Článek
Na burze ve Švýcarsku je ve čtvrtek opět rušno. Po středečním prudkém propadu akcií bankovního gigantu Credit Suisse je se zahájením čtvrtečního obchodování scénář opačný.
Akcie švýcarské problémové banky rostou o 40 procent a zcela vymazaly středeční propad. Investoři totiž přivítali plán banky, která požádala o záchrannou injekci od švýcarské centrální banky. Půjčí si až 50 miliard švýcarských franků (1,2 bilionu korun), aby zvýšila svou likviditu.
Poskytnutý úvěr by měl být zajištěn aktivy banky. Banka dále uvedla, že hodlá nabídnout zpětný odkup deseti prioritních dluhových cenných papírů denominovaných v amerických dolarech za celkovou hodnotu až 2,5 miliardy dolarů a čtyř prioritních dluhových cenných papírů denominovaných v eurech za celkovou hodnotu až 500 milionů eur.
Švýcarská národní banka a švýcarský úřad pro dohled nad finančním trhem (FINMA) ve středečním prohlášení uvedly, že Credit Suisse splňuje kapitálové a likviditní požadavky kladené na systémově významné banky.
Pozitivní nálada se přelévá i na většinu akciových burz v Evropě. Hlavní indexy pařížské a frankfurtské burzy si krátce po zahájení obchodování připisovaly kolem 1,5 procenta. Pozitivně zahajují obchodování i akcie bank obchodovaných na pražské burze. Komerční banka přidává 2,5 procenta, Moneta 2,2 procenta a Erste 1,8 procenta.
European movers:
— Newsquawk (@Newsquawk) March 16, 2023
Credit Suisse +32%
Julius Baer +9.8%
UBS +6.0%
Deutsche Bank +5.6%
UniCredit +5.5%
SocGen +5%
Air France +4.4%
Commerzbank +4.4%
HSBC +3.8%
ABN AMRO +3.5%
BNP Paribas +3.4%
Credit Agricole +3.2%
Barclays +3.1%
Lloyds +2.9%
Deliveroo -1.5%
Akcie Credit Suisse se ve středu propadly až o 30 procent. Později část ztrát smazaly, ale i tak odepsaly přes 24 procent. Důvodem propadu akcií bylo vyjádření největšího investora Credit Suisse, kterým je finanční ústav Saudi National Bank (SNB), že už nemůže švýcarské bance poskytnout další finanční pomoc. SNB je největší komerční bankou v Saúdské Arábii.
Napříč trhy už zaznívají názory, že centrální banky budou nuceny přehodnotit své programy agresivního zvyšování úrokových sazeb. Investoři si nejsou jisti, zda Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek zvýší úrokové sazby o čtvrt nebo půl procentního bodu. Příští týden zasedá rovněž americká centrální banka (Fed).
„ECB bude mít na dnešním zasedání dost práce. Doposud bojovala především s inflací. Aktuální panika na evropských trzích, zejména bankovních, však posiluje riziko narušení finanční stability. Pokud by centrální banka uznala, že problémy Credit Suisse mají potenciální přesah do dalších bank, musela by tomu přizpůsobit nejen své březnové rozhodnutí, ale i další postup, dokud se situace neuklidní,“ napsal analytik devizových trhů Jan Berka z finančního portálu Roklen24.
„Zásadní teď bude rozhodnutí a komentář ECB. Banka by měla vyslat jasný signál, aby nervozitu trhů usadila. Pokud se tak nestane, rizikem bude pokračující pokles výnosů, slabší euro a s ním i měny regionu, včetně koruny,“ uvedl také.
Victoria Scholarová, ředitelka investičního oddělení společnosti Interactive Investor, pro deník The Guardian říká, že nová záchranná linka likvidity dohodnutá se švýcarskými úřady by měla zabránit těm nejhorším scénářům, tedy pádu důležité světové banky.
„Banka prochází rozsáhlou restrukturalizací, ruší tisíce pracovních míst a zaměřuje se více na správu majetku. To však investory příliš neuklidnilo. Události z tohoto týdne byly impulzem k dalšímu velkému výprodeji akcií a vyvolaly obavy o existenční budoucnost banky, což způsobilo bolestivou vlnu,“ uvedla.
„Naštěstí se zdá, že existuje záchranné lano, které by mělo zabránit dalšímu Lehman momentu, což je úleva pro trhy i investory Credit Suisse. Banka, která existuje již od roku 1856, má zásadní význam pro podporu růstu švýcarské ekonomiky, přičemž centrální banka jasně usoudila, že systémový význam banky převažuje nad jakýmkoli argumentem morálního hazardu,“ dodává Scholarová.
„Problémy Credit Suisse jsou velmi odlišné od těch, které před několika dny způsobily pád Silicon Valley Bank. Připomínají však, že s rostoucími úrokovými sazbami se ve finančním systému objevují zranitelná místa,“ upozorňuje Neil Shearing, hlavní ekonom skupiny Capital Economics.