytiků stát synonymem pro strmý růst. Nejočekávanější burzovní debut toho roku byl však zklamáním, neboť se očekávaná raketa o desítky procent zprvu nenaplnila.
Upisovací cena akcií byla stanovena na 38 dolarů, hned první den kurz vystoupil až ke 45 dolarům. Od té doby však akcie prakticky jen klesaly a 4. září 2012 se jejich cena kvůli obavám o vyhlídky podniku propadla až na 17,55 dolaru.
„Máme tady dost nešťastných chlapíků,“ komentoval tehdy agentuře Reuters Wayne Kaufman z makléřské firmy John Thomas Financial. „Doufali, že si Facebook povede mnohem lépe. Vsadím se, že na trhu je teď spousta zklamaných lidí,“ dodal také.
Za první tři sekundy obchodování se podle televize CNBC zobchodovalo 82 milionů akcií firmy, což představovalo téměř pětinu z celkově prodaných 421 milionů akcií. Kvůli návalu obchodních příkazů, který vyvolal technické problémy, musel Nasdaq dokonce odložit začátek obchodování s titulem o půl hodiny.
Pokud investoři před deseti lety akcie nakoupili, určitě dnes nelitují. „Byla to velmi dobrá příležitost, už jen z pohledu následného růstu. I když si vzpomínám, že jsem si to tenkrát nemyslel a spolu se mnou tento názor sdílela hromada analytiků. Už tenkrát nešlo o oblíbenou společnost. Mnozí jí úspěch nepřáli z přesvědčení, že se firma nechová korektně,“ říká pro SZ Byznys analytik společnosti X-Trade Brokers Jiří Tyleček.
„Odpovědět na to, jestli byl Facebook dobrou investicí při vstupu na burzu, není jednoduché. Při počátečním úpisu akcií existuje mnoho rizik. Facebook nebyl při vstupu na burzu tak velký jako teď a akcie se jevila relativně drahá, navíc nebyla k dispozici dostatečná historie chování trhu,“ komentuje pro SZ Byznys Zdeněk Zaňka, analytik z portálu Trhy.cz. Podle něj zde byl potenciál pro spekulanty nebo investory, kterým nevadilo větší riziko.
Miliardy z úpisu
Firma prodejem akcií získala minimálně 16 miliard dolarů (asi 324 miliard Kč) a během následujících čtvrtletí Facebook začal investorům dokazovat, že je schopen vytvářet příjmy z reklamy, čemuž později napomohlo i rozšíření služby pro využití ve smartphonech.
V říjnu 2015 akcie společnosti poprvé překročily symbolickou hranici 100 dolarů a v rostoucím trendu pokračovaly s určitými korekcemi takřka nepřetržitě až do července 2018 na cenu kolem 210 dolarů za akcii. Stejný měsíc ovšem odstartoval první výrazný pokles, který pokračoval až do prosince téhož roku. Akcie se v tomto období propadly asi o 40 procent.
Mohly za to především zveřejněné finanční výsledky společnosti. Čísla vypadala na první pohled skvěle, přesto akcie firmy reagovaly prudkým pádem. Analytici totiž očekávali ještě lepší čísla tržeb i počtu nových uživatelů, než kterých Facebook ve skutečnosti dosáhl. Šlo tehdy o jeden z největších propadů akcií jakékoli firmy na burze v novodobé historii.
Strmý pád ceny v reakci na horší hospodářské výsledky zajistil, že Mark Zuckerberg přišel během dvou hodin přibližně o 17 miliard dolarů (v té době asi 370 miliard korun). Pro zajímavost, Zuckerberg chudl tempem asi tří miliard korun za minutu.
Akcie oblíbené sociální sítě se však z několikaměsíčního propadu dokázaly vzpamatovat a do následujícího roku vstoupily pozitivním vývojem, který pokračoval do začátku roku 2020. Jenže v únoru akciový trh zachvátila panika způsobená do té doby neznámým čínským virem a trh se začal propadat, přičemž pokles bez výjimky postihl všechny akcie včetně Facebooku. Ty během několika týdnů ztratily přibližně 30 procent a obchodovaly se za necelých 150 dolarů za kus.
Prvotní strach z čínského koronaviru však později pominul a akcie zmíněné sociální sítě nastartovaly prudký růst, který vyústil až k dosažení cenového maxima nad 380 dolary v září 2021. Jenže zde krasojízda skončila, alespoň prozatím. Od zářijového maxima do poloviny května letošního roku postihl Facebook opravdu velký výplach a akcie ztratily až polovinu hodnoty.
Důvodů takto prudkého poklesu je hned několik. Loňský pokles odstartoval nejprve výpadek služeb sociální sítě. K tomu se později přidala neuspokojivá čísla z výsledkové sezony, kdy firma sice ohlásila nárůst čtvrtletního zisku, její tržby však zaostaly za očekáváním. Facebook navíc varoval, že na jeho aktivity budou mít i v dalším čtvrtletí negativní vliv nová pravidla společnosti Apple ohledně ochrany osobních údajů.
Facebook: začátek konce?
Doslova rudá barva zalila investory 3. února letošního roku, když akcie oslabily o více než 20 procent. Hodnota podniku se tak snížila o více než 200 miliard dolarů (více než 4,3 bilionu Kč), což bylo nejvíce v historii akciových trhů. Mohly za to opět horší než očekávané hospodářské výsledky společnosti.
„Facebook: začátek konce?“ nadepsal v únoru svou poznámku k hodnocení hospodářských výsledků analytik Michal Nathanson z makléřské společnosti Moffett Nathanson.
K současnému propadu technologických akcií přispívá i geopolitické napětí kvůli ruské agresi na Ukrajině, ale také plány na postupné zvyšování úrokových sazeb americkou centrální bankou (Fed), které obecně technologickým akciím, kam patří i Facebook, škodí. Vyšší úrokové sazby totiž snižují současnou hodnotu budoucích zisků.
Vyplatí se nyní nákup akcií? Podle Jiřího Tylečka z X-Trade Brokers je tato akcie dobrou příležitostí ke koupi v dlouhodobém horizontu. „Určitá rizika dobře vyvážil výprodej v posledních měsících, kdy akcie ztratila až polovinu podzimního historického maxima,“ tvrdí.
Tyleček zároveň upozorňuje, že sociální sítě v dnešní podobě by už mohly být za zenitem. „Firma si je toho dobře vědoma a je to jedním z důvodů, proč tak tlačí na rozvoj Metaverse. Je ale otázkou, zda nejde o sázku na příliš vzdálenou budoucnost,“ říká analytik.
„Akcie Facebooku po výrazném propadu stály za koupi, nicméně sektor sociálních sítí považuji za rizikový, proto jej řadím pod spekulace, ne pod investice. Rizika vidím především v obecném postoji – lidé jej nemají rádi, dokonce i ti, co jej využívají. Není tam ta někdy až náboženská úcta vůči produktům, jako vidíte například u Applu,“ říká Zaňka z portálu Trhy.cz.
„Odhadovat další vývoj si ale netroufám, nicméně akcie je z pohledu ocenění celkem levná. Společnost plánuje výrazné zpětné odkupy akcií a do budoucna může těžit z Metaversu neboli Webu 3.0, do kterého investuje deset miliard dolarů ročně,“ dodává Zaňka.
Další vývoj společnosti, a tedy i vývoj akcií, budou ovlivňovat mimo jiné tržby z reklamy, jak odhaduje analytik Tyleček z X-Trade Broker. „Tržby společnosti plynou hlavně z reklamy, přičemž marketingové výdaje patří k prvním, které se škrtají v případě nepříznivého vývoje ekonomiky. Potenciál navíc naráží na regulatorní opatření i pravidla některých firem, jako je Apple,“ tvrdí.
Rizikem je podle něj také nestabilita dodavatelských řetězců. Pokud poptávka převyšuje nabídku, firmy prodávají „vše“ a potřeba investovat do reklamy je nízká. „Na druhou stranu byznys firmy má silné základy a současné ocenění je příznivé,“ dodává Tyleček.
Historie firmy sahá do roku 2004, kdy ji založil student Harvardovy univerzity Mark Zuckerberg se svými dvěma spolužáky jako místo pro setkávání spolužáků a učitelů z jeho školy na internetu.
K Harvardu se nejprve přidaly další vysoké školy, teprve v září 2005 přibyly americké středoškolské instituce a až v září 2006 se Facebook otevřel všem. Loni se společnost Facebook přejmenovala na Meta, nové jméno zastřešuje služby jako Facebook či Instagram. Facebook je dostupný ve 112 jazycích.
Ochrana uživatelů druhořadá
Od samého začátku čelí síť kritice kvůli ztrátě soukromí svých uživatelů a poslední dobou bojuje s kritikou zákonodárců i regulačních orgánů ohledně své tržní síly, algoritmických rozhodnutí a toho, jak na svých platformách přistupuje k projevům nenávisti či dezinformacím.
Společnost si poslední dobou současně kazí image obviněními, že se z ní stal technologický tyran, který upřednostňuje zisk před soukromím uživatelů, a dokonce i před prospěchem společnosti jako celku. Zatímco je sociální síť Facebook stále více vnímána jako místo spíše pro střední generaci, o pozornost lidí na internetu se ucházejí například TikTok, LinkedIn, Pinterest, Twitter, a dokonce i Apple.
„V době, kdy Facebook vstoupil na burzu, byl považován za mladý a podnětný,“ řekla agentuře Reuters analytička společnosti Creative Strategies Carolina Milanesiová. „Nyní to většině lidí připadá jako politická manipulace a reklama – Facebook je považován za společnost toužící po datech uživatelů,“ říká.
Stejně jako ostatní bezplatné online platformy Facebook vydělává na reklamách zaměřených na zájmy lidí. „Společnost využívá informace o online aktivitách lidí a stala se digitálním reklamním gigantem, který vydělává miliardy dolarů,“ doplňuje Milanesiová.
V roce 2016 se Facebook dostal do sporu kvůli údajnému ruskému využití své sítě a dalších sociálních médií k ovlivnění výsledku voleb, které pomohly Donaldu Trumpovi až do Bílého domu.
O dva roky později se sociální síť znovu ocitla v centru skandálu poté, co vyšlo najevo, že britská poradenská firma Cambridge Analytica na Facebooku skrytě shromažďovala údaje milionů lidí a využívala je k politickým účelům včetně snahy získat podporu pro Trumpa.
Regulační orgány v Evropě přijaly průlomový zákon, který má lidem poskytnout větší kontrolu nad jejich online daty. Společnost Apple upravila svůj mobilní software, aby aplikacím, jako je Facebook, zabránila v získávání údajů lidí, které jsou nezbytné pro efektivní cílení reklamy.
